Měkčí dřevo prostě hoří mnohem rychleji, a připraví tedy rychle roztopený krb pro přiložení tvrdého dřeva, která vydrží hořet déle a my pak nemusíme tak často přikládat. Tvrdé dřevo však můžeme nahradit i dřevními či kůrovými briketami, které vydrží hořet srovnatelně dlouho, ne-li ještě déle. Krbová kamna a vložky se sekundárním spalováním (nejprve hoří v dolní spalovací komoře dřevo a poté sekundárně v horní spalovací komoře plyny) si dokonce vystačí s přikládáním jednou za 6 až 18 hodin (podle paliva a jeho kvality, množství přiloženého dřeva a typu topidla).

Pozor však, do kamen a krbů určitě nepatří dřevotříska a laťovka (obsahují pojivo a klih), stejně tak lakované, mořené a barvené dřevo odpadní. Topíme pouze dostatečně proschlým surovým dřevem palivovým, respektive podle zákona o ochraně ovzduší palivem s nízkou kouřivostí a suchým dřevem v přírodním stavu, nikoli dřevem lakovaným či jakkoli jinak chemicky ošetřeným. Do krbu nakonec nepatří ani papírový odpad, karton či plasty. Navíc tyto materiály zvyšují riziko požáru.

Tvrdost dřeva

Podle tvrdosti dělíme dřevo do tříd. Nejčastěji se používá šesti bodová stupnice – 1. třída tvrdosti (velmi měkká), 2. třída tvrdosti (měkká), 3. třída tvrdosti (středně tvrdá), 4. třída tvrdosti (tvrdá), 5. třída tvrdosti (velmi tvrdá), 6. třída tvrdosti (neobyčejně tvrdá). Tvrdost dřeva je jeho schopnost odolávat vtlačení tělesa do struktury dřeva, vyjadřuje se v kg/cm² nebo v Mpa, kdy 0,1MPa = 1kg/cm². Tvrdost dřeva je vždy porovnávána s jeho konkrétní vlhkostí, která tvrdost ovlivňuje. Čili konkrétní hodnota tvrdosti dřeva se vztahuje například k jeho 10% vlhkosti. Víceméně však není pojem tvrdosti palivového dřeva při jeho výběru složitý – stačí rozeznávat dřevo měkké a tvrdé.

Měkké palivové dřevo je nejčastěji dřevní hmotou jehličnatých stromů – smrk, borovice, jedle, modřín, ale i některých listnatých – lípa, topol a další. Měkké tuzemské dřevo je typické vyšším obsahem pryskyřic, proto je vhodné k výrobě třísek a menších polínek určených k roztopení ohniště. Měkké dřevo rychle hoří, díky obsahu pryskyřic při hoření praská a odletují z něj jiskry, přitom více kouří.

Tvrdé palivové dřevo je dřevem nejčastěji listnatých stromů – dub, buk, ořech, akát, habr a další. Tvrdá dřeva zajistí dlouhotrvající oheň, stejnoměrný a intenzivní žár, jsou proto vhodná k samotnému topení poté, co ohniště založíme dřevem měkkým. 

Třída tvrdosti	Tvrdost v kg/cm2	Typ (druh) dřeva
1. tvrdost (velmi měkká)	0-350	smrk, borovice, jedle, topol, vrba, lípa
2. tvrdost (měkká)	351-500	modřín, bříza, olše, jíva
3. tvrdost (středně tvrdá)	501-650	kaštan, platan, líska
4. tvrdost (tvrdá)	651-1000	dub, ořešák, javor, třešeň, jabloň, jasan, buk, hrušeň, švestka, akát, habr
5. tvrdost (velmi tvrdá)	1001-1500	dřín, dub pýřitý, zimostráz
6. tvrdost (neobyčejně tvrdá)	více jak 1501	eben cejlonský a jiné exotické dřeviny

