Jak je vidět, spokojenosti se už na samém začátku nabízí až dost. V dětských pokojích, kde se korek používá velmi často, si děti mohou hrát na zemi – jako tepelný izolant je korek téměř bezkonkurenční. Dodnes se proto používá dokonce při kosmických letech. Středomořský korkový dub Quercus Suber tvoří okolo 22 procent vegetace v Portugalsku a vyrábí se z něho více než 50 procent světové produkce korku. Kůra, z které se korkové podlahy vyrábějí se poprvé získávají z pětadvacetiletého dubu. To se opakuje každých devět – deset let až do konce jeho života. Dub se dožívá přibližně 150 -200 let. A tak pro porovnání: zatímco na sto čtverečních metrů borovicových obkladů anebo parket je třeba pokácet 15 stromů, na korové podlahy není zapotřebí pokácet ani jeden strom. Korek svou unikátní strukturou, kterou nemá žádný jiný přírodní materiál, tvoří výbornou ochranu proti chladu a hluku.Má malou tepelnou vodivost a navíc vyzařuje teplo. Korku nevadí ani střídání teplot, sucho a vlhko, a to ani tehdy, když na něj bude déle působit voda. Díky speciální houbovité struktuře funguje i jako vynikající bariéra par. Proto mají korkové obklady své místo i v koupelnách, ale i tam, kde je kromě vlhkosti i nepříjemný chlad. Korek díky houbovité struktuře tlumí vibrace a kmity. To je důležité opět v dětských pokojích, kde bývá většinou pěkně rušno a živo. Navíc je korek chemicky neutrální a antistatický, nepřitahuje prach, který je jeden z nejčastějších alergenů u dětí. Korkové podlahy je škoda zakrýt kobercem. Vhodným řešením jsou například formátové koberce, nejlépe z přírodních materiálů, jako jsou vlna, juta a podobně. Na druhou stranu je zapotřebí myslet na to, že korek podléhá UV záření. A tak pokud nechceme mít v bytě světlé mapy, místnost musíme dobře stínit, a to bez rozdílu, zda jsme použili korek lakovaný, neupravený či s vinylovou úpravou. Korek bez povrchové úpravy je zapotřebí nalakovat. Dnes se používají laky ředitelné vodou. Jsou elastické, rychleschnoucí a oděruvzdorné. Mohou být lesklé, polomastné i matné. Pokud však chceme dosáhnout kvalitu porovnatelnou s originální vinylovou ochrannou vrstvou, musíme podlahu natřít nejméně třemi vrstvami. Časem se na podlaze objeví „vyšlapané cestičky“, které je možno opravit – jemným brusným papírem podlahu zbrousíme a znovu nalakujeme, ale opět jen vodou ředitelným lakem. Možný je i kompromis – jako penetrace se použije naředěný lak, který zaplní póry korku, a potom místo další vrstvy laku použijeme klasickou pastu na parkety. Údržba je jednoduchá – stačí podlahu setřít vlhkým hadrem. Asi dvakrát do roka se korek odmastí a podlaha se opět napastuje. Výsledkem je příjemný matný lesk. Odborníci však tuto úpravu velmi nedoporučují. Naopak speciální, lehko roztíratelnou pastu je podle nich vhodné aplikovat jednou ročně i na korkové dlaždice s ochrannou vinylovou vrstvou. Na korek s touto ochrannou vrstvou poskytují výrobci několikaletou záruku. Podlahový korek se prodává v podobě dlaždic, nabízejí se i barevné kostky s jednoduchými grafickými dekory, které je možné objednat na zakázku. Navíc, stejně jako u ostatních druhů podlah, i zde je nabídka rozšířená o variantu plovoucí podlahy. Vybrat si je možné dřevěné podlahy s korkovým jádrem anebo typ s korkovou dýhou a jádrem. Obě podlahy jsou v plovoucí i lepené verzi. Právě díky korkovému jádru se snižuje hlučnost kroků v místnosti anebo mezi poschodími až o 20 decibelů. Povrch chrání vrstva odolná proti oděru a pod korkovým jádrem je dřevotřísková deska, typická pro plovoucí podlahy a navíc základní vyrovnávající dřevěná dýha. Vše dohromady o síle 9 mm. Díky svému složení je tato podlaha maximálně pohodlná na chůzi. Je ovšem také pravda, že je to nejdražší typ korkové podlahy na trhu, cenově porovnatelný s dřevěnou podlahou z tropických anebo vzácných dřevin. A na závěr dobrá rada: aby byl dojem opravdu dokonalý, nesmíme zapomenout na zakončovací lišty z korku anebo dřeva, pod které je možné uschovat i množství drátů a kabelů.
