Než ona „legenda“ vznikla, v Evropě se - stejně jako ve Státech - lidé na konopí dívali velmi střízlivě. Jako na trochu fádní rostlinku s docela slušným hospodářským potenciálem. Stejně jako třeba dnes pohlížíme na olejodárné slunečnice anebo řepku, které za nějakou mimořádnost taky nepovažujeme. Tenkrát se také v zámoří v podobných měřítcích jako dnes řepka u nás konopí selo na polích. Všude, a bez dotací. Bylo totiž do extrému nenáročné, rostlo jako divé, neříkalo si o zálivku ani hnojení. A vždycky se dalo dobře prodat. Konopí bylo totiž už odpradávna zajímavé tím, že se z něj dala snadno vyzískat - vydělit ze stonku - rostlinná vlákna. Byla o sice dost hrubé, takže na klasické tkaniny se zprvu bez úprav moc nehodila. Ale na pletení lan a košů, tkaní plachet a pytlů bylo naprosto perfektní. Však také všude tam, kde fungovalo nějaké loďstvo, bylo konopí považováno za strategickou plodinu. Ale nemuseli jste nutně žít na pobřeží, abyste kvality konopí docenili. Když jste ve Státech zakládali farmu, bylo obvykle tou první rostlinou, kterou jste nasadili. Kvůli přípravě a otestování půdy, kvůli vytlačení plevelů. A taky proto, že z konopí se dělala dobrá siláž, stelivo. Dalo se využít jako přirozená izolační vrstva do zemědělských staveb, jako zelené hnojení, dala se přidávat a nastavovat jím malta. A pak se z něj daly vyrábět nejrůznější praktická náčiní. Pro Ameriku to byla podobně univerzální rostlinka, jako třeba kukuřice. S tím rozdílem, že konopí snášelo mnohem širší spektrum podmínek k pěstování - nebylo na něm co zkazit - takže bylo ještě o dost víc rozšířené. Na světě existuje - nebo spíše existovala - spousta rostlin s hospodářským potenciálem, které ale technologický pokrok lidstva odsunul z výsostné pozice někam do pozadí až do zapomenutí. Typickým příkladem u Česka může být pěstování lnu na výrobu plátna. Není to zase tak strašně dávno, co jsme ho pěstovali na vývoz, a v objemu produkce jsme trumfnuli Francii a Belgii. Dnes už o něm víme asi jen tolik, že si z něj Krteček vyráběl kaťata. Jenže zvláštností konopí bylo, že příchod průmyslové éry vůbec neznamenal jeho konec. Přinesl mu ještě větší popularitu. Lisovaný olej jako mazivo byl vzpruhou pro strojírenský průmysl, v textilkách se naučili zpracovávat rostlinná vlákna na libovou tkaninu, stavební průmysl se zhlédl v izolačních vlastnostech nasekaných stonků. V potravním segmentu začali objevovat výhody konopného oleje a spíše výplňové laciné konopné mouky. A nejvíce nadšený z konopí byl průmysl papírenský, který díky němu získal ideální zdroj buničiny. Ještě v 20. letech minulého století se o konopí nepokrytě hovořilo jako o „miliardové rostlině“. V novinách se tehdy pěla chvála, protože konopí ve všech jeho formách a podobách bylo využíváno ve více než 25 000 různých komerčně dostupných produktů. A pořád se objevovaly nové konopné aplikace. Státy jako Illinois, Kansas, Severní Karolína a Indiana soutěžily o to, kdo bude pěstovat více té zázračné květinky. Ten souboj mimochodem vyhrál Wisconsin, kde pro průmysl pěstované konopí předběhlo osazenou plochou brambory a fazole, a stalo se zemědělskou jedničkou. Po 160 letech průběžného pěstování se konopí ve Státech prosadilo v žebříčku těch nejpěstovanějších rostlin. Co tedy mohlo zapříčinit úpadek tak neuvěřitelně populární, hospodářsky hodnotné a plošně rozšířené rostliny? Jak už to tak bývá, úspěch nepřitahuje jen obdiv, ale i závist.Nepopiratelný zdar konopí dráždil jeho konkurenty, dělal mu nepřátele. Ne jednoho, ale přinejmenším hned čtyři. Konopí se jako produkt dostalo do ostrého sporu s pěstiteli bavlny. Čím větší byla sláva konopí, tím menší byly výnosy (jinak štědře dotované) pěstování bavlny. Konopí šláplo na kuří oko nově se objevujícímu segmentu syntetických plastů. Dokázalo je totiž zatím funkčně zastoupit a bylo levnější.Asi nejurputnější nevraživost pociťoval vůči konopí dřevařský průmysl. Nejdřív je konopí připravilo o polovinu zisků tím, že se stalo