Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

47. díl seriálu

Datum vydání: 27.03.2012 | autor:
V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o vytápění rodinného domu či úpravy podlah.

Dotaz na téma: Vytápění rodinného domu

Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě: řeším vytápění RD. Představa je taková, že v přízemí a (první patra později) podlahové topení. Nicméně jsem uvažoval o tepel. čerpadle (vzduch-voda), ale vysoké pořizovací náklady mi moji úvahu trošku rozbily. Takže mě napadl kotel na tuhá paliva pro ohřev TUV a zároveň bych chtěl docílit zároveň i ohřevu vody do podlahového topení. Trápí mě hodnoty rozdílných teplot. Dále je možno částečně dotovat zdorj el. proudem, ale co nejméně. jedná se o poměrně vélký dům (10 x 15 m) v přízemí min. 70 cm tlusté zdi. Otázka tedy zní jak řešit rozdílné výstupní teploty s kotle na tuhá paliva? RS

Naše odpověď: Pokud se jedná o novostavbu rodinného domu, nikoliv o rekonstrukci, nevzdával bych se možnosti vytápění tepelným čerpadlem vzduch-voda a s tím související vhodnosti použití podlahového vytápění. Pro volbu způsobu vytápění jsou mimo dostupnosti zvolené energie důležité dvojí náklady:
Náklady pořizovací: v případě tepelného čerpadla a podlahového topení náklady na čerpadlo, otopný trubkový systém a regulaci, v případě uhelného kotle náklady na kotel, otopná tělesa, tepelné rozvody a skladovací prostory.

Náklady provozní: v případě tepelného čerpadla náklady na el. energii pro vytápění v době, kdy má čerpadlo vzhledem ke klimatickým podmínkám nedostatečný výkon (cca týden za rok), v případě uhelného kotle náklady na palivo a likvidaci popela. Náklad vyplývající z nutnosti každodenní obsluhy uhelného kotle nelze finančně vyjádřit.

Při volbě otopného systému je nutno uvážit, že zvolený systém by měl být používán po celou dobu životnosti domu. Vzhledem k trvale probíhajícím změnám cen energií lze předpokládat jejich trvalé zvyšování a tím vzrůstající výhodnost tepelného čerpadla.

Při instalaci uhelného kotle, v případě kombinace podlahového vytápění s požadovanou teplotou cca 40   °C a potřebnou teplotou otopné vody pro ohřev vody pro užitkové účely cca 60-70 °C, je nutno instalovat dva samostatné otopné okruhy se dvěma možnostmi regulace. Teplotu vody pro podlahové topení regulovat směšováním vody vratné a vody z kotle. Tuto regulaci ale musí provádět instalovaná automatická regulace. Vhodný regulační systém navrhne projektant.

Pro ohřívání, případně předehřívání vody lze rovněž s výhodou použít solární kolektory s možností dohřívání el. energií v době kdy mají kolektory nedostatečný výkon. Tím se ušetří provoz kotle a palivo v přechodných obdobích a v  letním období.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Úprava podlah

Dotaz: Dobrý den, zakoupili jsme asi 100 let starý dům, který byl poměrně dost vlhký, nevětraný s novými plastovými okny a mírnou rekonstrukcí v 60. letech. Zdivo je zde smíšené, ale převážně velké kameny. Podřezání nebylo z technických důvodů možné, zeď je tlustá 100 cm, proto nám firma provedla chemickou injektáž po celých obvodech místností. Abychom odstranili vlhkost z venku, použili jsme z venkovní části před základy jako hydroizolaci nopovou folii. Poslední, co řešíme a nevíme jak, jsou podlahy. Jsou staré, betonové, žádná hydroizolace, původní majitel tu měl lino, a na něm koberec, obojí bylo plesnivé. Firma nám doporučila, abychom nemuseli ten beton vybourávat a dělat nové podlahy (z časového i finančního hlediska), použít na podlahu chemii - něco na bázi tekuté lepenky, tím se má zabránit pronikání vlhkosti do místnosti. Jiná firma však tvrdí, že se ta vlhkost objeví jinde, že ji z domu nedostaneme, že by bylo lepší vykopat v místnostech po obvodu zdí kkanálky na odvětrání, jak popisujete v některém z dřívějších příspěvků. Máte prosím nějakou radu? Ty podlahy jsou jinak pěkné, rovné. Kopání se dost bráníme, tlačí nás čas. Myslíte si, že chemický nátěr jako je v koupelnách by nestačil. Povrch podlah bude dřevo a koberce. Děkuji. LD

