Soubor budov byl proto neprodyšně oddělen od svého okolí. Projekt byl směsicí vědy, sci-fi, ekologie, reality show, jakéhosi hippie sentimentu, ale i konzervatismu. Projektu Biosféra 2 předcházel konec závodů v dobývání vesmíru, navíc byla smluvně zapovězena i militarizace prostoru nad atmosférou a nevojenské využívání satelitů bylo teprve v plenkách. V tu dobu se začalo hovořit o možné kolonizaci planet a jiných vesmírných těles, nevědělo se však, jak by tam lidé mohli přežít. A právě projekt Biosféra 2 měl dokázat, že je přežití lidí v životu nepřátelském prostředí možné. Třeba i zde na Zemi po nukleární katastrofě. Proč právě Biosféra 2? Jelikož označení Biosféra 1 se použilo přímo pro planetu Zemi. Biosféra 2 měla být její zmenšeninou v podobě jakési skleněné báně, kde měly být simulovány podmínky na Zemi. Vlastně šlo o jakousi uzavřenou smyčku, kde měli být obyvatelé zásobování potravinami, vodou a kyslíkem. Počítalo se s recyklací opadů, kterou by se vytvářel výživný substrát pro pěstování rostlin, výrobou kyslíku atd. Experiment prostě měl být obrovskou živou laboratoří, kde by se zkoumalo, zda může pozemský život fungovat v kontrolovaných podmínkách i jinde. Očekávání byla velká, výsledek však pesimistický. Na začátku stáli teoretici, snílci a profesoři z Kolumbijské univerzity, ti však neměli na takový projekt finance. Z bryndy je vytáhl v roce 1984 texaský podnikatel Ed Bass darem ve výši 150 milionů dolarů. Postupně pak přiteklo dalších až 250 milionů. Garantem projektu se stal systémový ekolog John P. Allen. Ten rozpracoval detailní plány a realizaci pak zajistila pro tento účel vytvořená společnost Space Bisophere Venture. Stavět se začalo v roce 1987 v arizonské poušti u Oracle. Obří skleníkový palác Biosféry 2 měl pokrývat 12 700 metrů čtverečních a uvnitř mělo být 7 vzorků různých biomů naší planety, pro které je typická velká produkční schopnost. Žít zde mělo a ovládat systémy 8 lidí. Konkrétně 1900 metrů čtverečních tropického deštného pralesa, 850 metrů čtverečních oceánu s 3,5 miliony litrů slané vody a korálovými útesy na dně, 450 metrů čtverečních mangrovových bažin, 1 300 metrů čtverečních travnaté savany, 1 400 metrů čtverečních mlžné pouště a 2 ryze antropogenní biomy, čili obytná zázemí pro lidskou posádku, dílny, laboratoře a zemědělské pole o rozloze 2 500 metrů čtverečních. Funkčnost systému nejdříve otestoval po dobu tří dní sám Allen, poté zde pobyla 21 dní Linda Leughtová, bylo však nezbytné mnohem delší testování. To se stalo v září roku 1991, kdy se do Biosféry 2 nastěhovalo 8 lidí (4 muži a 4 ženy). Tito lidé však byli především jen snílky, i když z akademického prostředí, bez jakéhokoli výcviku včetně toho mentálního. Média je tenkrát nazývala snílky a hipíky z univerzit stejně jako jejich akademičtí kolegové. Oblečení do kombinéz jako ze Star Treku či Hvězdných válek vstoupili do Biosféry 2 26. září 1991. Když po dvou letech svou karanténu opouštěli, nazvali největším triumfem experimentu, že jich objekt opouštělo všech 8. Biosféra 2 hostila stovky druhů rostlin a desítky druhů zvířat včetně hmyzu, celkem bylo do jednotlivých dómů vysazeno 3800 druhů včetně třeba kolibříků a lemurů. Jenže právě pečlivě vyselektovaná skupina živých organismů se ukázala být problematickou. A z 25 druhů obratlovců přežilo jen 6, navíc již během prvního roku kolabovaly většiny druhů hmyzu a právě ztráta opylovačů měla negativní vliv na výnosy pěstovaných plodin. Ti užitečnější umírali a přežívala populace mravenců, švábů a kobylek. A to dokonce invazně, což ohrožovalo existenci rostlin. I zde začaly rychle dominovat jen některé druhy, třeba povíjnice, břečťan, divoké víno a lekníny. Většina vegetace se navíc vůbec nechovala podle plánů. Ukázalo se, že žádný skleník nedovede garantovat fungování vyváženého komplexního ekosystému, který by nepožíral sám sebe. Takzvaný čistý svět uvnitř byl stále znečištěnější, bio-geochemické cykly byly v uzavřeném prostoru mnohem rychlejší. Příliš mnoho živin například vedlo k nadměrné produkci řas. Vodu bylo proto třeba filtrovat a řasy sušit. Další odpad. Čištěn musel být i malý