jedničkou papíren. Když začalo konopí expandovat i do stavitelství, hrozil dřevařskému průmyslu a klasickému lesnictví krach. A když na popularitě získaly konopné oleje a maziva? Začalo to bolet i ropné magnáty. Všechny tyto nesmírně lobbisticky silné skupiny tak začaly vyvíjet tlak až nátlak na to, aby se s konopím co nejrychleji skoncovalo. Jak to ale udělat, když konopí znají, pěstují a používají skoro všichni? Co by mohlo lidi přesvědčit o tom, že konopí je jedno ohromné zlo? O kouření marihuany tu zatím nepadla ani zmínka. To proto, že se jako kuřivo prakticky nevyužívalo.Jednak že pěstované varianty konopí – asi bychom je měli nazývat technickým – neobsahovaly více než 0,3 % delta-9 tetrahdyrokanabinolu (THC). Nebylo to nic, co by vás posunulo na jinou úroveň vědomí. S konopím jako deprese tlumícím léčivem se trochu experimentovalo v roce 1862, ale bez valné odezvy. Tou dobou navíc byly ve Státech volně v lékárnách legálně dostupné jiné preparáty - například sirup proti kašli s heroinem nebo pilulky pro unavené hospodyňky s metamfetaminem - takže nějaké zneužívání ekvivalentu naší řepky skutečně nebylo zapotřebí. Módu kouření cigaret ubalených z listů (ano, skutečně jen listů) konopí přinesli do USA až nádeníci z Mexika. Historií USA zvěčnělá a rasismem čpící hláška o „smradlavých Mexikánech“ neměla původ v nějakých chatrných hygienických návycích Mexičanů, ale v tom, že se s nimi všude nesl hutný opar připomínající spálenou bramborovou nať, ten typický zápach kouřeného konopí. Americké cigarety i alkohol byly na imigranty drahé, a lehce povznášející účinky celodenního kouřené listů – nikoliv marihuany – jim zpříjemňovalo trudný život.První takové zmínky „o zvycích z jihu“ se objevují v tisku kolem roku 1906. A tehdy také zachvátila panika dva další velké hráče na americkém trhu. Výrobci lihovin a majitelé pivovarů se stejně jako šéfové tabákových konsorcií zděsili, že by snad americká veřejnost mohla šířeji přejít na tento hispánský zvyk. Nedaněné a prakticky zdarma všude dostupné kuřivo, opojností ještě nahrazující alkohol, by jejich podnikání dokázalo přivést na buben. Lobbistická liga odpůrců konopí se tím rozrostla, a takovému tlaku už senátoři a reprezentanti sněmovny USA čelit nechtěli a nedokázali. Pak už stačilo jen vytvořit cílenou nenávistnou kampaň, vyzvednout negativa konzumace drogy-marihuany, rozmáznout v bulvárním tisku, zpravodajství i filmu ukrutnosti, jichž se údajně zdrogovaní dopouští, zadrnkat na strunu patriotismu a rasismu. A samozřejmě, vytáhnout tu nejsilnější zbraň v mínění americké veřejnosti – větu: „Myslete na děti!“ – které prý měly být tomuto zhoubnému trendu vystaveny.Mezi konopí, povšechně užitečnou hospodářskou plodinu a marihuanu, trochu léčivou a více psychotropní látku získávanou usušením květenství samičích rostlin konopí, bylo položeno rovnítko.V jednom z nejrychlejších přemetů se z konopí v USA stalo cosi hanebného, zavrženíhodného, temného a zlého. Dřevařskému, ropnému a tabákovému průmyslu to šlo náramně k duhu, spokojeni byli producenti bavlny, výrobci alkoholu i plastů. Morálně panickou kampaní, podporovaní vládou, společnými silami konopí dokonale vyštípali ze Států.Pěstování se po zostřujících legislativních výzvách nakonec stalo až nelegální. Konopí bylo zařazeno mezi závadné a kriminální substance, narkotika. A tento trend se s úspěchem přenesl až za oceán, do Evropy. Kde už vlivné lobbistické skupiny měly mustr, jak proti konkurenčnímu konopí zastoupit. Z historie zpět do současnosti. Doba pokročila a konopí se – velmi opatrně – vrací zpět do hry.Zhruba obden se v zahraničních médiích objeví článek, který zmiňuje, co všechno se dá z konopí vyrábět. Kuriózní na tom je hlavně to, že většinou jde přesně o ty samé „aplikace“, jako těsně před zákazem. Kdy se ve Státech chlubili, že konopí je jako surovina zastoupena v 25 000 různých produktů. Je to tedy často ono příslovečné znovuobjevování již jednou objevené Ameriky.Kuriózní na tom je