• „Green architecture“ bez jediného prvku v odstínu zelené
• Stavby především pro lidi, nejen pro okrasu
• Družstevní bydlení – budoucnost života ve větších městech?
• Architektonická soutěž Florenc21: Pohled Matěje Draslara, účastníka soutěže, na jeden z největších aktuálních architektonických projektů v Praze
• Abychom nežili ve skanzenu: Jak propojit tradiční zástavbu s moderní architekturou
Praha, 23. září 2021 – První ročník architektonické konference Den švýcarské a české architektury, kterou pořádala značka Laufen, přední švýcarský výrobce designových koupelen, a Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika, nabídl pohled 4 architektů z vyhlášených švýcarských architektonických studií na aktuální témata urbanismu v Čechách i ve Švýcarsku. „První ročník jsme pojali široce. Název Panorama švýcarské architektury poukazuje na to, že jsme chtěli představit klíčové systémy architektury, které fungují ve Švýcarsku. Zaměřili jsme se především na udržitelnost životního prostředí, ekologické materiály, ale i problematiku denzifikace nebo bydlení místních ve velkých městech,” vysvětluje Luis Sergio Castro, generální ředitel společnosti Laufen CZ, která Laufen na českém trhu zastupuje.
Švýcarský vzor: Udržitelnost a ekologické materiály
Ústředním tématem, které se prolínalo napříč přednáškami všech zúčastněných architektů, byla udržitelnost a apelace na ekologii. Možnost využití ekologičtějších materiálů nastínil Matěj Draslar, švýcarský architekt českého původu ze špičkového architektonického studia agps Architecture. Jeho zaměření na využívání přírodních materiálů, jako tomu bylo například v případě návrhu nástupního terminálu v přístavu v Helsinkách, rezonovalo napříč celým odborným publikem. Matěj Draslar zmínil v závěru přednášky také projekt Florenc21, architektonickou soutěž, které se se svým studiem účastní a která má za cíl najít vhodný návrh na revitalizaci prostředí mezi Masarykovým nádražím a Florencí. Matěj Draslar se do svého projektu snaží přenést švýcarské smýšlení, práci s přírodními materiály, udržitelnost i souznění s historií a okolní zástavbou.
Myšlenku udržitelnosti podpořil i Lidor Gilad ze společnosti Itten+Brechbühl, která je jedním z průkopníků v ekologickém přístupu k architektuře. Lidor Gilad se, jako partner firmy a vedoucí oddělení designu, věnuje realizaci veřejných staveb, jakými jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, muzea či galerie, univerzitní kampusy nebo výzkumné budovy. Inspirací pro české architekty a urbanisty byla nejen ukázka jeho celodřevěných staveb, které plně odpovídají trendu tzv. “green architecture”, přestože – s nadsázkou řečeno – nemají ani jeden prvek v barvě zeleně. Pro Čechy uplatnitelná byla i realizace univerzitní nemocnice v Lausanne, která dbá jak na potřeby pacientů, tak na kvalitní zázemí pro zdravotníky, kteří jsou v českém prostředí často přehlíženi.
Český urbanismus: Nerespektování stávající zástavby i družstevní bydlení jako nutnost
S kritikou českého přístupu k architektuře a urbanismu pak nešetřil Miroslav Šik, který se dlouhodobě netají tím, že jedním z důvodů, proč se nikdy nevrátil do české vlasti, byl právě postoj Čechů k architektuře. Vedle integrace prostoru a politicko-byrokratických procesů, které hrají důležitou roli i v procesu urbanizace, zaměřil svou pozornost na družstevní bydlení, které je v Čechách v poslední době považováno téměř za tabuizovaný výraz, přestože jeho tradice sahá sto let zpátky. Ve Švýcarsku se ovšem těší velké oblibě a díky němu má přístup ke kvalitnímu bydlení velké množství lidí. Dle architektových slov není družstevní bydlení už dávno revolucí, nýbrž nutností. Družstevní bydlení je možnou cestou, jak zpřístupnit bydlení ve městech střední třídě tak, aby lidé nežili pouze na periferiích, ale město doopravdy využívali. Jistě pak není překvapením, že Švýcarsko má nejvíce bytových družstev na počet obyvatel na světě!
Propojení tradic a modernity – aby se česká města nestaly skanzeny zašlé historie
Poslední z architektů, Nicolas Vaucher ze studia Burckhardt+Partner, proslul svou obhajobou a propagací architektury, která zlepšuje městské a sociální prostředí. Představil proto českému odbornému publiku specifické aspekty švýcarského přístupu k architektuře na konkrétních případech a ukázkách realizací. Zaujaly pak především jeho postřehy ke kombinaci tradic a modernity.
„Jsme rádi, že naše konference vyvolala zájem mezi odbornou veřejností. Naši čtyři hosté ukázali, že švýcarskou krajinu netvoří jen malebná horská údolí s vilkami, ale i velmi progresivní a rychle se rozvíjející architektura nabízející četnou inspiraci,” popisuje Luis Sergio Castro, který věří, že první ročník dá vzniknout nové tradici pro pravidelné setkávání odborníků z oblasti architektury a designu z celého světa.
Konference se konala za podpory Velvyslanectví Švýcarské konfederace v České republice za účasti švýcarského velvyslance. Konferencí provázel architekt Peter Bednár, který působí ve studiu Jakub Cígler Architekti.