Naše odpověď: Chemická injektáž snad dopadla dobře a vlhkost zdiva je teď nižší. Nopová fólie přiložená k základům z venku má funkci především separační, vlhkost základového zdiva ovlivní jen málo, nejedná se o aktivní provětrávání. Nic ale nepokazí.

Nebezpečí v ponechání stávajících betonů jsou více druhu. Příznivější pro odvlhčení a dokončení sanace domu by bylo provedení větraných podlah. Možnosti jsou jinde v příspěvcích poradny popisovány – větraná štěrková vrstva, IGLU apod. Jiný názor je, že po utěsnění podlahy hydroizolací s jejím těsným nalepením na injektované stěny dojde k dokončení souvislé izolační vrstvy. To by bylo akceptovatelné právě při 100% úspěchu chemické injektáže.

Další věc je, že při ponechání betonu neřešíte tepelnou izolaci podlahy. Ta bezpochyby dnes žádná není. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,22 až 0,15 (W/m2.K).

Pro naplnění doporučení normy by se jednalo o 12 až 14 cm podlahového EPS. V případě větraných dutin, kam se přivádí studený vnější vzduch, by to bylo min. 16 až 18 cm.

Kromě toho zůstanou především ve vnějších nárožích domu, ale i ve vazbě příčných zdí, tepelné mosty, které se často projevují plísněni. Betonová neizolovaná deska tomu ještě více přispěje. Bylo by tedy lépe betony (byla na nich i plíseň!) odstranit a provést nějaký dobře tepelně zaizolovaný větraný systém a v soklové části použít tepelně izolační a sanační omítky. Případně ještě zvážit zateplení soklových nároží a základu pod terénem z venkovní strany.

Variantou by mohlo být odříznutí betonů v pruhu (cca 1,0 m) podél vnějších zdí, zde provést odvětrávací kanálek a dobrou tepelnou izolaci. Zbytek betonů v ploše ponechat.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.


Dotaz na téma: Zateplení půdního prostoru a jeho vliv na tepelnou pohodu v místnostech pod půdou

Dotaz: Dobrý den, měl bych dotaz ohledně významu zateplení půdního prostoru na udržování teploty v místnostech pod půdou a ochlazování stropů. Popis: Jedná se o novostavbu se sedlovou střechou se spádem 30 stupňů. Krovy jsou pobity prkny (vototěsný záklop), na nich je IPA, kotralatě, latě, pálená taška. Ze spodní strany bych chtěl dát dvakrát pět centimetrů polystyren (kvůli překrývání spojů), aby vznikl prostor (výška asi 140 cm), kde by nemrzlo, tím pádem by nedocházelo k promrzání stropů do obytné místnosti. Srop je z kleštin, shora pobitý prkny, 20 cm minerální vaty, paronepropustná fólie, prkenný rošt a na něm našroubovaná dřevotříska (ošetřená nátěrem proti vlhkosti), na ni chci nalepit 4-5 cm polystyren, na něj lepidlo, perlinka a vnitřní štuk. Je to dostačující nebo bych měl někde něčeho přidat? FS

Naše odpověď: Pro zajištění tepelné pohody ve vytápěných místnostech pod nevytápěnou půdou je rozhodující zateplení stropu. Celkem zde bude 20 cm MV mezi kleštinami a 4 cm EPS pod nimi. Parozábrana je vložena blíže vnitřnímu líci podhledu, nicméně na hranici bezpečného poměru. To znamená že před parozábranou může být izolace max. do 20% celkového tepelného odporu stropu. Celkový tepelný odpor při orientačním zohlednění vlivu kleštin bude cca 4,0 (m2.K/W), což odpovídá součiniteli prostupu tepla kolem 0,25 (W/m2.K).

Pro porovnání s normovou hodnotou: Pro dodatečné zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).

Strop je tedy mezi minimem a doporučením. Zvětšovat tloušťku polystyrénu na podhledu nedoporučuji z důvodu ohrožení bezpečného poměru. Čím lépe bude zateplen strop, tím méně tepla unikne do půdy a ta bude chladnější. Další zateplení deskami EPS mezi krokvemi se již na úniku tepla z obytné místnosti příliš neprojeví, může však přispět k tomu, že půda nebude tak promrzat. Nebezpečí je ale v tom, že paronepropustný polystyrén omezí dostatečné provětrání půdy, které je důležité z hlediska odvodu vlhkosti, která stropem z místnosti do půdy proniká. U špatně větraných půd dochází někdy k namrzání krokví nebo je dřevo vystaveno dlouhodobě větší vlhkosti, která způsobí hnilobu dřeva.

Účelnější by bylo více zateplit podlahu půdy, ale ne polystyrénem nýbrž paropropustnými rohožemi nebo deskami z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položenými na současnou podlahu půdy. Doporučil bych dostat se na hodnotu součinitele prostupu tepla U pod 0,20 (W/m2.K).

Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelných izolací" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Hluk uzamykacího mechanismu vchodových dveří

Dotaz: Dobrý den, v našem bytovém domě (není panelový) byly nainstalovány samozamykací dveře. Přechodová místnost sousedí s jedním bytem v přízemí a klapání dveří se samozamykacím mechanismem je tam velmi slyšet. Zvýšila se hlučnost oproti předchozímu stavu (zde připomínám, že jsme zavírali dříve dveře ručně a zamykali, takže hlučnost zavření původních dveří byla prakticky nulová). Chci se proto zeptat, zda existuje nějaká norma na hlučnost vchodových dveří se kterou by se ta naše dala porovnat? Hluk do bytu sousedícího s přechodovou místností se pravděpodobně nese konstrukcí domu, myslíte, že by pomohlo "odhlučnění stěny sousedící s bytem" nebo znovu vypěnit zárubně? S firmou jsme již hlučnost řešili, nastavení dorazu dveří je opravdu z malé vzdálenosti. Děkuji za odpověď. KS

Naše odpověď:
Hluk uzamykacího mechanismu se může opravdu přenášet jednak stavební konstrukcí, klapání dveří ale i prostupem dělící konstrukcí.

Jedná o dva vlivy. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (hladina kročejového hluku L´nv). Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů v konstrukci a zvyšuje se u vícevrstvých konstrukcí. U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze. V případě dveří se může jednat o přenášení vibrací do okolních konstrukcí.

Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532 a ČSN EN 717-1,2. ČSN 73 0532 stanovuje požadavky na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro dělící konstrukci mezi bytem a veřejně užívanými prostoru domu R´W je větší nebo rovno 57 dB. Možná že skutečná neprůzvučnost stěny je menší. Tento případ lze řešit akustickou přizdívkou, tedy zesílením stávající stěny předsazeným obkladem například ze sádrokartonu na samostatný rošt a mezera mezi zdí a obkladem je vyplněná pohlcovačem (deskami) z minerální vaty.

Při přenosu hluku vibrací přes zárubeň do zdi akustický obklad nepomůže. Bylo by potřeba vyřešit pružné oddělení zárubně od stěny, případně i stropu a podlahy. Praktickou radu by spíše dal specialista v oboru akustiky, který se problematikou detailně zabývá.

Další dotazy a odpovědi na téma "Akustiky" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE