Z těch mnoha definic, jimiž je popisován význam slova pesticid, si můžeme posloužit třeba touto: „Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka.“Z toho člověk úplně cítí ty čpavé toxické výpary. Jenže nápad bránit se pomocí chemických látek škůdcům je mnohem starší, než nějaké definice agro-podnikatelů. Jako první s ním vůbec nepřišli lidé, ale samy rostliny. Evolučně se adaptovaly na boj se škůdci tím, že začaly produkovat takové látky, které je chrání. I když obrana, kterou nabízí, není stoprocentní, fungují s ní víc než dobře. Pesticidy na svou obranu přitom nevyrábí v petrochemických závodech, ale uvnitř svých těl. Je to přírodní produkce. Organická, chcete-li. Kromě toho je tu ještě slušná řádka materiálů – minerálů, bakterií, hub – které lze pro výrobu pesticidů zužitkovat. Úplně bez přispění člověka to nefunguje, ale pořád je to o něco šetrnější vůči životnímu prostředí, než starý dobrý Roundup. Třeba proto, že tyhle organické pesticidy, jak se jim vznešeně někdy říká, se v přírodě poměrně rychle rozkládají na své základní složky.To je ostatně také jednou z jejich velkých nevýhod. Nepůsobí dlouhodobě. A taky nejsou tak silné, efektivní, jako ty uměle v laboratořích syntetizované, průmyslově vyráběné. O organických pesticidech se dá napsat mnoho dobrého, ale mezi tu chválu určitě nepatří zmínky o tom, že by nebyly toxické. Jsou. Toxické jsou totiž všechny pesticidy. Jejich posláním je hubit škůdce, ať už vznikly v zelené rostlince anebo šedivé fabrice. Ty přírodní zpravidla tak jedovaté, jako ty uměle vytvořené, ale nebezpečné člověku jsou. A když ne přímo člověku, tak rybám nebo včelám.Některé organické pesticidy mají potenciálně větší dopad na životní prostředí než syntetické pesticidy. To proto, že se musí používat ve velkých dávkách. Některé z novějších syntetických pesticidů tak mohou mít ve skutečnosti nižší dopad na životní prostředí, protože jsou účinnější proti škůdcům a mají menší vliv na životní prostředí. O organických pesticidech se tak nedá uvažovat jako o té bezvýhradně lepší alternativě. Pomáhají, ale ne tak dobře, jako ty umělé. Škodí a tráví, byť ne vždy tak silně. Mají zkrátka své nedostatky a nedají se za považovat za univerzální dobro. Své uplatnění ale mají. Většina z dnes dostupných organických pesticidů funguje jako insekticidy, ale na stejném principu existují i fungicidy a herbicidy.Rozdělit si je může, podle toho z čeho přírodního přesně pocházejí, do tří hlavních kategorií.Rostlinné pesticidy Patří k látkám přímo z rostlin nebo rostlinných produktů. Mají tendenci k rychlému rozkladu, a krátkodobému fungování. Většina z nich má malou nebo žádnou reziduální aktivitu, takže po sobě neponechávají nebezpečné látky v půdě. Obecně jsou tzv. širokospektrální. Takže hubí škůdce, ale i necílové druhy. Jsou také často dražší než syntetické pesticidy, a ne všechny mohou být v ekologické zemědělství. Patří sem například výtažky ze stromu zederach indický (Azadirachta indica), které efektivně narušují růst a vývoj hmyzu. Pro savce má nízkou toxicitu, ale i na ně pomalu působí.Svou příčku si tu zaslouží nikotin, získaný z rostlin tabáku Nicotiana. Jeho postavení mezi rostlinnými pesticidy je komplikované. Ano, je jedním z nejstarších rostlinných insekticidů vůbec. Ale v organické praxi se používat nesmí. Sulfidy nikotinu se snadno vstřebávají kůží.Zajímavou skupinkou jsou tzv. pyrethriny (pozor, nezaměňovat s pyretroidy). Jde o rostlinné výtažky z chryzantém Chrysanthemum cinerariaefolium, kopretiny stračkolisté. Hmyz většinou nehubí, ale odpuzují. Pro lidi toxické nejsou, ale kočky si jimi otrávit můžete. Organickým pesticidem je i rotenon, který je přirozeně obsažen v rostlinách (kořenech a listech) révy vinné. Ale pozor na něj. Pro člověka je středně toxický, a naprosto vražedný je pro ryby a mlže. Působí pomalu, zabíjí až po několika dnech.Ryanie nádherná (Ryania speciosa) vás nemusí překvapit jen působivým květem, ale svým pesticidním účinkem. Pro