Přestože má bydlení ve starých domech své nepopiratelné kouzlo, jejich obyvatelé jsou často vystaveni nadměrné vlhkosti a jejím následkům, jako je plíseň, houby, negativní vliv na lidské zdraví a snížení životnosti stavebního materiálu. Tento problém má ale řešení – dodatečnou hydroizolaci a dodatečné zateplení.
Vlhkost v domě může mít mnoho příčin. Než se pustíte do nápravy současného stavu, je zapotřebí zjistit, jakými cestami se vlhkost do domu dostává. U starších domů jde často o kombinaci několika faktorů. Problém může být ve staré střeše, kterou zatéká kvůli prasklým střešním taškám či narušenému oplechování, nebo ve špatné či zcela chybějící izolaci podlahy či stropu.
Najděte jádro celého problému
Častým viníkem mokrých stěn je mimo jiné i nevhodný či narušený svod dešťové vody. V případě, že okapy nejsou dostatečně svedeny, voda z nich teče přímo po stěnách domu, kde se vsakuje a zvyšuje tak vlhkost v domě. Ať už je příčina nadměrné vlhkosti jakákoliv, je nutné ji co nejdříve odstranit.
Pokud je příčina pouze v okapech, snadno si poradíte sami. Jestliže přichází vlhkost ze střechy, je třeba ji opravit, případně tepelně zaizolovat strop například pomocí aplikace difuzně otevřené tepelněizolační Chytré pěny. V případě, že ale okapy fungují, střecha neprotéká a váš dům vlhne kvůli zemní vlhkosti procházející podlahou a stěnami, bude zapotřebí pustit se do sanace a následné hydroizolace.
)
Bez izolace základů to nepůjde
Pokud nechcete riskovat izolaci svépomocí, přizvěte si na pomoc profesionály. S trochou snahy a šikovnosti si však poradíte i sami. Prvním krokem by mělo být odizolování základů a následná drenáž. Odkopejte zeminu k základům (pozor, ne hlouběji), nechte proschnout a srovnejte do svislé roviny sanačním podhozem, napenetrujte, natavte asfaltovou folii až nad úroveň podlah domu.
Alternativně je možné nechat aplikovat bezespárový hydroizolační tepelný systém Chytré pěny se silikonovou membránou. Následně vložte do vykopaných děr nopovou fólii, která zajistí odvětrávání. Pak přijde na řadu geotextilie, štěrk a drenážní trubka, nahoru patří větší oblázky či kamínky.
Jediná 100% hydroizolace obvodového zdiva je však vodorovná hydroizolace, svislá vám totiž nikdy nezamezí vzlínání vlhkosti do obvodového zdiva, jen ho trochu omezí. U starého domu je to zpravidla buď chemická forma hydroizolace, nebo podříznutí třeba diamantovým lanem.
Jde také o to zjistit, jak je to ve skutečnosti s onou vzlínající vlhkostí. Ta by se měla měřit v dostatečné hloubce zdiva, na více místech v domě a nejlépe hned u podlahy. Obecně by neměla překročit 3 %.
)
Jak na izolaci podlah
Jestli patříte mezi ty šťastlivce vlastnící dům, u kterého není nutné provádět vodorovnou hydroizolaci obvodového zdiva, pak je dalším krokem izolace podlah v domě. Ta se může v různých místnostech lišit, základem však je odstranění původní krytiny a dalších vrstev.
V závislosti na původní vrstvě je možné vysypat podlahu štěrkem, ten přikrýt armaturou a následně jej zalít vrstvou betonu. Alternativou může být použití cementové stěrky a následně aplikovat asfaltovou izolaci. Pak už je na řadě izolace, například v podobě polystyrénu. Následovat bude asfaltová lepenka, kovová armatura a další, co nejrovnější vrstva betonu. Takto připravený podklad je už připravený na pokládku podlahové krytiny.
Jednodušším způsobem je však použití tepelného a hydroizolačního systému tvrdé Chytré pěny s membránou silikon. Po přípravě povrchu stačí použít penetrační nátěr, aplikovat pochozí tepelněizolační vrstvu stříkanou tvrdou Chytrou pěnu a Chytrou membránu silikon. Jako poslední srovnávací vrstvu můžete použít například drátkobeton, armovaný beton, anhydrid apod. Tato hydroizolace je ekologická, odolá i vysokému zatížení (například v garáži), nemá žádné spoje, dokonale přilne k povrchu a nabízí vynikající izolační, tepelné, chemické i mechanické vlastnosti.