oceán, mangrovy rostly rychle a zlikvidovaly podrost, tropický deštný les byl téměř bez života kvůli přemnoženým mravencům. Obyvatelé experimentu prostě bojovali s řadou vršících se problémů. Byl nedostatek kvalitních výživných potravin, jejichž produkce trvala příliš dlouho, trvalý byl i nedostatek masa, byť si posádka chovala drůbež a kozy. Bionauté vlastně čelili hranici podvýživy a přišli průměrně o cca 16% své původní hmotnosti. Na druhou stranu se však v jejich tělech nehromadily toxiny.Největším problémem ale byl absolutní nedostatek kyslíku. Koncentrace kyslíku klesala až na kritických 14,5 % (na naší planetě je běžná koncentrace kyslíku 20,9 %). Bionauté tedy vlastně žili v simulaci nadmořské výšky 4000 metrů. Zpomalil se výkon obyvatel, při fyzické práci omdlévali a upadali do bezvědomí. V noci se projevovala spánková apnoe. Již několik týdnů po zahájení projektu se ukázalo, že množství kyslíku v obytných kapslích nevysvětlitelně klesá a již po několika týdnech se objevil kyslíkový hlad. Velké množství kyslíku totiž spotřebovávaly bakterie v úrodné půdě a kyslík navíc reagoval s betonovým ostěním a usazoval se na stěnách ve formě uhličitanu vápenatého. Nepomohly ani zelené plíce, jimž chyběl vítr. Větve se nemohly pohybovat, stávaly se křehčí a lámaly se, pak začaly padat celé stromy. Zvýšenou koncentraci CO2 pak nepřežila většina zde žijících živočichů. Nezbytné byly dodatečné dodávky kyslíku a tedy zásahy zvenčí. Po šestnácti měsících se začali dusit i lidé. Především v noci, kdy rostliny neprodukovaly kyslík. Další potíží byl konstantní stres. Z přátel se stali nepřátelé, milenecké svazky vznikaly a zanikaly, vršily se konflikty a hrozily sabotáže. Vlastně se utvořily dvě čtyřčlenné skupiny, které nedokázaly mimo pracovní povinnosti navzájem komunikovat. Například se jedna skupina vloupala na úkor druhé do skladu osiv. Krádeže, urážky a vyhrožování byly běžné. A došlo i k několika nehodám v důsledku nesprávné manipulace s technikou. Zranění pak museli být ošetřeni mimo Biosféru 2, což byly první zásahy zvenčí. A docházelo k dalším, které zpochybnily soběstačnost celého systému. Dovnitř byly dokonce i tajně pašovány potraviny. Suma sumárum bylo po výzkumu a celý projekt se vlastně stal především ukrutně drahou reality show. Komunita fungovala skvěle, když dovnitř zvenčí proudily zásoby. Projekt byl dokonce usvědčen z manipulace s měřenými daty a zatajování informací, nejen z pašování zásob. Projekt prostě nebyl schopen generovat dýchatelný vzduch, pitnou vodu a výživu pro pouhých osm lidí. I když to nakonec stálo cca až 400 milionů dolarů. A ukázalo se také, že nejnestabilnějším prvkem uzavřených systémů jsou sami lidé.Pokud by byl takový komplex na Marsu či jinde ve vesmíru, došlo by k smrti osadníků a postupné likvidaci ekosystémů. První mise byla prostě neúspěšná, jenže zařízení už stálo, bylo proto třeba spustit druhou misi. Po realizaci technických vylepšení nastoupilo do Biosféry 2 sedm lidí, kteří zde měli strávit 10 měsíců. Do karantény nastoupili 6. března 1994 a zpočátku opravdu dosahovali potravinové soběstačnosti. Došlo však ke změně managementu mise a nadvláda bankéřů vedla až k výměně zámků a přístupových kódů pro komunikaci s týmem uvnitř. Druhá mise skončila předčasným odchodem bionautů 6. září 1994 a soudními spory. Po druhé misi dokonce nezůstaly ani žádné vědecké závěry. Jakoby se výzkum nikdy nekonal. Areál Biosféry 2 se dnes využívá pro testování změn klimatu. Konkrétně univerzita v Arizoně tak získala výzkumnou laboratoř právě pro testování změn klimatu. Byla zde navíc vybudována nová observatoř, tedy moderní zařízení pro studium dešťové vody. Rozsáhlý a skvěle vybavený areál prostě nezůstal ležet ladem. Navíc se areál stal turistickou atrakcí, za kterou putují daleko do pouště početné skupiny návštěvníků. Je zde pro ně připraven vycházkový okruh se zasvěceným výkladem. I přes původní neúspěch projektu navíc vědci věří, že měl svůj smysl a vyplatí se ho i nadále udržovat v chodu, byť s vysokými náklady.Zdroj: idnes.cz, greatplansparanormal.com, wikipedia.org, reformace.cz, ceskatelevize.cz, coolmagazin.cz
