Sdílet
 

Březen je dobou výsadby ovocných stromků

Datum vydání: 05.03.2015 | autor:

V březnu nám dá ovocná zahrada vůbec nejvíce práce. Kromě výsadby ovocných stromků (ta se provádí i v dubnu - v závislosti na počasí) ještě můžeme odebírat rouby a za teplého počasí již dokonce roubovat, provádíme postřiky proti chorobám a škůdcům a též provádíme řez ovocných dřevin. Navíc je též vhodné v březnu ovocné dřeviny hnojit a pokud byla zima suchá, s minimem srážek, a je i dosud, je vhodné dopřát ovocným dřevinám hojnou zálivku. Ovšem právě výsadba ovocných dřevin na nově zakládaných zahradách či obnova již staré a nemocné ovocné zahrady, je v březnu skutečně klíčová. Samozřejmě ale lze ovocné stromky vysazovat i na podzim za chladného počasí - v říjnu a listopadu.

Čím dříve na jaře začneme s výsadbou ovocných dřevin, tím větší budeme mít šanci, že se stromky ujmou a ještě v roce výsadby zmohutní. Dokonce je nejlepší vykopat výsadbové jámy již na podzim a mít připravenu úrodnou zeminu promíchanou s kompostem. Tu je po vložení stromku do výsadbové jámy třeba nahrnout okolo kořenového balu. Vykopanou zeminu přitom necháme vedle jámy a nahrneme ji nakonec na úrodnou zeminu, čili obrátíme pořadí – méně úrodná (původní) zemina bude navrch. Pokud je původní zemina příliš kamenitá, prosejeme ji a promísíme s kompostem či zahradním substrátem. Důležité je také pH zeminy, které vždy musí vyhovovat konkrétní ovocné dřevině. Přidáváme proto do zeminy buďto vápno – mletý vápenec či kostní moučku (též lze vyvápnit jámu, nikoli mísit vápenec se zeminou, i když je toto řešení méně vhodné a lze hovořit více o tradici), nebo naopak rašelinu. 
Výsadba ovocného stromku Výsadba ovocného stromku
Výsadba ovocného stromku

Výběr výsadbového stromku

Při výběru konkrétní odrůdy ovocné dřeviny se neohlížíme jen na velikost a zdravotní stav sazenice a druh, velikost a chuť konkrétního ovoce, ale též na podmínky konkrétní lokality a na odolnost konkrétní odrůdy vůči chorobám, které se v lokalitě běžně vyskytují. Určitě je vhodnější vybrat rezistentní odrůdu, byť slevíme ze svých nároků na ovoce, než ve skutečnosti dosáhnout minimálních pěstitelských úspěchů při pěstování „toho zdánlivě nejlepšího.“ Každý zkušenější zahrádkář ve vašem okolí vám poradí, jaké odrůdy konkrétního ovoce dosahují v dané lokalitě výborných výsledků. Vhodné je též nakupovat sazenice v nejblíže dostupném zahradnictví, jelikož je více jak pravděpodobné, že bude zásobeno odrůdami, kterým se ve vaší lokalitě bude dařit. Tento výběr je ovlivněn jak poptávkou, tak zdravým rozumem zkušeného zahradníka, který vám konkrétní odrůdy doporučí.

Pokud již máme jasno ve výše zmíněném, zaměříme se na předpokládanou budoucí výšku a šířku stromu, aby byl vhodný pro konkrétní stanoviště a abychom se při pozdějších výchovných řezech neměnili v dřevorubce. Kdo však rád udí – proč ne! Ovocné dřeviny rozdělujeme podle velikosti podnože do tří základních tvarů a právě z nich vybíráme ten nejvhodnější.