Vlhkost a výhřevnost dřeva

Vlhkost dřeva nám říká, jaké procento vody dřevo obsahuje. Vlhkost zásadně ovlivní jak tvrdost dřeva, tak jeho výhřevnost a účinnost spalování. S rostoucí vlhkostí dřeva klesá jeho výhřevnost a tvrdost a zvyšuje se jeho objemová hmostnost. Platí, že čerstvě pokácený „živý“ strom obsahuje cca 50% vody. Za přirozeného prosychání na zastřešeném místě (stačí přístřešek či jakékoli zakrytí dřeva shora) se obsah vody sníží o cca 20% ročně. Pro vytápění dřevem v krbech a kamnech je ideální hodnotou vlhkost do 20% (10 až 20%). Pro topení v krbech a kamnech by tedy mělo dřevo vysychat alespoň 2 roky. Dřevo je také možné vysušit uměle – v sušárně, kdy může být dosaženo vlhkosti ještě nižší. Počítejte však s tím, že výhoda rychle připraveného dřeva k vytápění, o optimální vlhkosti, je kompenzována vyšší cenou. Není také vhodné vytápět dřevem příliš suchým, jelikož hoří mnohem rychleji, než je třeba. Konkrétní vlhkost dřeva nezjistíme na první pohled či dotek (až na extrémní stavy), je proto vhodné pořídit si digitální vlhkoměr, jde o investici v řádech set korun.

Výhřevnost jednotlivých dřevin je při stejné vlhkosti v podstatě stejná, liší se jen mírně: Například při vlhkosti 25% je u jednotlivých dřevin udávána v rozmezí 12 (habr) až 14 (jedle) MJ/kg. Výhřevnost dřeva tedy není při výběru důležitým kritériem. Výhřevností rozumíme množství tepla získaného spálením materiálu. Čím je dřevo vlhčí, tím nižší je jeho výhřevnost, část tepla je spotřebována při odpařování vody.

Skladování palivového dřeva

Pro skladování dřeva je ideální vytvořit "dřevník," umístěný u jižní strany domu. Může samozřejmě stát i samostatně. Dřevo je ideální skladovat v podobě polen - naštípané. není vhodné skladovat "kulatinu," jelikož uzavřené (nerozštípnuté) poleno schne velmi dlouho, navíc pak v krbu kulatina hůř hoří, pro hoření jsou ideální naštípaná polena s roztřepenými okraji. Dřevo ukládáme v dřevníku tak, aby provětrávalo, ukládáme je tedy alespoň 5 až 10 cm od stěny dřevníku, aby mohl vzduch cirkulovat i zezadu. Polena na sebe neklademe příliš těsně, úspora místa v dřevníku není nejdůležitějším kritériem. Nejdůležitější je právě provětrávání dřeva. Zastřešení dřevníku je vhodné provést tak, aby nebránilo cirkulaci vzduchu. Polena na sebe určitě neskládáme až "po střechu." Dřevo také není vhodné zakrývat plastovou plachtou. Když už potřebujeme přistoupit na alternativní řešení, vytvoříme na poslední vrstvě polen stříšku z dřevěných desek či prken a teprve tuto stříšku zakrýváme plachtou.

Určitě se nehodí čerstvě pořezané palivové dřevo do sklepa. Zde leze skladovat jedině dobře proschlý materiál. Nevhodné je také skladování většího množství dřeva v interiéru domu, kde přeschne a hoří pak příliš rychle. A pokud v interiéru skladujeme menší množství dřeva k okamžitému použití, musí být alespoň 80 cm daleko od krbu či kamen, nebo od nich dělené nehořlavou stěnou. Respektive do 80 cm od krbu nesmí být žádný hořlavý materiál.

V jaké podobě dřevo pořizujeme

Palivové dřevo se zásadně neprodává na hmotnost, jelikož ta je ovlivněna podílem vody. Prodávají se tedy takzvané prostorové metry, nikoli pevné. Pevný metr je krychle zarovnaného dřeva bez vzduchových mezer o hraně 1 metr. Z tohoto údaje je patrné, že v praxi nelze koupit naprosto přesný metr dřeva, proto hovoříme o prostorovém metru (opět krychle o hraně 1 metr), který bere v úvahu i vzduchové mezery. Pevný metr = 1,6 metru prostorového. Setkáme se ještě s pojmem sypaný metr, což jsou rozštípaná polena, nasypaná do 1 m³. 1 sypaný metr = 0,7 metru prostorového a 0,4 metru pevného. Cenově nejvýhodnější jsou metrové kulány, které si sami dál zpracujeme (přiřízneme a naštípáme). Vždy se ptáme, zda jde o dřevo čerstvé, nebo již proschlé. Tento fakt samozřejmě ovlivní cenu.