Hrachor (Lathyrus) zahrnuje rostlinné druhy, které rostou od mírného klimatického pásma až po tropy. V přírodě rostou planě, v zahradách působí okrasně a některé jsou dokonce vysévány na pole s cílem získat krmivo pro zvířata. Hrachory mají lysou a často rozvětvenou lodyhu. Ta může být vzpřímená, poléhavá a nebo popínavá, kdy dovede dosáhnout délky až 4 metry. Lodyha bývá i čtyřhranná a vždy je střídavě porostlá sudozpeřenými listy, nejčastěji pouze se dvěma lístky s celistvými čepelemi, dlouhými 2 až 4,5 cm. U popínavých druhů vyrůstají na koncích listů jednoduché a nebo dělené úponky. Palisty jsou obvykle dlouhé a úzké. Oboupohlavné květy rostou buďto samostatně a nebo jsou uspořádány do řídkého axiálního hroznu se stopkou, kdy vyrůstají z úžlabí listenu. Květy bez listenů mají asymetrické okvětí i umístění tyčinek. Pět lysých lístků zvonkovitého kalichu a pět korunních lístků motýlovitého květu je uspořádáno ve dvou přeslenech. Koruna má srostlé dva lístky, které tvoří kýl a nebo srostlé čtyři lístky. V tomto případě je kýl srostlý s křídly. Barva korunních lístků bývá fialová, červená, růžová, žlutá, oranžová, ale i bílá. Hrachory vykvétají od června do září a jsou opylovány hmyzem. Plodem je vždy podlouhlý, jednopouzdrý, 6 až 10 cm dlouhý lusk, který se otevírá dvěma chlopněmi a obsahuje v průměru 6 až 8 kulovitých až podlouhlých semen. Při klíčení zůstávají dužnaté dělohy rostlinek v zemi. Hrachory lze též množit oddenky a nebo hlízkami. V naší přírodě najdeme 21 zástupců rodu hrachor:hrachor bahenní (Lathyrus palustris) – kriticky ohroženýhrachor cizrnový (Lathyrus cicera)hrachor černý (Lathyrus niger)hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus)hrachor horský (Lathyrus linifolius) - zranitelnýhrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis) – kriticky ohroženýhrachor chlupatý (Lathyrus hirsutus)hrachor jarní (Lathyrus vernus)hrachor lesní (Lathyrus sylvestris)hrachor luční (Lathyrus pratensis)hrachor pačočkový (Lathyrus aphaca)hrachor panonský (Lathyrus pannonicus)hrachor panonský pravý (Lathyrus pannonicus subsp. Pannonicus) – kriticky ohroženýhrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus) - ohroženýhrachor popínavý (Lathyrus clymenum)hrachor roční (Lathyrus annuus)hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus) - ohroženýhrachor setý (Lathyrus sativus)hrachor širolistý (Lathyrus latifolius) - zranitelnýhrachor tangerský (Lathyrus tingitanus)hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia)hrachor trávolistý pravý (Lathyrus nissolia subsp. nissolia)hrachor trávolistý pýřitý (Lathyrus nissolia subsp. pubescens)hrachor vonný (Lathyrus odoratus)hrachor žlutoplodý (Lathyrus ochrus) Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) je oblíbená popínavá letnička, zdobící svými květy v létě zahrady i balkóny a terasy. Květy hrachoru vonného vlastně připomínají květy hrachu setého, který velmi dobře známe a je u nás oblíbenou zeleninou. Jsou však o mnoho větší, barevné a především příjemně voní. Vůně těchto květů je podmanivě sladká, barevnost pak různorodá, počínaje bílou přes lehce růžovou, červenou a modrou až po temně fialovou. V dnešní době se prodává velké množství hybridů, které se liší barvou i tvarem květů. Květů se dočkáme od června do září a nejkrásněji je hrachor vonný rozkvetlý právě o letních prázdninách. Výborně dokonce tyto rostliny vypadají i řezané ve váze, přičemž krásně provoní interiér. Vydrží ve váze až týden. Hrachor vonný byl pěstován již ve středověku v klášterních zahradách a zámeckých parcích. V dnešní době je zřejmě nejoblíbenější v Anglii. U nás jde většinou o dekorativní popínavou letničku. Hrachor vonný může dorůst až do výšky okolo dvou metrů, pokud má oporu, pokud ji nemá, roste jako převislý. Hrachor vonný má špičaté listy s úponky, kterými se přichycuje k opoře, jíž může být prakticky cokoli. Plot, treláž pergoly, konstrukce z bambusu a větví jiných dřevin, ale i z provázků či napnutých drátů. Pokud provedeme výsadbu dostatečně hustou, vytvoří hrachory na opoře krásnou kvetoucí stěnu. Hustá výsadba v závěsné nádobě pro změnu vytvoří letničku rostoucí převisle. Hrachor vonný vyžaduje slunné stanoviště, snese však i mírné zastínění. Půda musí být výživná, bohatá na vápník. Vyloženě nesnáší půdy těžké a přemokřené půdy. Zálivka musí být přiměřená, rostliny nesmí přesychat. Hnojíme pouze kvalitním kompostem. Hrachor širokolistý (Lathyrus latifolius) je popínavou vysokou trvalkou, která vykvétá hrozny růžových (některé vyšlechtěné kultivary též bílých nebo červených) květů na dlouhých stopkách. Později se tyto květy mění v ozdobné lusky. Hrachor širolistý se rozrůstá rychle a hustě a kvete skoro po celé léto. Vyžaduje plné slunce a humózní, úrodnou a dobře provzdušněnou půdu. A by krásně kvetl i v dalším roce, je třeba na podzim zkypřit a pohnojit půdu. Přímé organické hnojení však není doporučováno. V letních horkých dnech je též důležitá vydatná zálivka. Jedinou stinnou stránkou vytrvalých hrachorů je oproti letničkám absence vůní.Zdroj: Wikipedia.org
