Někdo má strach s blesků, někdo jiný se bojí o svůj majetek. Abychom byli před úderem blesku v bezpečí, musíme zainvestovat do kvalitního hromosvodu. Kdy je správný čas myslet na montáž hromosvodu u novostavby? Jaké části má hromosvod a z čeho se vyrábí? Za jak dlouhou dobu bychom měli nechat zkontrolovat naše stávající zařízení? Pojďme se podívat na informace v problematice ochrany před bleskem. Podcenění této tématiky se totiž může stát i životu nebezpečné.
Hromosvod je zařízení, které má za úkol přijetí a svedení bleskového výboje. V praxi vytváří umělou cestu, po které blesk „sjede“ až do země. Na budovách a jiných objektech se zřizuje hned z několika důvodů. V první řadě pro ochranu života a zdraví lidí, dále pak pro ochranu majetku nebo proti způsobení poruchy a dalších škod. Hromosvody najdeme jak na budovách – nemocnicích, archivech, elektrárnách, rodinných domech, tak i na tzv. objektech se zvýšeným nebezpečím zásahu blesku, ale měly by být i např. na nebezpečných prozatímních staveništích (lešení).
K nejpoužívanějším materiálům pro výrobu hromosvodů patří žárově zinkovaná ocel nebo speciální slitiny mědi. Kompletní hromosvod se skládá ze tří částí. První část je umístěna na střeše a nazývá se jímací zařízení. Druhou částí je svod, který najdeme podél zdi. Počet svodů určuje výška budovy – jediný postačí pouze u nízkých budov, vyšší stavby potřebují svodů více. Zakončující část je vedena pod zem a nazývá se uzemnění.
Každý svod by tedy měl mít své vlastní uzemnění, nebo připojení na společnou soustavu. Správná celková funkce hromosvodu spočívá ve správné funkci jednotlivých částí, v jejich bezchybném propojení a dobrém umístění. V první řadě musí být správně rozmístěny jímací zařízení a to tak, aby žádný bod střechy od něj nebyl dál, než v okruhu deseti metrů. Vodivé spojení jímacího zařízení s uzemněním musí být provedeno tak, aby byl proud blesku veden po vnější straně chráněné budovy. Toto vedení musí mít průřez odpovídající příslušným výpočtům a podmínkám objektu. Dále bychom měli použít opatření, která zabrání případnému přeskoku na velké kovové předměty na ploše střechy (např. anténa). Příslušné normy ochranu těchto zařízení přímo nařizují. Mezi taková ochranná opatření patří připojení k hromosvodu.
Na umístění hromosvodu bychom měli myslet již při základových výkopech. Do nich se doporučuje položit drát nebo kovové pásky, které jsou z materiálu speciálně určeného pro hromosvody. Místo pro zavedení drátu určuje oblast, kde jsou zamýšleny svody. Nesmíme zapomenout nechat část viditelně nad zemí, ať jej při stavebních prací nezahrneme.
Při posuzování umístění hromosvodů u bloku sousedících objektů je třeba brát komplex těchto budov jako jednotnou soustavu.
Hromosvody musí odpovídat stanoveným předpisům a normám a mít platnou revizní zprávu.
Instalace musí být taktéž provedena podle požadovaných českých norem. Firmy, které se touto činností zabývají se nevyznačují žádným speciálním osvědčením, ale musí nám vystavit platnou revizní zprávu. Tento dokument potřebuje např. pro pojišťovnu v případě pojištění proti živelným katastrofám.
Četnost kontrol a vystavování nové revizní zprávy závisí na typu chráněné budovy. Objekty pro veřejné účely jsou kontrolovány každé 3 roky, náročnější objekty i častěji. Pro běžné obytné stavby se doporučuje kontrola každých 5 let.
Před instalací hromosvodu musí proběhnout mnoho podrobných měření a je nutné vypočítat přesné umístění hromosvodu (aby co nejlépe splňoval svou funkci).
Některé situace mohou přinést komplikacr a v takovém případě nastupují profesionálové, kteří si poradí a dokáží vypočítat a navrhnout nejlevnější variantu. Můžete se obrátit na společnost
Jiří Matoušek – MCE, která provádí instalace hromosvodů nejen pro výrobní haly, ale i pro menší objekty. Pokud hromosvod máte a pouze si nejste jistí jeho 100% funkčností, pak se obraťte na společnost
Jiří Matoušek – MCE, jenž Vám ráda vystaví revizní zprávu.