člověka je mírně toxická, velmi toxická je pro psy.Semena Schoenocaulon officinale, česky známé jako sabadila lékařská, jsou zužitkovány pro výrobu pesticidu účinného proti hmyzím škůdcům. Pro člověka je mírně dráždivá, ale smrtelně toxická je pro včely.A samozřejmě tu nemůže chybět ani česnek ve všech jeho formách a podobách. Ať už jako mačkaný, nebo výluh či olej. Odpuzuje mšice a savý hmyz. Škodlivý zdraví není. Nedá se ale říct, že by nějak efektivně fungoval. Jeho účinek je krátkodobý. Mikrobiální pesticidy Jsou produktem pocházejícím z bakterií, hub, virů, řas nebo prvoků (anebo jejich produktů). Jsou pěkně záludné. Většinou fungují jako insekticidy, tím, že u hmyzího škůdce způsobují onemocnění, které je zabíjí nebo oslabuje. Je to sice přírodní, ale pořád „biologická“ zbraň.Příkladem mikrobiálního pesticidu může být třeba Bacillus thuringiensis. Přirozeně se vyskytující půdní bakterie, která je toxická pro larvy několika druhů hmyzu. Chválit ji můžeme za to, že povětšinou není toxická pro necílové organismy. Ale larvám molů, komárů, muchniček a motýlů rozhodně neprospívá.To Beauveria bassiana si moc nevynírá. Tato kosmopolitně rozšířená půdní houba infikuje celou řadu druhů hmyzu, aby je nakonec během 3-7 dní usmrtila. Kromě neselektivity je její nevýhodou i to, že škůdce musí přijít s houbou do kontaktu. Postřik musí být důkladný.Z půdní Saccharopolyspora spinosa se připravuje tzv. Spinosad, rychle působící látka s širokým spektrem účinku. Toxická je pro třásněnky, listonohy, roztoče, komáry, mravence, octomilky a další a další. Minerální pesticidy Vyrábí se z přírodních materiálů a minerálů. Mnoho překvapení mezi nimi nenaleznete, protože patřily ke stabilní výbavě zahradníků v posledních staletích.Měď je v mnoha formách součástí přípravků pro hubení hub a plísní. O tzv. bordeauxské jíše jste už jistě slyšeli. S jejím používáním totiž začali vinaři v Bordeaux už pradávno. Směs jim pomáhala s potlačením plísně puchýřnaté. Určitou nevýhodou téhle jíchy (a mědi obecně) je fytotoxicita. Měď ve vyšších koncentracích totiž „nevoní“ ani samotným rostlinám. Tlumit tento neduh sice pomáhá přídavek vápna, ale pořád je to práce navíc.Kryolit, respektive fluoaluminát sodný, funguje jako jed pro brouky a housenky. Pokud si na něm spolu s listy rostliny pochutnají, bude to jejich poslední večeře. Pro savce, ptáky a včely je netoxický, mírně toxický je pro ryby. Přijde vám solení slimáků a plzáků moc drastické? Tak to raději vynechejte diatomy. Tedy pozůstatky rozsivek (Diatomeae), ve formě jejich dvojdílných křemičitých schránek. Z nich se drcením vyrábí velmi jemný prášek, jeho hrany jsou ovšem velmi ostré. Tak ostré, že obrušuje schránky těl hmyzu. V podstatě je krájí zaživa a nechá je vyschnout.Kaolinový jíl je taky „běžnou“ záležitostí. Která ale při nanesení na listy působí jako potravní bariéra proti mnoha druhům hmyzu.A uzavřeme to hašeným vápnem (hydroxidem vápenatým). Skvělá záležitost k ošetření stromů, během jejich vegetačního klidu, proti hmyzu a chorobám. Ale tak jako u všech ostatních organických pesticidů i tady platí, že není stoprocentně bezpečný. Je totiž mírně fytotoxický a ještě vám může popálit oči a pokožku. Že i když byste se dušovali, že žádné pesticidy na své zahradě byste nikdy nepoužili, nejspíš některé pravidelně aplikujete. Byť tedy přírodní a organické. Není to žádný prohřešek proti bontonu. Úplně bez pesticidů to zkrátka nejde.Zrovna tak, jestli se holedbáte tím, že jiné než organické pesticidy nepoužíváte, neznamená to nutně, že životnímu prostředí neškodíte. Škodíte. Možná jen o trochu méně, anebo jen určitým skupinám živočichů. Ale i organické pesticidy mohou být zrádné, jedovaté a působit pomalou smrt.Svět není černobílý a nic jako neškodný pesticid neexistuje. Zabíjet a hubit mají všechny, je to jejich poslání. Ty syntetické i ty přírodní. Takové prostě jsou.Zdroj: mastergardener.wisc.edu, OSU.edu, NPIC.orst.edu, Oregonstate.edu, Agrobio.cz
