Ne všechno ovoce a zelenina, které vypěstujete a sklidíte, se hodí k naskladnění. Nesnažíte se dostat do sklepa všechno, co vám na zahradě a v sadu vyrostlo. Je třeba vybrat jen ty správné odrůdy, ve vhodné kondici, stupni zralosti, stoprocentním stavu – bez plísní, otlaků, narušeného povrchu, čisté a bez hlíny a listí. A jen v množství, které dokážete opravdu efektivně naskladnit a později zpracovat. Naskladněné ovoce a zelenina bude dál „pracovat“ – dozrávat a přezrávat, činností enzymů a mikrobů se postupně rozkládat, hnít. Nejde to zastavit, ale správnými podmínkami skladování to lze zpomalit. Důležitá je ta správná teplota, vlhkost a proudění vzduchu, světlo/tma. Každý druh ovoce a zeleniny si říká o něco trochu jiného. Ideální skladovací podmínky nejspíš nezvládnete vytvořit všem. Skladujte jen to, na co podmínky máte. Klima musí být nekolísavé, stabilní. Teplota pro skladování brambor by neměla klesnout pod 4 °C. Jinak by mohly zesládnout, a k jídlu už nebudou. Důležitá je i tma, aby nedošlo k proražení klíčků. Jablka potřebují teplotu skladování nad 4 °C, a vysokou vzdušnou vlhkost (80 – 85 %), aby nesesychala. Cibule snese i 10°C, ale je velmi náchylná na vlhkost a plesnivění. Kořenová zelenina se skladuje pod limitem 4 °C, ideálně pod vyšší vrstvou jemného písku.Další podrobnosti najdete v článku Jak uskladnit brambory a zeleninu. Bedničky, lísky, rošty, police, stěny a podlaha ve „sklepě“ musí být čisté. Vymyté, oschlé, zbavené stop z předchozí sezóny. Zdi mohou být hygienizované vápnem, prostor sterilizovaný vysířením. Žádné vlhké skvrny na omítce nebo stěnách, žádné plísně, žádné zdroje umělého zápachu (benzín, ředidlo). Pozor na hlodavce a hmyz, kteří se za chutnou úrodou jistě budou stahovat. Špatná hygiena skladovacího prostoru kompromituje úrodu. Ovoce a zeleninu nikdy neskladujeme společně, a vlastně – často – ani některé druhy naskladněného ovoce nedržíme pohromadě. Ovoce totiž během svého posklizňového dozrávání uvolňuje do okolí plyny (především etylen), které posouvají a urychlují zralost ostatní naskladněné úrody. Vzájemně od sebe taky mohou jednotlivé aromatičtější kousky načichnout. Oddělit ovoce a zeleninu je třeba alespoň příčkou. Zajímavost? Z hlediska přenosu plísní předávání je zelenina spíše přenašečem, a ovoce spíše terčem. Košťálová zelenina ze sebe při skladování uvolňuje větší objem vlhkosti. Proto ji držíme poblíž kořenové zeleniny – mrkve a petržele. Ty budou za vlhkost vděčné. Košťáloviny naopak držíme co nejdál od cibule a česneku. Ty vyšší vzdušnou vlhkost nesnáší, potřebují větrané místo. Zato ale cibule může viset spolu s česnekem dohromady. Po sklizni je dobré brambory nechat 1-2 týdny zatáhnout, nechat z opadat z nich hlínu a teprve pak je přebrat a přesunout do sklepa. Ne ve velké vrstvě, aby se neotlačily. Prosychat, za vydatnějšího průvanu, musí před naskladněním i cibule. Cukety a dýně? Vybírejte jen ty doopravdy zralé. A dopřejte jim pár dní vzpamatování, poté, co je odříznete od mateřské rostliny, a pak ještě pár dní, před umístěním do sklepa. Vydrží hodně, ale šokové změny snáší nelibě. Poslední kapitolou jsou „bedýnky“. Tedy raději dřevěné lísky, které jsou menší, může jimi prostupovat vzduch a jejich obsah se nezapaří. Nestavte je přímo na podlahu, ale spíše skládejte do polic. Nepřeplňujte je, snažte se držet vrstvu skladovaného co nejtenčí. Pokud chcete bedničky něčím vyložit, volte přirozeně nesavé podložky.Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