i to, že jako jeden z největších motivů pro opětovné začlenění konopí do dodavatelsko-výrobních řetězců je dnes motivováno touhou po náhražkách za segmenty průmyslu, které selhaly nebo se u nich projevily nějaké přidružené a dříve netušené komplikace. Ať už jde o neudržitelně žíznivé pěstování bavlny, ekologicky pochybný ropný průmysl a jeho fosilní produkty… Návrat konopí jako suroviny připomíná léčbu, která dnes na pacienta zázračně zabírá, a my se teď hrozně divíme, proč jsme mu ji prve upírali.Takže jen pro připomenutí a shrnutí. Konopí se stává stále oblíbenější složkou výrobků v tradičních supermarketech a drogeriích. Jeho listy, květy, vlákna a semena jsou užitečnými surovinami pro další zpracování v potravinářském a kosmetickém průmyslu. Z konopí lze vyrábět olej, papír, plast, oděvy, mléko, mouku bohatou na bílkoviny nebo čaj. Narazíte na něj v balzámu na rty, pěně do koupele i v tekutém mýdle. Zajímavý je pro svůj vysoký obsah omega – 6 mastných kyselin.Jeden hektar konopného porostu dokáže za 20 let opětovného výsevu funkčně zastoupit 4-10 hektar hospodářského lesa, pěstovaného pro potřeby papírenského průmyslu. S konopím se dají chránit již existující lesy, bránit tím deforestaci. Ostatně, na tunu sklizených rostlin konopí připadá 1,63 tuny z atmosféry vyvázaného CO2. Je to lepší vysavač uhlíku a prevence klimatických změn, než sázení stromů.Chcete pomoci zemědělství? Konopí je jednou z nejlepších „přípravných“ plodin, které si ke svému pěstování nežádají mimořádnou zálivku a přitom vyživují a kořínky zvláčňují půdu. Podporují půdní mikrobiom. Takže když po konopí vysadíte obilniny, je úroda až o 10-20 % vyšší. Bez hnojení. Svou robustností si konopí pojišťuje, že roste i v nehostinných podmínkách. A je vynikajícím nástrojem fyto-remediace. Z půdy kontaminované znečišťujícími látkami je umí vytáhnout. Je perfektním krmivem, siláží i podestýlkou. V chlévech se naplno rozvine potenciál drcených stonků přijímat do sebe velké množství vlhkosti, a přirozeně regulovat teplotu izolací od podlahy. Není tak prašné jako sláma. O potenciálu bioplastů pro budoucnost máme přinejmenším pochyby, ale ani tady konopí nezaostává. Plasty je z něj možné vyrábět na biologické bázi, a do značné míry udržitelně – nespotřebovává se na ně žádná omezeně dostupná surovina, jako ropa.A když už se tak bavíme o ropě, konopí je ideální rostlinkou pro produkci bionafty. Jako zelený diesel už byla vyráběna a používána už dávno. Vtipné na tom je i to, že tohle zelené palivo si můžete, s domácí destilační aparaturou, syntetizovat i doma. Ale pozor, domácí výroba pohonných hmot by byla snad ještě přísněji postihovaná, kvůli monopolu na paliva, než domácí výroba načerno stáčené pálenky. S konopím se setkáme při řešení konstrukcí plášťů a karoserií designových automobilů, jako biologicky odvozený tuhý materiál. V obnovitelných zdrojích se zjevně budeme s konopím setkávat častěji, protože začíná být využíváno jako zdroj grafénu pro velkokapacitní bateriové systémy. Ale výrazný nástup teď zažívá i ve stavebnictví. Stonky, vlákna, kořínky i listí - jako surovinu/materiál lze využít všechny složky konopí k napodobení vlastností plastů, dřeva, cihel. Asi nejdiskutovanější je v současnosti receptura „konopného betonu“, hempcrete. Je totiž mnohem pevnější, lehčí a pružnější než běžný beton. Navíc prodyšný, snadno se s ním pracuje a je ideální jako stavební izolační materiál.A vidíte, zase ani slůvko o kouření marihuany. Proč taky? Konopí je fantastický materiál pro budoucnost, miliardová rostlinka. Mytologizací a propojení s narkotiky nemá zapotřebí. Konopí je dobré samo o sobě, a z těch nejméně 25 000 různých aplikací je využívání jeho psychotropních účinků jen jednou jedinou.Kvůli tomu bychom na něj zanevřít neměli. Ve Státech tu chybu jednou udělali, a z jejich lekce bychom si měli vzít ponaučení.Zdroj: Blog-signature-products.com, FB.org, Origins.OSU.edu, GreenLifeOrganics.com, Daily.Jstor.org, Britannica.com
