Co jsou hnojiva? Snad každý z nás si myslí, že má v tomto pojmu jasno. Prostě hnojiva jsou tím, čím hnojíme rostliny, dodáváme jim výživu, aby prosperovaly. Podle oficiální definice jsou hnojiva směsi, které se používají pro zlepšení růstu rostlin. Obvykle jsou aplikována přes půdu (pro příjem kořeny), případně hnojením na list (pro příjem listy). Nejčastěji hnojiva obsahují v různých poměrech tři hlavní (primární) biogenní prvky (dusík, fosfor a draslík), pak také sekundární biogenní prvky (vápník, síru a hořčík) a někdy také stopové prvky (bor, chlor, mangan, železo, zinek, měď a molybden). Jenže to je jen základ. Když se podíváme například do Wikipedie na členění hnojiv, ustrneme. Je toho spousta! A co vlastně použít? Raději aspoň něco, nebo nic? Tradiční hnojiva, nebo alternativy? A jaké? Hnojiva organická (statková) nebo i anorganická? Jak je kombinovat? A nakonec – máme věřit na internetu vychvalovaným všelékům? Babským radám i lidem snažícím se za účelem maximálního osobního zisku nabízet rychlá a snadná řešení, která většinou příliš nefungují? Nebylo by nejlepší použít takové hnojivo, které obsahuje v ideálním poměru všechny biogenní prvky primární, sekundární i stopové? Existuje vůbec? Snahy by tu byly, jenže rostlinstvo je potvorné svými individuálními nároky. Mnoho druhů nepřežije chlór, stejně jako mnohým rostlinám vadí vápník, dusík nesmíme aplikovat na podzim. Hnojení je prostě věda, ke které není radno přistupovat amatérsky. Roli hraje i typ půdy, její složení, potřebné pH, vodní poměry a též dříve používaná hnojiva a dřívější intenzita hnojení na pozemku. Mnohé pozemky mají bohužel půdu neuvěřitelně přehnojenou. Na malých plochách to svádí, je to náš koníček, rostlinám ale přehnojování nesvědčí. A kdyby to začal dělat zemědělec, rychle by zkrachoval. Někdy je vůbec nejlepší začít rozborem půdy. Pojďme se ale nyní podívat blíže na možné zázraky, dvě novinky. Jednu z Česka a druhou z Brazílie. Nový český energetický nápoj pro rostliny vyvinuli čeští vědci v Brně. Jde o nápoj, který zároveň zadržuje v půdě vodu a proto pomáhá se suchem. Výzkumníci vyšli z faktu, že půda v naší zemi na mnoha místech vyniká nedostatečnou a často až prachmizernou schopností zadržovat vodu. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se proto spojili s odborníky na management vody v půdě z amerického Water for Food Institute a s českou firmou Sciteg, kterou založil profesor Josef Jančář z Vysokého učení technického v Brně. Ten chtěl vymyslet prostředek, který bude snadno aplikovatelný, a který bude prostřednictvím managementu vody do půdy zároveň přidávat bioaktivní látky. Právě kvůli vývoji tohoto přípravku vznikla odnož firmy Sciteg, společnost Escube. Výsledkem jsou vyvinuté patentované přípravky, které nejenže rostlinám dopřávají výživu, ale i vodu, respektive ji pomáhají v půdě udržet. A ještě jednou respektive – prostřednictvím managementu vody prostředky dodávají do půdy i bioaktivní látky. Vývoj trval dva roky, kromě výše zmíněných subjektů se do něj zapojila i University of Nebraska. Nové prostředky minimalizují výpar vody z půdy a zároveň dokážou zadržet vodu, kterou v období sucha postupně pouštějí ke kořenům rostlin. Rostliny proto již nepotřebují tolik vody formou závlahy. Množství nutné závlahy se snižuje až o 50 procent a klíčivost rostlin se společně s hustotou kořenového systému posiluje až o 75 procent. Veškeré složky přípravků jsou organického původu a rozloží se v rozmezí 30 až 90 dnů po aplikaci. Konkrétně obsahují přírodní hydroabsorbenty, čili rašelinu, zoxidované uhlí a kompost vyrobený kalifornskými žížalami, dále hnědé mořské řasy a biostimulanty. Přípravky jsou proto certifikovány pro ekologické zemědělství a zapadají také do konceptu takzvaného regenerativního zemědělství snažícího se půdu obohacovat o organické hmoty a důležité mikroorganismy. Teoreticky bychom vlastně mohli hovořit o jakémsi přírodním energetickém nápoji pro rostliny. Vyvinuté produkty jsou již využívány velkopěstiteli při pěstování řepky, kukuřice, obilnin, ale i vinné révy. Dále jsou výrobky využívané městy a obcemi především pro travní povrchy, stromy, keře a okrasné květiny. Evidována je již i poptávka ze zemí na jihu Evropy a oblastí Perského zálivu, kde příroda trpí extrémním suchem.Výrobky značky Escube firma postupně plánuje dostat do všech koutů světa, kde je nedostatek závlahové vody. Cílem je nejprve Asie a Střední i Severní Amerika. Zároveň se výrobce chce zaměřit na vývoj výrobků pro profesionální využití vinaři. Aktuálně vědci vyvíjejí společně s firmou Escube granulované směsi z bramborového škrobu, který pomůže rostlinám zadržet vodu a snížit stres ze sucha. Přípravky Escube jsou u nás již k dispozici i pro běžné zahrádkáře. Brazilský ARBOLIN nahrazuje umělá hnojiva. Brazílie totiž dosud dovážela 85 % své spotřeby umělých hnojiv, nyní zkouší nové hnojivo budoucnosti založené na principu nanotechnologií – ARBOLIN. Jde o nanotechnologickou látku složenou z organického uhlíku, kyslíku a dusíku, která pomáhá rostlinám lépe využívat vodu a živiny, zvyšuje jejich odolnost proti suchu a proti ultrafialovým paprskům. Výsledkem použití přípravku je zvýšení výnosů zemědělských plodin, u sóji a rajčat je to například o 12 %. Celkově vědci předpokládají, že využití ARBOLINu může zvýšit produkci brazilské rostlinné výroby o 10 % a zároveň významně snížit spotřebu dovozových umělých hnojiv.ARBOLIN je vynálezem výzkumníků z Universidade de Brasília. Práce na projektu začala v roce 2018 a ze vzniklého start-upu byla založena firma Krilltech, jejíž hodnota je dnes odhadována na jednu miliardu BRL (4,68 miliardy CZK). Testování účinnosti ARBOLINu coby náhrady umělých hnojiv v Brazílii již bylo úspěšně uskutečněno u sóji, pšenice, kukuřice, bavlny, fazolí a rajčat. A podle vynálezců bude možné nanotechnologický preparát využít u téměř všech zemědělských plodin. ARBOLIN není toxický, neusazuje se v živých organismech, nemá negativní vliv na životní prostředí a vyrábí se z obnovitených zdrojů.Téměř až neuvěřitelná je úspornost nové látky. Podle jejího výrobce, společnosti Krilltech, stačí pouhých půl litru roztoku ARBOLINu na jeden hektar zemědělského porostu. Zkoušky této inovativní látky probíhají v brazilských státech Mato Grosso, Bahia, Rio Grande do Sul a Goiás. Vynálezci nyní spolupracují s ústavem CIMATEC Park ve státě Bahia, cílem je co nejdříve nahradit přípravkem umělá hnojiva alespoň na 40 % brazilských polí, kde se pěstuje především sója a kukuřice.Zdroj: escube.eu, businessinfo.cz, Wikipedia, krilltech.com.br, bvv.cz, cc.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