Samozřejmě je též důležitý zdravotní stav sazenic. Stromek by neměl mít rozpraskanou a odřenou kůru a pokroucený kmen, naopak by měl mít velké suky a vzrostlou korunu složenou z pěti až osmi větviček (tři či jen dvě větvičky – to skutečně nestačí). Důležitý je též kořenový bal stromku – ten má být kompaktní a neporušený včetně neporušeného obalu. Pokud je oklepaný a kořeny jsou poškozené, je dost dobře možné, že se stromek neuchytí a v každém případě to svědčí o špatném zacházení a diletantství či neserióznosti prodejce. Pokud je navíc dřevo sazenice přeschlé a při mírném ohnutí se již láme, též nemůžeme očekávat úspěch. Povrch zdravého stromku je svěží a větvičky se snadno ohýbají.

V nížinách můžeme pěstovat téměř jakoukoli ovocnou dřevinu vhodnou pro naše klimatické pásmo, ovšem směrem výš se výběr druhů (ale i odrůd) zužuje. Ve vyšších polohách se pěstují nejčastěji višně, třešně, švestky a jádroviny. Důležité je též při výběru, zda je daný strom samosprašný a nebo potřebuje ke svému opylení alespoň druhý strom.
Výsadba ovocného stromku Výsadba ovocného stromku
Výsadba ovocného stromku

Výběr místa

Ovocné dřeviny vždy potřebují slunné místo a také propustnou půdu. Méně přizpůsobivé jsou meruňky a broskvoně, ty potřebují chráněné a prosluněné stanoviště, prostě teplé místo chráněné před mrazivými větry. Musíme také dbát na vzdálenost výsadby od sousedních pozemků, aby do nich stromy v dospělosti nezasahovaly. U větších stromů se doporučuje odstup výsadby alespoň 5 metrů, ale záleží na tvaru a velikosti pozemku, budoucímu řezu a dohodě se sousedy.

Výsadbové jámy

Výsadbová jáma pro výsadbu ovocného stromku by měla být hluboká alespoň půl metru, nejlépe však i více – ovšem v závislosti na velikosti a stáří sazenice, a široká alespoň jeden metr. Při výsadbě stromořadí by měly být stromky v zákrytu, aby se navzájem chránily, proto si prostě napneme provázek a podél něho zarazíme ve stejných vzdálenostech opěrné kůly. Zatlučeme je do terénu ještě před výsadbou a tedy dostatečně hluboko. Stěny výsadbové jámy přitom nemusí být svislé, naopak je vhodné, když se výsadbová jáma rozšiřuje směrem dolů než nahoru. Pokud by se rozšiřovala směrem nahoru, kořeny by se ohýbaly stejným směrem a zpomaloval by se růst stromku. Určitě se při výběru nezaměřujte na co nejzachovalejší konce větviček a kořenů, jelikož je stejně odstřihnete a naopak si při takovém výběru můžete domů přinést doslova „koště.“
Vzrostlé polokmeny Vzrostlé polokmeny
Vzrostlé polokmeny

Vysokokmeny, polokmeny a zákrsky

Hovořili jsme o třech kategoriích sazenic, jsou jimi vysokokmeny, polokmeny a zákrsky. Vysokokmeny se hodí pro stromořadí podél cest, parky a případně velké sady, ovšem je třeba myslet na to, že sklizeň bude v budoucnu obtížná a neobejdeme se při ní bez vyššího žebříku. Koruna vysokokmenů se nachází 170 až 270 cm nad zemí. Tyto stromy rostou bujně, jsou dlouhověké, ale plodí později. Na malé pozemky se vysokokmeny určitě nehodí.

Pro menší zahrádky jsou vhodné polokmeny, které mají vlastnosti vysokokmenů, ovšem jejich koruna roste ve výšce 90 až 150 cm. Polokmeny se snáze ošetřují a češou a i přes menší výšku dosahují dobré úrody. Nevýhodou je horší přístup pod korunu.

Zákrsky jsou vhodné na velmi malé pozemky. Roubují se na pomalu rostoucí podnože a dosahují minimální výšky okolo 0,5 metru. Zákrsky najdou své uplatnění ne velice malých pozemcích, spíše takzvaně symbolických. Mezi zákrsky řadíme i tvarovaná stromoví, která se rozrůstají do stran, a jsou známa pod názvem „palmety.“
Na jaře kvetoucí ovocný strom Na jaře kvetoucí ovocný strom
Na jaře kvetoucí ovocný strom
Dozrálá jablka Dozrálá jablka
Dozrálá jablka

Výsadba sazenic

Výsadbovou jámu nejprve řádně prolijeme vodou a počkáme, až se voda vsákne. Pokud jsme ji připravili již na podzim a do jara nám vytvořila tvar rozšiřující se směrem vzhůru, upravíme její okraje. Buďto je rýčem seřízneme kolmo a nebo ještě lépe tak, aby se jáma rozšiřovala směrem dolů. Pokud jsme si před výkopem jámy nepřipravili opěrný kůl, uděláme to ještě před výsadbou sazenici, jelikož bychom jím jinak mohli poškodit kořeny. Na dno jámy můžeme před výsadbou uložit granulovaný hnůj a zakrýt zeminou (nesmí hned přijít přímo do kontaktu s kořeny), pokud ale máme k dispozici kvalitní substrát, není hnojení třeba.

Sazenici usadíme i s kořenovým balem zbaveným obalu na dno jámy a obsypeme připraveným substrátem, kterým nešetříme. Substrát utužíme a navrch nasypeme vykopanou zeminu. Zeminu opět utužíme a případně dosypeme. Nakonec vysazenou sazenici řádně zalijeme. Na povrch zeminy můžeme nasypat mulč, která udrží v půdě vláhu.

Velikost (šířka) výsadbové jámy by měla být cca alespoň 1,5 krát větší, než je průměr kořenového balu sazenice. Hloubka jámy se volí podle kořenového systému, kořeny se nesmí při výsadbě ohýbat –prostě se do jámy musí sazenice pohodlně vejít. Pokud jde o výsadbu „bez kořenového balu,“ je třeba kořeny namočit před výsadbou na cca 24 hodin do vody. Ovšem kontejnerované rostliny máčet nemusíme – respektive je to dokonce nevhodné. Před výsadbou a po ní je pouze důkladně zalijeme.

Před výsadbou odstraníme poškozené kořeny a větve. Větve zastřihneme na vnější očko a místa řezu ošetříme stromovým balzámem (štěpařský vosk atp.). Před výsadbou zkrátíme kořeny vyčnívající z kořenového balu tak, aby dřevo na řezu bylo bílé a nebo smetanově žluté. V žádném případě však neničíme kořenový bal, kontejnerované sazenice nejsou prodávány v této podobě náhodou. Jednodušší to v tomto smyslu máme se sazenicemi prostokořennými, ovšem ty se také hůře uchytí.

U nově vysazených sazenic upravujeme korunku na jaře po výsadbě, v žádném případě na podzim.

Při výsadbě je třeba dbát na to, aby místo očkování stromu (čili ztloustlé místo) bylo umístěno na šířku dlaně nad výškou terénu. Vhodná není příliš hluboká ani příliš mělká výsadba. Při příliš hluboké výsadbě se stromek špatně ujímá, jelikož kořeny mají málo kyslíku, při příliš mělké zase zasychají kořeny.

Mladé stromky nakonec opatříme kolem kmínků ochrannou síťovinou.

Jestliže se stane, že nám na jaře neraší stromek, který jsme vysadili na podzim, vyjmeme jej z půdy, kořínky znova seřízneme a namočíme na cca 48 hodin do vody. Poté sazenici opět vysadíme. Rašit by měla začít do cca šesti týdnů. Jestliže ani tak nevyraší, prohráli jsme.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.dumazahrada.cz, www.shutterstock.com
Tomáš Liska

Tomáš Liska

Klobuky, Kokovice, Kokovice 56, 27374
Tel: 312 579 748
Web: http://www.zahradnictvi-liska.cz
E-mail: liska.cz@volny.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Tomáš Liska

Klobuky, Kokovice, Kokovice 56, 27374
Tel: 312 579 748
Web: http://www.zahradnictvi-liska.cz
E-mail: liska.cz@volny.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Březen je dobou výsadby ovocných stromků"

Buďte první a napište komentář k  "Březen je dobou výsadby ovocných stromků"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE