Opadavé listnaté dřeviny Opadavé listnáče sázíme od října do listopadu. Základním předpokladem je, že při sázení není mráz a nefouká příliš silný, vysušující vítr. Na jaro ponecháme výsadbu magnólií a bříz, které jsou choulostivé na mráz a na podzim se špatně ujímají. Při výsadbě respektujeme nároky jednotlivých rostlin. Berte v úvahu světelné nároky, při výsadbě je důležitá také informace o typu půdy. Některé druhy rostlin dávají přednost kyselé humózní půdě, jiným se daří v půdě bohaté na vápník nebo v půdách hlinitopísčitých. Do připravené jámy přidáme vhodný substrát, do kterého strom či keř zasadíme. U špatně propustných půd přidáváme na dno kaménky, abychom zajistili odvodnění. Spolu se stromy do půdy přidáváme oporu (kůlek), která za silných větrů zabrání deformaci nebo mechanickému poškození. Výsadba růží Růži po právu patří označení královna květin. Nabízí kromě nepřeberného množství barev a vůní také tvar, takže je skutečně z čeho vybírat. Růže lze jednoduše členit na keřové záhonové, stromkové, sadové, pnoucí, převislé neboli smuteční, půdopokryvné a miniaturní. I růže je možné za dobrého počasí vysazovat od října do poloviny listopadu. Obecně se dá říci, že podzimní výsadba je vhodnější nežli jarní, takže s výsadbou neotálejme na další rok. Při výběru sazenic dbejte na to, aby měly bohatý kořenový systém a minimálně tři dobře vyvinuté výhony. Berte také v úvahu vlastnosti růže. Důležitá je odolnost rostliny vůči mrazu, chorobám a škůdcům. Dá se říci, že čím je růže extravagantnější květem, tím je také méně odolná. Pokud se přece jenom rozhodneme pro choulostivou krásku, je třeba počítat s intenzivnější a pravidelnější péčí. Před samotnou výsadbou rostlině upravíme kořeny. Poškozené odstřiháváme až do zdravého místa, silnější kořeny zkracujeme na cca 20 cm. Poté je ponoříme na několik hodin do vody. Připravíme mezitím jámu, jejíž dno zkypříme rýčem. Poté na dno jámy nalijeme vodu a necháme ji vsáknout. Rostlinu umístíme do jámy tak, aby krček byl asi 4 cm pod úrovní terénu a teprve poté rostlinu zasypeme substrátem. Na zasypání se nehodí hnůj nebo čerstvý kompost, který by mohl sazenici spálit. Rostlinu dobře zaléváme a nakopčíme ji do výšky zhruba 20 cm. Tato zem rostlinu ochrání proti mrazům. Na zimu ještě rostlinám zajistíme přikrytí chvojím. Při podzimní výsadbě se výhony nezkracují. Řez se ponechává až na jaro. Stromkové růže je vhodné sázet mírně na šikmo, což umožní lepší přezimování. Na zimu by se měly stromkové růže ohnout k zemi a připevnit kolíkem. Korunu pak překryjeme chvojím. Stromkové růže se proto raději vysazují na jaře, abychom si ušetřili práci s jejich zazimováním.
