Svatou trojicí dobré rostlinné fotky je expozice, sytost a ostrost. Pokud fotíte za jasného světla a barvy jsou rozmazané, je třeba snížit expozici (je-li šero, expozici, dobu uzávěrky, prodlužte). Zvyšte sytost, pokud chcete, aby barvy působily živěji. A zvyšte ostrost, pokud chcete fotkou upozornit na detaily. Ideální den pro velkou fotku celé zahrady překvapivě není ten jasný a sluncem prozářený. Zatažená obloha je mnohem lepší, protože odrušuje stíny a měkké světlo příjemně doplňuje drobné nedostatky. Výsledkem je pak velmi rovnoměrná expozice. Pokud chcete fotit jednu konkrétní květinu či záhon, k tomu podmračnému dni přidejte ještě „čas kolem poledního“. Nejtěžší je pak fotit v makro zvětšovacím režimu. Takové snímky se většinou dělají za slunečného dne, ale musí se opatrně promýšlet každý detail. Zvláštní úlohu při tom má tzv. protisvětlo, tedy zdroj světla (většinou asi slunce) za objektem, který fotíte. Nepředstavujte si to ale jako siluetu květiny před žlutou koulí. Fotí se navečer, kdy je slunce nízce posazené k obzoru, osvětluje jemně a ze strany, vytváří světelný/barevný přechod.Vítr je pochopitelně problém, zaostření kazí. A pokud fotíte s krátkou závěrkou, je výsledek dost rozmazaný. Jak tedy „vypnout“ vítr? Můžete počkat, až tolik foukat nebude. Můžete ze strany, odkud fouká, postavit kartonovou desku anebo natáhnout prostěradlo. S tím kartonem si můžete udělat i kryt na dráze mezi foťákem a rostlinou. Soustřeďte se na jasně zaostřený blízký detail focené rostliny, a mělce nezaostřené pozadí snímku. Snažte se ke květině přistupovat z různých stran, různých vzdáleností a odlišných úhlů. Není v albu nic nudnějšího, než katalogové snímky, stereotypně „nabouchané“ z té samé vzdálenosti. Rostlinky jsou plné pozoruhodných detailů, a jejich květy jsou jen zlomkem překvapení, které mohou nabídnout. Chce to hledat, zkoušet, koukat. Smyčky lián, rašící pupeny? Ke koukání je tu toho spousta…Z toho plyne následující a dost zásadní rada: Focení květin na zahradě – pokud má být hezké - si opravdu žádá čas. Není to o tom, že si to jen tak cvaknete, protože jdete zrovna kolem. Je třeba květinu očíhnout ze všech stran, zblízka i z dálky, podívat se na její celkovou formu. A pak zkoušet hledat perspektivu. Vidět ji tak, jak ji ještě nikdo neviděl. Nedá se to uspěchat. Kvůli dobrému světlu se taky za svým dokonalým snímkem budete muset k rostlince vydat nejspíš několikrát za den. I další rada je poměrně triviální. Fotoaparát anebo chytrý telefon držte při fotografování pevně. Netřepejte s ním. Banální? Inu, s vlastní chvějící se rukou budete zápasit možná víc, než s protivným větrem. Užitečnou fintou je zpomalit, nezadržovat dech, dýchat uvolněně. Anebo si pořídit trojnožku, opěrku. Mimochodem, opřít si foťák (o kmen stromu, o zem) není vůbec špatný nápad, a většinou vede i k zajímavé perspektivě snímku.Déšť není rušivý element, k životu v zahradě je potřebný. Takže i focení za deště (spíš asi za přeháňky než pořádného slejváku) má rozhodně své kouzlo. První dešťové kapičky anebo voda stékající ze špiček lístků dávají i průměrné fotce velkolepý příběh. A to se rozhodně počítá. Focení za deště se tedy nezříkejte. Stejné to je i s „rušivým“ hmyzem. I ten dodává fotkám kouzlo. Vyberte si svůj exemplář, objekt. To není maličkost, protože to chce přemýšlet o tom, co fotkou chcete sdělit. Má ukazovat krásu jednotlivosti? Má zachycovat něco mimořádného na jedné rostlině? Má být dokumentací situace, ukázkou průměru. Podle toho je třeba vybírat třeba tu nejhezčí, anebo taky nejobyčejnější květinu daného druhu.Máte vybraný svůj „objekt“ k focení a už tušíte, jak na něj? Paráda. Ale ještě než se pustíte do focení, zkontrolujte prosím pozadí. To, čeho si často všimnete, až fotku uvidíte hotovou. Může to být třeba psí hromádka mezi záhonky, zaparkovaná kolečka plná kompostu anebo hromada rezavého šrotu. Případně něco absolutně fádního, nebo naopak výraznějšího a rušivého.S výběrem vhodného objektu a pozadím velmi těsně souvisí kompozice. To, co na fotce ve výsledku bude. Platí, že kompozice má být co nejjednodušší a má z ní být pochopitelné, kdo je na snímku v hlavní roli. Ústřední objekt nebo něco, co snímku vévodí, a kulisa v pozadí. Ale nic jiného. Pokud fotíte květnatou louku, má to být o louce. Ne o traktoru v pozadí, pokud si to nežádá kontext. S bleskem nebo bez? I kdybyste fotili obyčejný bez, tak rozhodně bez. Tam, kde se vám nedostává světla, zkuste raději delší uzávěrku a foťák na trojnožce. Že to pořád není úplně ono? Vždycky můžete květinu přenést dovnitř domu a vyfotit ji tam… nemusíte hned vytvářet ateliérové zázemí, jednobarevné prostěradlo za rostlinou vytvoří trojrozměrné nerušivé prostředí. Doma – anebo na pozadí dřevěného stolku – se krásně fotí „naplacato“.Povedl se vám naprosto dokonalý a perfektní snímek? Gratulujeme. A teď prosím ještě jednou. Vážně. To, co vypadá na obrazovce telefonu nebo digitálního foťáku na první pohled dokonale, může mít nějakou malinkatou chybičku. A protože jsme čekali na pořízení tak povedeného záběru dlouho střihneme to pro jistotu ještě jednou. Stokrát a zase špatně? Inu, i to se stává. Květiny umí být dost nevděčné a neposedné modelky. Ale taky to může být rukama. Není ostudou se zeptat profíků, a když oslovíte s žádostí o radu nějakého fotografa, jistě vám rád nějakou fintu osobně poradí. Většinou je to nějaká maličkost, drobné opomenutí, která vašim fotkám chybí k dokonalosti.Zdroj: GardeningKnowHow.com, Digital-photography-school.com, GeraniumRozanne.com, MakeUseOf.com, HouseAndGarden.com
