U teplovodní otopné soustavy je nejlevnějším zdrojem tepla z hlediska pořizovacích nákladů elektrokotel. Na paty mu šlape kondenzační plynový kotel, který ovšem pro svůj provoz potřebuje ještě nový nebo vyvložkovaný starší komín. V případě, že v místě není přípojka zemního plynu, řeší se situace zbudováním zásobníku na zkapalněný propan, který vzniká jako vedlejší produkt při těžbě ropy. „Ceně za zbudování zásobníku blížící se zhruba 50 000 Kč, je možné se vyhnout jeho pronájmem od dodavatelské firmy. Kapalný propan, tedy LPG, má ještě o něco lepší výhřevnost než zemní plyn, kondenzační kotel je navíc možné po jednoduché výměně trysek použít i pro zemní plyn v případě, že se do budoucna chystá plynofikace lokality,“ radí Pavel Tomeček mladší ze společnosti TOMEGAS. Provozní cena je pak oproti elektřině téměř poloviční (v celkové bilanci pak samozřejmě musíme brát v úvahu dražší údržbu a vyšší pořizovací náklady oproti elektřině). Nezanedbatelné je také zvýšení ceny za provoz ostatních elektrospotřebičů, protože pokud domácnost nevytápí elektřinou, pohybuje se v jiné distribuční sazbě. Přesto plyn u nízkoenergetických domů nad elektřinou z hlediska nákladů vede. Navíc je cena propanu stabilnější a nepředpokládá se, oproti neustále rostoucím cenám elektrické energie, její skokové navýšení. Protože velká část elektrické energie pochází v Čechách a v sousedním Německu z uhelných elektráren, nedá se elektřina jako zdroj energie při nejlepší možné vůli označit za ekologický zdroj, přestože v místě použití nevytváří žádné emise. Vedle stále preferovanějších obnovitelných zdrojů lze ale plyn z hlediska tvorby škodlivých látek při spalování a jejich následného vypouštění do ovzduší, zařadit mezi paliva ekologická. Při výměně stávajícího zdroje tepla na pevná paliva za kondenzační plynový kotel je možné využít i některého z dotačních programů Kotlíkové dotace nebo Nová zelená úsporám. „Nezanedbatelnou výhodou je v případě volby zdroje LPG také nezávislost na distribuční síti. Při vhodně zvolené velikosti zásobníku se jeho doplnění předpokládá jednou ročně, nejlépe v létě, kdy jsou ceny nejnižší (pro zcela autonomní provoz je třeba malý záložní zdroj, aby mohla otopná soustava fungovat i při přerušení dodávky elektřiny),“ doplňuje Pavel Tomeček mladší. Nezanedbatelné jsou i nulové hlukové emise, se kterými je nutné počítat v případě tepelného čerpadla vzduch-voda. Zajímavá může být pro nízkoenergetický dům i kombinace více zdrojů tepla. Například solární systém může v létě ohřívat teplou vodu prakticky bez nutnosti přitápění plynem. V přechodových měsících jaro/podzim navíc ušetří i náklady za plyn, které by šly na vytápění. Pravdou ovšem zůstává, že kombinace více zdrojů značně prodraží pořizovací náklady a je tedy pak na uvážení každého projektu, zda je taková investice rentabilní. Do hry mohou vstoupit i dotace z programu Nová zelená úsporám, které pomohou takový náklad srazit. Pro nízkoenergetické domy je vhodnou otopnou soustavou podlahové vytápění. A právě pro teplovodní variantu je ideálním zdrojem plynový kondenzační kotel, který pracuje s nižší teplotou vody v topném systému a maximální účinnosti dosahuje při teplotním spádu 55/35 °C, který umožňuje plnohodnotné využití kondenzačního tepla z plynových spalin, které by jinak bez užitku unikly komínem do ovzduší. Takový teplotní spád právě ideálně vyhovuje podmínkám provozu podlahového vytápění. Více na www.tomegas.cz
