Jak připravit půdu? Dobrá příprava půdy je jedna z nejdůležitějších prací na zahradě, protože na kvalitě půdy závisí veškeré budoucí pěstování čehokoli. Úrodná půda by měla být provzdušněná, měla by si udržet vláhu a výživu pro kořeny. Jakmile to tedy počasí dovolí a půda rozmrzne, je potřeba půdu dobře prokypřit. Půdu nejlépe prokypříme pomocí speciálních strojů a poté ji promícháme s kompostem, který dodá do půdy po zimě potřebné živiny pro další výsev. Nezapomeňte na trávník Během zimních měsíců je dobré na trávník zbytečně nevstupovat, abychom ho zbytečně nepoškodili. Když půda rozmrzne, je třeba trávník dobře prohrabat a rovnoměrně pohnojit důkladně prosátým kompostem. Pokud se v trávníku objevil mech, posypeme trávník také vápnem, které sníží kyselost půdy. Vápno můžeme nasypat na ještě zasněžený trávník, vápno se na sněhu dobře rozpustí a vsákne do půdy. Pokud chceme zatravnit novou plochu, je v únoru ideální doba na přípravu a zrytí pozemku. S letničkami do truhlíků Únor je také ideálním časem pro výsev časně kvetoucích letniček do truhlíků. Zdravé a silné rostliny pak můžeme v květnu přemístit do záhonu. Semena vyséváme do truhlíků nebo mističek se speciálním substrátem, které ideálně umístíme do skleníků nebo alespoň na parapety, kde by měla být minimální teplota 20 oC. Tento postup se týká především begónií, pelargónií, verben, petúnií, lobelek a dalších druhů. Co s růžemi? Pokud se počasí již relativně ustálí a dlouhodobě trvá mírné počasí, můžeme se pustit do ošetření růží. Růže odkryjeme a pokud objevíme omrzlé dřevo, raději odstraníme celý výhon. Keřové růže kvetoucí řežeme pouze střídmě a zkrátíme starší a převislé výhony. Druhy, které kvetou opakovaně, můžeme seříznout radikálněji, ale vždy ponecháme na délku třech až čtyřech oček. Popínavé růže zbavíme uschlých a poškozených výhonů a přerůstajících větví. I keře potřebují prořezat Stejně jako růže, tak i ostatní keře v zahradě potřebují prořezat, aby se dosáhlo jejich bujnému jarnímu růstu. Postačí, když z keřů odřízneme odumřelé či poškozené části a prosvětlíme korunu. Jinak je tomu u živých plotů, které se rozrostly do výšky. K omlazení jsou nejvhodnější především listnaté (buk, dub, hloh). Toto omlazení je však dobré dělat ve dvou krocích, aby rostlina neutrpěla šok. První rok se seřízne jen jedna strana živého plotu, a to až do starého dřeva a na druhé straně provedeme pouze běžné zkrácení. Následující rok se stejně seřízne druhá strana. Stejně můžeme postupovat při zkracování výšky a šířky plotu.
