Pokud nepatříte mezi ten typ lidí, kteří si postaví novou roubenku na zelené louce a využívají ji jako rodinný dům, nikoli jako rekreační chalupu, můžete si koupit i roubenku starou třeba 200 let a tu si opravit. Pořizovací cena staré a poškozené roubenky zřejmě nebude s výjimkou pozemku vysoká, o to výše se ale mohou vyšplhat náklady na její rekonstrukci.Historie dřevěných stavebRoubený vesnický dům byl svého času v Čechách i na Moravě poměrně rozšířený. Ovšem nejde o tradiční tuzemskou stavbu, tento zvyk nám přišel především ze severu Evropy a všimněte si, že s historickými roubenkami se setkáte hlavně ve výše položených oblastech, kde je také chladněji, stejně jako severněji od nás. U nás se roubenky začaly stavět především z nouze na chudých pahorkatinách a v podhůřích, v bohatších nížinách jen ojediněle. Většina roubených staveb byla u nás postavena ze smrkového dřeva, zřídka bylo použito dřevo jedlové a modřínové, ovšem pokud byla postavena roubenka v nížině, používaly se štípané kmeny listnáčů. Nejstarší roubenky byly z neopracovaných kmenů a spáry mezi trámy se vyplňovaly suchým mechem, který byl zakrýván jílovou mazaninou smísenou s řezanou slámou. Střechy se pokrývaly slaměnými došky či dřevěným šindelem. Trámy se začaly otesávat až na konci 18. století a tento zvyk k nám přišel z Německa. Rekonstrukce roubenek dvěma způsobyPokud není po posouzení statiky a technologického stavu roubenky navržena demolice a je tedy možné či nutné z hlediska ochrany památky budovu rekonstruovat, lze postupovat dvěma způsoby. Oba způsoby oprav roubených staveb přitom zaručí, že se rekonstruovaná dřevostavba nebude svým vzhledem lišit a nadále bude plnit svou funkci. Prvním způsobem je kompletní rozebrání roubenky a její opětovné poskládání s výměnou dožilých prvků. Druhým způsobem je podepření (vyheverování – skutečně něco na způsob výměny pneumatiky u automobilu) roubenky a výměna jejích dožilých prvků.Pouze odborná rekonstrukcePouštět se do rekonstrukce roubenky svépomocí bez jakýchkoli zkušeností prostě nelze. Možná je pouze svépomocná drobnější oprava roubenky. Odborníci začnou statickým posudkem budovy a vyhodnocením vlhkosti materiálů stěn a podlah. Důležitým se též může ukázat takzvaný mykologický test, čili pokud existuje podezření, že roubenku napadla konkrétní plíseň či houba, musíme tento fakt brát vážně a vypořádat se s ním – obzvláště ve vztahu k vynakládaným investicím do roubenky. Odborník provede do jednotlivých konstrukcí na různých místech sondy a podle nich a vizuálního posouzení navrhne řešení. Historické roubenky často stojí pouze na kamenech uložených na zemi, čili neexistují pevné základy, natož jejich hydroizolace. Pod dřevěnými podlahami též mohou být vlhké podlahy hliněné. Pokud byste například jen amatérsky nalili betonovou podlahu na tu původní hliněnou a nebo dokonce dřevěnou, uděláte vůbec to nejhorší, co lze. Oprava trámů a nové spárováníNovostavby roubenek se již nespárují, jelikož přesně opracované trámy na sebe přesně dosednou –nové technologie prostě přinesly i změny ve výstavbě. Ovšem při rekonstrukci tradiční roubenky je třeba dosáhnout jednotného, původního vzhledu. Nejčastěji bývají poškozené spodní trámy, které leží na podezdívce. Je to zapříčiněno zemní vlhkostí a nebo dešťovou vodou, pokud je poškozen okap. Některé trámy lze opravit, jiné je třeba nahradit novými. Pokud není třeba použít metodu rozebrání roubenky a jejího zpětného poskládání při současné opravě a výměně trámů, podepře se konstrukce roubenky hevery a trámy. Těžce poškozené trámy se pak vymění za nové a ty částečně poškozené se přeplátují novými trámy. Menší poškození se opravuje bez výměny – poškozené dřevo se odstraní, ošetří nátěrem a mezery se zaplní takzvaným pilinobetonem (piliny z měkkého dřeva se napustí vodním sklem a roztokem kyseliny solné a po mírném zaschnutí se smísí s portlandským cementem v poměru 2 díly cementu na 1 díl pilin). Po zatvrdnutí se povrch obrousí a upraví stejně jako okolní dřevo. Postupů oprav původních spár či realizace zcela nových výplní spár, je více a záleží na konkrétním dodavateli a posouzení odborníků. Nejlepším řešením se ukazuje spojení tradičních metod s novými materiály. Ovšem je třeba brát ohled na to, z čeho byly vyplněny původní spáry. Zdroj: www.tesar-pamatkar.cz
