Nejvíce péče vyžadují rostliny s dlouhou vegetační dobou a právě v jejich případě začínáme v lednu a na konci února je již obvykle ten nejvyšší čas pro výsevy. Kromě vhodných nádob a zajištění dobrých podmínek, při jakých se bude rostlinám pěstovaným od semínka dařit, je zásadní také volba odrůd vhodných do konkrétní oblasti. Někde zima odchází dříve stejně jako přichází dříve jaro a později se ozývá podzim. Ve vyšších polohách je tomu ale naopak. S předpěstováváním zeleniny a sazenic jiných rostlin se začíná již od ledna a právě nyní ke konci února a začátkem března tyto snahy vrcholí. Kdo ještě nezačal, měl by. A právě hlavní roli hraje v této době dobře prohřátá zemina s dostatkem živin a vůbec vhodné podmínky pro vyklíčení semen a růst sazenic. Pokud lze sadbu třídit a přepíchávat, stačí plošné nádoby, kde vysejeme více semen, ovšem u druhů, u kterých pěstujeme jednotlivé sazenice samostatně a nebo třeba po dvou, je třeba mít k dispozici větší množství malých nádob. Stačí jakékoli plastové kelímky od jogurtů, lipánků, různých nápojů apod. (použít lze třeba i uříznutá dna PET lahví), ovšem práci nám dosti usnadní sadbovače plastové a rašelinné tablety – jiffy. Plastové sadbovače jsou určené pro skupinové předpěstování zeleniny a květin. Tyto sadbovače jsou nejlevnější, stačí je umístit na vhodné místo, případně shora nějak zakrýt kvůli udržení tepla a vlhkosti. Sadbovač též můžeme postavit do plastového miniskleníčku, běžně se prodávají. Jejich stinnou stránkou je samotný plast, který je vnímán jako neekologický, ovšem plastový sadbovač lze v domácích podmínkách použít po důkladném vymytí opakovaně, více let po sobě. Naproti tomu rašelinné tablety zvané jiffy (tedy rašelinné sadbovače) mají využití jednorázové. Jde vlastně o suché tablety z lisované rašeliny, které stačí před použitím postavit do nádoby s vodou a nebo vodou zalít, prostě do vody namočit. Vodu nasají, nabobtnají a my můžeme do každého vysít semínko. Tyto rašelinné tablety jsou zabalené v jemné síťce, která není pouze shora. Síťka udržuje celistvý tvar i poté, co rašelina nabobtná, jiffy se nám proto po namočení nerozpadnou. Jiffy jsou ideální například pro výsev paprik, rajčat a jiné náročnější zeleniny. Jakmile pak mladé rostlinky prokoření bal, síťku rozstřihneme a rostlinky přesadíme do větší nádoby, například plastového sadbovače, malého květináče apod. Zásadní je vždy používat kvalitní substrát bez infekcí a plísní, nejlépe desinfikovaný. Z prodávaných hmot jsou ideální substráty označené jako profesionální, které obsahují dostatek živin pro zdárný růst sazenic po dobu více týdnů (až 6 až 8) podle druhu rostliny a rychlosti jejího růstu a prokořeňování a tedy čerpání živin. Jiffy jsou vnímány jako ekologické, včetně obalové síťky jsou biologicky odbouratelné a při pravidelném zalévání se postupně rozloží. U mnoha druhů rostlin síťku dokonce ani nemusíme odstraňovat, sama se rozpadne a kořenům umožní růst dál. Pro samotné vyklíčení rostlin, první děložní lístky a počáteční růst mají jak jiffy, tak profi pěstební substrát dostatek živin, ovšem pro sílící sazenice je již třeba substrát smísit se zeminou. Je totiž příliš lehký, snadno slehává a zadržuje příliš vody, což škodí kořenům. Ve fázi pěstování, kdy používáme pouze jiffy a nebo pouze substrát, je lepší rosit, nikoli přímo zalévat. Na druhou stranu je později smísení substrátu s dobře prosátou zeminou, případně ještě lépe i s příměsí kvalitního kompostu, vynikajícím řešením, jelikož právě substrát rašelinného původu nám bude ve směsi lépe držet vodu. Ovšem po jiffech je již v tuto dobu veta. Zeminu pro jarní předpěstování je ideální připravit v dostatečném množství již na podzim. Stačí středně těžká půda ze zahrádky, kterou proženeme hrubším sítem a přimísíme kvalitní prokátrovaný kompost. Před výsadbou pak materiál smísíme s rašelinným substrátem. Profi substráty již mají i přídavek potřebných hnojiv, hnojení v této fázi pěstování je proto již zbytečné. Navíc i zemina s případným kompostem obsahuje živin dostatek. Příliš hutnou zeminu vždy odlehčujeme substrátem kupovaným, dostatečně propustnou a vzdušnou ani nemusíme. Vyplatí se však směs desinfikovat v troubě při vyšších teplotách, abychom ji zbavili patogenů. Desinfikujeme vrstvu směsi silnou cca 10 cm za teploty cca 75 oC po dobu alespoň jedné hodiny. Tím nejhorším, co se nám může stát, je padání klíčících rostlin, což je nemoc způsobená houbami rodu Fusarium. A spóry těchto hub můžeme najít i v kupovaných a a v igelitu důsledně balených substrátech. Houby napadnou krčky mladých sazeniček a zcela je přeruší. Znamená to jediné – rostliny padají a uhynou. Rozvoji této choroby napomáhá i přehuštěný výsev a vysoká vzdušná vlhkost. Pokud tedy zeminu mísíme s kupovaným substrátem, zásadně sterilizujeme až výslednou směs, při pěstování se pak vyhneme nadměrné vlhkosti a vyséváme s rozumem.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
