Sdílet
 

Jak a kdy vysadit živý plot

Datum vydání: 20.02.2014 | autor:

Živé ploty jsou zcela přirozenou a pro citlivé duše i nezbytnou součástí zahrad. Kromě svého okrasného vzhledu oddělují zahradu od okolí či oddělují vnitřní zóny zahrady, uzavírají zejména obytnou část zahrady, čímž zútulňují prostředí a chrání naše soukromí, snižují hlučnost a prašnost na zahradě, zlepšují mikroklima a zvyšují vzdušnou vlhkost. Před založením živého plotu je důležitý správný výběr dřevin, které jsou pro danou lokalitu nejvhodnější z půdního, klimatického i estetického hlediska. 

Předsazený živý plot z řady jehličnanů před plotem drátěným Předsazený živý plot z řady jehličnanů před plotem drátěným
Předsazený živý plot z řady jehličnanů před plotem drátěným
Pro úspěšné vypěstování živého plotu je zásadní technologicky správná příprava pozemku a odborné provedení výsadby ve vhodnou dobu stejně jako správně prováděná údržba a péče včetně závlahy, hnojení sestřihnutí a řezu. V zásadě ale platí, že živý plot úspěšně vysadí i odborně poučený laik.

Volba živého plotu je ovlivněna lokalitou, jejím charakterem, výsadbou na konkrétním pozemku, který chceme oplotit a okolní výsadbou, ale i konkrétními budovami na pozemku, jejich architekturou, vzhledem a účelem. Důležitý je také správný výběr druhů dřevin podle klimatického pásma, množství světla, vlhkosti a typu půdy.

Funkce živého plotu

Kromě estetické funkce (živý plot doplňuje a oživuje kompozici zahrady) má živý plot i funkci hygienickou (částečně tlumí zvuk a zachytává prachové částice) a mikroklimatickou (dřeviny živého plotu zlepšují mikroklima v zahradě a zvyšují vzdušnou vlhkost). Některé živé ploty dovedou též účinně chránit soukromí – brání pohledům zvenčí, dělí zahradu na zóny a vytvářejí příjemná zákoutí pro relaxaci.
Volně rostoucí živý plot přecházející v drobnější výsadbu v popředí Volně rostoucí živý plot přecházející v drobnější výsadbu v popředí
Volně rostoucí živý plot přecházející v drobnější výsadbu v popředí
Tvarovaný živý plot Tvarovaný živý plot
Tvarovaný živý plot

Tvarované a volně rostoucí živé ploty

Živé ploty mohou být tvarované – pravidelně stříhané do konkrétních tvarů a nebo volně rostoucí. Dále se živé ploty rozlišují podle výšky - na nízké (do 1 m výšky), střední (1 až 2 m) a vysoké (2 až 3 m).

Využití tvarovaných a volně rostoucích živých plotů je čistě individuální, ovšem i zde existují určitá pravidla. Pokud opomineme využití živých plotů v rozsáhlých zahradách a parcích včetně těch zámeckých, jsou tvarované živé ploty vhodné do menších zahrádek, kde není moc místa a kde zútulňují prostředí. Je zde vhodné kombinovat jehličnaté a listnaté dřeviny, živý plot jen z jehličnanů působí monotónně a navíc zdola po čase vyholuje. Proto předsazujeme jehličnany nižšími kvetoucími keři nebo trvalkami. Listnaté dřeviny umisťujeme na klidnější strany pozemků, jehličnany a stálezelené dřeviny na ty hlučnější – nejčastěji tedy na vnější hranice pozemků.

Jelikož volně rostoucí živé ploty neupravujeme do pravidelného tvaru, hodí se do většího prostoru – na větší pozemky, kde je dostatek místa pro jejich přirozený růst. Pro tento účel se hodí kvetoucí dřeviny plné barev a se zajímavým olistěním. Při správné kombinaci druhů nevyžadují tyto dřeviny předsazování. Kombinujeme vedle sebe keře, které jsou podobné svou velikostí a tvarem a mají také obdobné nároky na prostředí. Pěkného efektu docílíme, pokud vysazujeme stejný druh vždy alespoň po několika rostlinách.
Mladé sazenice Mladé sazenice
Mladé sazenice

Kdy založit živý plot

Živé ploty můžeme zakládat od jara do podzimu, čili po celé vegetační období, ovšem vždy záleží na druhu dřeviny. Živé ploty z opadavých prostokořenných dřevin je třeba vysazovat na podzim po opadu listí až do zámrazu a nebo brzy na jaře do začátku rašení. V krajích, kde první mrazy přicházejí zvlášť brzy, je lepší počkat s výsadbou až do jara. Živé ploty z jehličnatých a stálezelených dřevin je nejlepší vysazovat na jaře, nejpozději ale na začátku května, nebo pak až od srpna, ale nejdéle do poloviny října, aby stačily do začátku zimy zakořenit. Kontejnerované dřeviny lze vysazovat po celé vegetační období, samozřejmě ale nikoli v době vegetačního klidu (vysazujeme cca mezi 31. březnem a 1. listopadem).

Jak založit živý plot

Při nákupu rostlin si všímáme jejich zdravotního stavu a vzhledu. A při přesazování dřevin si dáváme pozor na kořenový bal – ten by měl být co největší a nepoškozený včetně kořenového vlášení. Kořenový systém též nesmí zaschnout, proto živé ploty nevysazujeme za horkých dnů. Připravené jámy či rýhy obohatíme substrátem vhodným pro daný druh dřevin (kompost, zahradnický substrát, substrát namíchaný s rašelinou, organické hnojivo, pomalu rozpustné hnojivo, pro některé dřeviny je též vhodné jámy vápnit – vždy nám poradí prodejce). 
Výsadba živého plotu Výsadba živého plotu
Výsadba živého plotu
Těsně po výsadbě keřů lehce zastřihneme výhony, čímž poměrově vyrovnáme nadzemní a podzemní části rostlin. Omezíme tak vypařování vody a usnadníme rostlinám zakořenění. U prostokořenných rostlin zkracujeme výhony dokonce až o polovinu, běžně o třetinu. Jámy či rýhu zahrneme substrátem a udusáme a nakonec pořádně zalijeme. Zpočátku rostliny pravidelně zavlažujeme a kontrolujeme jejich stav. Čím větší rostliny zasazujeme, tím déle trvá jejich ujmutí.

Při výsadbě živého plotu na hranici pozemku musíme též dbát na sousedův majetek – oplocení a stavby v blízkosti živého plotu. Mohutný kořenový systém by je mohl v budoucnu poškodit. Výsadba nesmí nikdy těsně sousedit s „postaveným oplocením a jinými stavbami“ a vůbec nejlepší je dohodnout se před výsadbou se sousedem.

Před pořizováním a výsadbou dřevin si pečlivě propočítáme, kolik rostlin budeme potřebovat a pro jistotu si jich objednáme víc. Přebytky nakonec vysadíme na husto v odlehlejším koutu a později je můžeme použít k dosadbě – všechny rostliny se nemusí správně uchytit. Ušetříme si tak problémy s pořizováním odpovídající sadby.

Volně rostoucí (netvarované) živé ploty (jednořadé i víceřadé) vysazujeme do připravených záhonů s vykopanými jámami či rýhami (příkopy). Vždy musí být tak hluboké, aby se do nich lehce a bez tlaku vešla celá kořenová soustava přesazovaných sazenic. K výsadbě se používají dřeviny prostokořenné i kontejnerované. Se zemním balem se přesazují jen jehličnany a stálezelené listnáče. 
Výsadba živého plotu Výsadba živého plotu
Výsadba živého plotu
Tvarované (stříhané) živé ploty ukládáme se zemním balem do rýh. Šířka rýh se pohybuje od 40 do 70 cm (podle velikosti zemního balu a druhu dřeviny) a hloubka do 40 až 50 cm. Při výsadbě do jam se velikost řídí objemem kořenů a druhem dřeviny. Šířka je 50 až 70 cm a hloubka cca 50 cm.

Spon výsadby je vždy ovlivněn budoucí výškou živého plotu. Pro výšku do 0,5 m potřebujeme 4 - 6
rostlin na 1 metr, pro výšku 0,5 až 1 m 3 – 4 rostliny na 1 metr, pro výšku 1 - 3 m 2 – 3 rostliny na metr a pro výšku nad 3 metry 1 – 2 rostliny na metr. Nemá význam nasázet malé rostliny blízko sebe. Je chybou myslet si, že tak rychle dosáhneme hustého porostu.  

Při výběru dřevin bereme též ohled jejich vhodnost na slunná či stinná místa a nezapomínáme, že díky slunečnímu záření budou mít bohatší olistění, ale i květy. 
Výsadba keřů v kořenovém balu Výsadba keřů v kořenovém balu
Výsadba keřů v kořenovém balu
Dno vykopaných jam či rýh (příkopů) důkladně zpracujeme rycími vidlemi a do nakypřené půdy přimícháme trochu vhodného substrátu. Balové rostliny zasadíme ihned, rostlinám bez kořenového balu před výsadbou namočíme do vody kořeny, trochu je zkrátíme a poškozené kořeny odstraníme. Příkop či jámu do poloviny zaplníme zemí z výkopu smíchanou se substrátem (případně i hnojivem) a zalijeme vodou, až se půda u kořenů promění v bahnitou kaši. Teprve pak příkop či jámu zasypeme zcela. Půdu kolem rostlin ušlapeme, pevně tak přilne ke kořenům. Poté rostliny ještě jednou pořádně zalijeme. Vhodné je nakonec nastlat posečenou zvadlou trávu a nebo nejlépe mulčovací kůru - zemina si zachová vláhu.

Kromě úpravy půdy vhodným substrátem a hnojivem je též vhodné použít mykorhizní přípravek (Symbivit nebo Ectovit).

Pokud chováme psa či psy, je vhodné vysazený živý plot ochránit, aby psi na rostliny nemočili. Psí moč rostlinám v živém plotě (ale samozřejmě i jiným vysazovaným dřevinám) vůbec nesvědčí. 
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak a kdy vysadit živý plot"

Buďte první a napište komentář k  "Jak a kdy vysadit živý plot"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE