Hrachory jsou krásné popínavé letničky i rostliny vytrvalé, které dovedou ozdobit plot, rozzářit balkón, ale dovedou vyniknout i ve váze. Zástupce rodu najdeme v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe i Austrálii. Celkem rod nabízí cca 150 rostlinných druhů.
Rod hrachor v přírodě světa
Hrachor (Lathyrus) zahrnuje rostlinné druhy, které rostou od mírného klimatického pásma až po tropy. V přírodě rostou planě, v zahradách působí okrasně a některé jsou dokonce vysévány na pole s cílem získat krmivo pro zvířata. Hrachory mají lysou a často rozvětvenou lodyhu. Ta může být vzpřímená, poléhavá a nebo popínavá, kdy dovede dosáhnout délky až 4 metry. Lodyha bývá i čtyřhranná a vždy je střídavě porostlá sudozpeřenými listy, nejčastěji pouze se dvěma lístky s celistvými čepelemi, dlouhými 2 až 4,5 cm. U popínavých druhů vyrůstají na koncích listů jednoduché a nebo dělené úponky. Palisty jsou obvykle dlouhé a úzké.
Oboupohlavné květy rostou buďto samostatně a nebo jsou uspořádány do řídkého axiálního hroznu se stopkou, kdy vyrůstají z úžlabí listenu. Květy bez listenů mají asymetrické okvětí i umístění tyčinek. Pět lysých lístků zvonkovitého kalichu a pět korunních lístků motýlovitého květu je uspořádáno ve dvou přeslenech. Koruna má srostlé dva lístky, které tvoří kýl a nebo srostlé čtyři lístky. V tomto případě je kýl srostlý s křídly. Barva korunních lístků bývá fialová, červená, růžová, žlutá, oranžová, ale i bílá.
)
Hrachory vykvétají od června do září a jsou opylovány hmyzem. Plodem je vždy podlouhlý, jednopouzdrý, 6 až 10 cm dlouhý lusk, který se otevírá dvěma chlopněmi a obsahuje v průměru 6 až 8 kulovitých až podlouhlých semen. Při klíčení zůstávají dužnaté dělohy rostlinek v zemi. Hrachory lze též množit oddenky a nebo hlízkami.
)
V naší přírodě najdeme 21 zástupců rodu hrachor:
- hrachor bahenní (Lathyrus palustris) – kriticky ohrožený
- hrachor cizrnový (Lathyrus cicera)
- hrachor černý (Lathyrus niger)
- hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus)
- hrachor horský (Lathyrus linifolius) - zranitelný
- hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis) – kriticky ohrožený
- hrachor chlupatý (Lathyrus hirsutus)
- hrachor jarní (Lathyrus vernus)
- hrachor lesní (Lathyrus sylvestris)
- hrachor luční (Lathyrus pratensis)
- hrachor pačočkový (Lathyrus aphaca)
- hrachor panonský (Lathyrus pannonicus)
- hrachor panonský pravý (Lathyrus pannonicus subsp. Pannonicus) – kriticky ohrožený
- hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus) - ohrožený
- hrachor popínavý (Lathyrus clymenum)
- hrachor roční (Lathyrus annuus)
- hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus) - ohrožený
- hrachor setý (Lathyrus sativus)
- hrachor širolistý (Lathyrus latifolius) - zranitelný
- hrachor tangerský (Lathyrus tingitanus)
- hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia)
- hrachor trávolistý pravý (Lathyrus nissolia subsp. nissolia)
- hrachor trávolistý pýřitý (Lathyrus nissolia subsp. pubescens)
- hrachor vonný (Lathyrus odoratus)
- hrachor žlutoplodý (Lathyrus ochrus)
Nejčastější okrasné hrachory v našich zahradách
Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) je oblíbená popínavá letnička, zdobící svými květy v létě zahrady i balkóny a terasy. Květy hrachoru vonného vlastně připomínají květy hrachu setého, který velmi dobře známe a je u nás oblíbenou zeleninou. Jsou však o mnoho větší, barevné a především příjemně voní. Vůně těchto květů je podmanivě sladká, barevnost pak různorodá, počínaje bílou přes lehce růžovou, červenou a modrou až po temně fialovou. V dnešní době se prodává velké množství hybridů, které se liší barvou i tvarem květů.
)
Květů se dočkáme od června do září a nejkrásněji je hrachor vonný rozkvetlý právě o letních prázdninách. Výborně dokonce tyto rostliny vypadají i řezané ve váze, přičemž krásně provoní interiér. Vydrží ve váze až týden. Hrachor vonný byl pěstován již ve středověku v klášterních zahradách a zámeckých parcích. V dnešní době je zřejmě nejoblíbenější v Anglii. U nás jde většinou o dekorativní popínavou letničku. Hrachor vonný může dorůst až do výšky okolo dvou metrů, pokud má oporu, pokud ji nemá, roste jako převislý.
)
Hrachor vonný má špičaté listy s úponky, kterými se přichycuje k opoře, jíž může být prakticky cokoli. Plot, treláž pergoly, konstrukce z bambusu a větví jiných dřevin, ale i z provázků či napnutých drátů. Pokud provedeme výsadbu dostatečně hustou, vytvoří hrachory na opoře krásnou kvetoucí stěnu. Hustá výsadba v závěsné nádobě pro změnu vytvoří letničku rostoucí převisle.
Hrachor vonný vyžaduje slunné stanoviště, snese však i mírné zastínění. Půda musí být výživná, bohatá na vápník. Vyloženě nesnáší půdy těžké a přemokřené půdy. Zálivka musí být přiměřená, rostliny nesmí přesychat. Hnojíme pouze kvalitním kompostem.
)
)
Hrachor širokolistý (Lathyrus latifolius) je popínavou vysokou trvalkou, která vykvétá hrozny růžových (některé vyšlechtěné kultivary též bílých nebo červených) květů na dlouhých stopkách. Později se tyto květy mění v ozdobné lusky. Hrachor širolistý se rozrůstá rychle a hustě a kvete skoro po celé léto. Vyžaduje plné slunce a humózní, úrodnou a dobře provzdušněnou půdu. A by krásně kvetl i v dalším roce, je třeba na podzim zkypřit a pohnojit půdu. Přímé organické hnojení však není doporučováno. V letních horkých dnech je též důležitá vydatná zálivka. Jedinou stinnou stránkou vytrvalých hrachorů je oproti letničkám absence vůní.
Zdroj: Wikipedia.org
)
)
)
)
