V krátkosti, bez dlouhého čtení. Ano, výhledově dojde ke snížení cen plynu i cen elektřiny pro domácnosti. Dostanou se obě tyto ceny výhledově na úroveň konce roku 2021 a zůstanou tam? Velmi pravděpodobně ne. Jak se říká, dobře už bylo. Teď ještě rozebrat, co znamená ono květnaté „výhledově“. Protože letošní rok to ještě nejspíš nebude. Záchranná ruční brzda, za kterou vláda letos z kraje ledna trhla zastropováním cen energií, sice zabránila havárii, ale dostala nás vzletně řečeno do ekonomického smyku. Cena energie, ať už plynu nebo elektřiny, zatím neodpovídá skutečnosti. Jde o to, že dodavatelé energií nesmí prodávat nad nastavenou, regulovanou a zastropovanou cenu.Ta momentálně činí pro spotřebitele (domácnosti) 5 000 Kč bez DPH za megawatthodinu (MWh) silové elektřiny a 2 500 Kč bez DPH za megawatthodinu plynu. Dodavatelé však elektřinu/plyn nakupovali už loni, když na mezinárodních trzích bylo velmi draze. V srpnových extrémech kolem pětinásobku dnešní zastropované ceny. Takže aby na tom netratili, tak jim rozdíl mezi současnou prodejní cenou a loňskou nákupní cenou doplácí stát. Skrze daně tak na to v podstatě přispíváme my všichni, což v národním rozpočtu dělá další díru, která se bude bez dalšího zvyšování daní jen těžko lepit.Až za námi za rok dva někdo přijde s tím, že se musí zvýšit daně – bude to kvůli letošnímu zastropování. Pochopitelně, že zase budeme hrozně překvapení, co si to kdo dovoluje. Nicméně bez tohoto opatření by k havárii došlo, a kritizovat v budoucnosti dnes přijímanou pomoc… Nějaká pozitiva? Loňská chabá zima – která se ale pořád ještě může vrátit jarními mrazy – nám zatím pomáhá. Klimatické změny nám zdá se jdou docela na ruku. Existuje jakási úměra mezi spotřebou plynu a teplotou, s každým stupněm nad nulou navíc klesá spotřeba o 4,5 %. Menší spotřeba znamená plnější zásobníky plynu a nerozkolísané ceny.Nemusí to tak ale zůstat, nedá se na to spoléhat. Klimatická změna je dost nepředvídatelný faktor. Co se dá předpovídat, je, že ona rozkolísanost trhu s energiemi - byť se jeho oscilace budou snižovat - bude ještě chvilku pokračovat. V případě plynu je totiž nutné začít hned z kraje jara plnit zásobníky na zimu 2023. A to teď chtějí všichni. Zvýšená nejistota trhu, to, že nikdo vlastně s větší přesností netuší, jak to bude dál, ceny moc nesnižuje. Klesají, pomalu, ale na letošních účtech se to nejspíš neprojeví.Zemní plyn z Norska a zkapalněný plyn ze Států, Afriky nebo Kataru je totiž slušnou odpovědí pro ty, co si to budou moci zaplatit a mají dostatečnou kapacitu v zásobnících. Česko si v probíhajícím souboji o plyn na další sezónu ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi zatím nestojí vůbec špatně. Ale za úspěch se pochopitelně platí. Takže plyn letos nejspíš levnější nebude - protože na jeho cenotvorbě se podílel loňský rok - a nebude výrazně levnější ani příští rok, protože jeho cenu už teď utváří horečný shon a zatím neucelený formát momentální nabídky. Zklidnění cen, návrat k nedeformovanému trhu, můžeme očekávat nejdřív po roce 2024. Do té doby budeme na složenkách za plyn vidět to, co zhruba tak vidíme dnes. Pozitivní je, že ke konci letošního roku už budeme jasně vidět, jestli to dál bude lepší.Pokud – pokud se něco ošklivě nepokazí. Může být, že přijde – v brzké jaro – opravdu ošklivá pozdní zima. Stačí setrvale delší období s teplotami pod - 12 °C. Enormně se tím zvýší poptávka po plynu na topení, aktuální stabilizované ceny se znovu rozhýbou a povyskočí.Může taky být, že v průběhu jara dodavatelé LNG plynu z Afriky nebo Arabského poloostrova kývnou na cenově vstřícnější nabídky Číny, která Evropu přeplatí. A tím přijdeme o významné dodavatele.Může být, že vláda nenastaví zastropování cen na rok 2024. A pak se ceny energií třeba znovu mohou, teoreticky, utrhnout z řetězu. Přihodit se může ledacos, ale na plyn z Ruska, na němž jsme byli odběratelsky závislí, už nečekejte. Čekali byste zbytečně, protože ten jiné řešení než závislost nenabízí.Scénáře blízké budoucnosti nemusí být jen negativní. Představit si můžeme i plynulé dodávky zemního plynu ze zahraničí – to, že nákupní cena u plynu již nyní přístupná pod cenovým stropem zůstane celou sezónu – že se podaří bez obtíží zajistit dostatečnou kapacitu v zásobnících a zima 2023 nebude extrémní. A pak se nám jaro 2024 připomene klidným nerozkolísaným trhem, stabilitou a úměrnými, snesitelnými cenami. Jinak se ale zásadní zlevnění plynu, na úroveň před rokem 2022, ani po roce 2024 spíš nechystá, než chystá.I proto, že zemní plyn je neobnovitelný zdroj, se kterým se v dlouhodobé strategii EU do budoucna nepočítá. Je to něco, od čeho odcházíme, teoreticky po roce 2040 – navíc jsme loni dostali velmi důraznou lekci o nespolehlivosti – a k čemu se nehodláme vracet. Zemní plyn má teď povahu přechodného zdroje energie, který bude využíván jen do té doby, než se dokážeme transformovat na zdroje spolehlivější, stabilnější a obnovitelnější.A kdo to udělá nejrychleji, ve výsledku ušetří nejvíc. To nám zatím úplně nejde, ale bude třeba na tom zapracovat. Nápad celoevropského přechodu od plynu k udržitelnějším a obnovitelným zdrojům - který mimochodem od 24. února 2022 vypadá o dost rozumněji - nás dostává k elektřině. V té si – na rozdíl od plynu – stojíme velmi dobře. Protože ji ve velkém sami vyrábíme a exportujeme. Stav, kdy by nám mohl dojít plyn, teoreticky při hodně černém až katastrofickém scénáři nastat může. Ale elektřina nám nedojde.Nemůžeme ale čekat, že by byla výrazně levnější, než je teď. K cenám roku 2022 neklesne, protože probíhá celoevropská transformace stávajících energetických systémů. Naši jakostní elektřinu by rádi nakupovali všichni. Můžeme si ale dovolit platit tolik, jako oni?A opět hypotetický scénář – možná že se Evropská unie vzpamatuje, a zruší systém emisních povolenek. Pak by bylo „špinavé a neobnovitelné“ energie z polského uhlí za rozumné ceny hned dostatek. Ale není to udržitelné řešení. Může taky být, že se za nos chytnou evropské státy, které nedávno daly vale jaderné energii. Kdyby Francie anebo Německo zprovoznili bloky svých odstavených jaderných elektráren, nemusí Evropa téma elektřiny do budoucna vůbec řešit.Pravděpodobné to ale moc není. Místo toho se budou spíš budovat zdroje alternativní, obnovitelné. A než se na ně definitivně přejde, bude naše elektřina velmi žádaná. Takže shrnuto – plyn levnější nebude, protože ho musíme o něco pracněji dovážet, zatím nemáme úplnou jistotu stabilních dodavatelů, cenu trochu zvyšuje výstavba terminálů a zásobníků, na kterou při nákupu připlácíme, a stejně je tendence do budoucna zemní plyn úplně opustit.Ani elektřina výrazně levnější nejspíš nebude, protože ji teď poptávají všichni, aspoň než přejdou na obnovitelné zdroje energie. A my za ni platíme skoro stejné ceny, jako v zahraničí.V případě plynu tak panují do budoucna spíše nejistoty, s elektřinou se dá očekávat zklidnění. Teoreticky bude ode dneška za 20 let elektřina, čistá a obnovitelná, nejlevnější v historii Evropy. A plyn tou dobou bude asi nejdražší. Zní to krásně nalinkovaně, jednoduše – ale pro blízkou budoucnost ne úplně pozitivně. Jak na to má ale zareagovat normální spotřebitel, odběratel elektřiny a plynu, domácnost?Staré české přísloví: „Kdo je připraven, není překvapen.“ opět potvrzuje svou platnost. „Přežít“ další dvě až tři léta bude znamenat mít stranou odložené nemalé peníze na zaplacení záloh a energií. S tím, kde si tyhle rezervy vytvořit, vám ale nikdo neporadí. Rodinné rozpočty ale s tím, že sumy na složenkách teď klesat spíše nebudou a zálohy možná spíše porostou, musí počítat.Chce to mít solidního dodavatele energií. A solidní nemusí nutně znamenat levnější. Narychlo teď přebíhat ke spekulantům, těm, kteří slibují nejlacinější ceny, znamená zadělávat si na problém, až třeba zase přituhne. Chce to být připraven a začít pracovat na pořízení alternativních zdrojů energie, které vás dostanou z červených čísel.Kotel na biomasu, solární farma na střeše anebo tepelné čerpadlo nejsou zrovna malé investice, ale pro pár příštích let se vám vyplatí rozhodně víc, než auto, dovolená nebo bazén. Rok 2022 byl pro domácnosti opravdu extrémní. Letošní rok bude těžký, ale horší než loňský nebude. A co přijde v roce 2025? To v současnosti tuší ekonomové a jasnovidci i kartářky asi tak stejně přesně.Zdroj: ERU.cz, CEZ.cz, E15.cz, Kurzy.cz
