Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

50. díl seriálu

Datum vydání: 17.04.2012 | autor:

V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o vzduchotěsnost kolem oken či vytápění bytového domu.

Dotaz na téma: Požadavky na vzduchotěsnost kolem oken

Dotaz: Dobrý den, máme cca 3 roky provedeno zateplení panelového domu + výměnu oken za okna plastová vč. parapetů. Chtěla jsem se zeptat, jaká je podle normy povolena vzduchová propusnost pod nebo kolem parapetu, případně i ve spárech mezi okny a stěnou. Nebo není povolena propustnost žádná a okno vč. parapetu má být zailzolováno bez jakékoliv vzduchové propustnosti? Dodavatel mi totiž tvrdí, že toto provést není možné, že propustnost vždy nějaká bude. Děkuji. IH

Naše odpověď: Základní požadavky na průvzdušnost, nebo-li vzduchotěsnost, udává ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Ta říká v odst. 7.1.2., že v obvodových konstrukcích se nepřipouštějí netěsnosti a neutěsněné spáry kromě funkčních spár výplní otvorů (mezi rámem a křídlem okna). Problém ale spočívá v tom, jak vymáhat splnění požadavku odstavce normy 7.1.2 na nulovou průvzdušnost spár. Neexistuje totiž jednotná metodika pro stanovení netěsnosti spáry (mimo funkční spáry oken) na stavbě, jejíž výsledkem by byla hodnota spárové průvzdušnosti v m3/(s.m.Pa0,67) a tudíž bylo možné netěsnost nějak jednotně kvantifikovat. Běžně se tedy netěsnosti odhalují pomocí holých rukou, anemometrem, termovizní kamerou, kouřem nebo například ultrazvukem. Ve všech případech je potřeba k odhalení netěsnosti tlakové diference mezi interiérem a exteriérem, jinak by se netěsnosti neprojevily.

Vzduchotěsnost staveb se při projektování domů předpokládá 100% a na základě toho se také počítají předpokládané tepelné ztráty. Případná netěsnost v obalovém plášti může mít rozhodující vliv nejen na tepelné ztráty, ale i na životnost jednotlivých konstrukčních celků a může způsobit různé problémy jako například růst plísní na vnitřním povrchu, nadměrnou tepelnou ztrátu nebo kondenzaci uvnitř konstrukce.

Problémy se vzduchotěsností se vyskytují především u lehkých montovaných konstrukcí, které obsahují velké množství spár a pak všude v osazovacích spárách výplní. U dřevostaveb se týkají celé obálky budovy, u ostatních staveb se týkají šikmých střech a připojovacích spár výplní otvorů. Pro zajištění vzduchotěsnosti v osazení oken se musí použít parotěsnicí pásky. Jedná se o fóliové pásky např. Isocell, Illbruck apod. Montují se při osazování okna. Jednou z vrstev, které významně přispívají ke vzduchotěsnosti obvodové stěny je správně provedený VKZS. Vlastní vzduchotěsnost, hodnocena jako průvzdušnost obálky budovy, se měří podle ČSN EN 13829 [3] zařízením Blower-Door test. Výsledkem měření je intenzita výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem. Hodnota uvádí, kolikrát za hodinu se celý objem vzduchu měřeného prostoru vymění při tlakovém rozdílu 50 Pa. Přípustné násobnosti výměny pak uvádí zmíněná ČSN.

Další dotazy a odpovědi na téma "Oken" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vytápění bytového domu

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat na vytápění domu v bytovém domě. Prozatím byl byt vytápěn kamny na tuhá paliva. Uvažujeme o vytápění pomocí elektřiny, plyn zaveden není. Mohli byste mi poradit? HJ

Naše odpověď: Zřídit elektrické vytápění v jedné bytové jednotce bytového domu je technicky poměrně jednoduché. Buď je možno osadit v jednotlivých místnostech elektrické přímotopy, nebo provést teplovodní ústřední vytápění s radiátory.

V prvním případě to znamená provést novou elektrickou instalaci k jednotlivým přímotopným tělesům. Při stanovení počtu a výkonu jednotlivých elektrických topidel by se mělo vyjít z vypočtené tepelné ztráty jednotlivých místností bytu. To provede projektant ústředního vytápění. Přesný výpočet potřebného výkonu topných těles v kW je důležitý pro stanovení hodnoty hlavního jističe. Z toho pak plyne případná úprava elektrické instalace na připojení bytu, doplnění HDO k elektroměru pro spínání zvýhodněné sazby apod. S tím poradí firma na elektroinstalace. Zednické práce spočívají v zasekání rozvodu EI do stěn.

V případě teplovodního systému se opět vyjde z vypočtené tepelné ztráty jednotlivých místností. Projektant ústředního vytápění provede výpočet velikosti radiátorů, trubního rozvodu ÚT a návrh typu a výkonu elektrokotle. Ten může být umístěn například v předsíni nebo komoře, ale i jinde s výjimkou koupelny. Jistič a měření je totožné jako výše. Nevýhodou elektrického přímotopného vytápění je však vysoká cena. 1 kWh energie z přímotopu vyjde na cca 2,8 Kč, při roční potřebě tepla na vytápění např. 10 000 kWh (odpovídá tepelné ztrátě kolem 6 kW) bude stát topení kolem 26 000 Kč. Výhodou je využívání ostatních spotřebičů (vaření, chlazení apod.) v delší době nízké sazby (ta je asi 20 h denně), tady se tedy uspoří. Je rovněž vhodné vybrat správného dodavatele elektřiny, kde se také dá něco ušetřit.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vnitřní vlhkost místností

Dotaz: Dobrý den, bydlím v rod.domku, jedná se o dřevostavbu. Domek lze vytápět plynem nebo krbovými kamny do radiátorů. Můj dotaz zní: jaká má být vnitřní vlhkost místností. Nyní se vlhkost pohybuje asi kolem 45 a v době topení se sníží třeba na 30. Děkuji za odpověď. EH

Naše odpověď: Optimální vlhkost vnitřního vzduch je základním předpokladem zdravého prostředí a prevence onemocnění dýchacích cest a alergií. Pro člověka fyziologicky nejlepší je relativní vlhkost vzduchu v interiéru 60%. Optimum z hlediska stavebních konstrukcí, případných kondenzací na vnitřních površích apod. je rozmezí 50 až 60%.

Pokud je vlhkost dlouhodobě pod 40%, je vzduch příliš suchý a vede k vysušování sliznic. To má za následek snížení obranyschopnosti organismu proti onemocněním sliznic dýchacích cest. Suchý vzduch může způsobovat dýchací problémy alergikům či astmatikům. Vyšší vlhkost naopak může vést k tvorbě plísní. Vlhkost nemusí být stejná ve všech místnostech. Například v šatně se doporučuje nižší, tam 40% nevadí.

V případě nižší vlhkosti je potřeba vzduch upravit zvlhčovačem a stav sledovat na pokojovém vlhkoměru. 30% je opravdu málo.

Další dotazy a odpovědi na ostatní témata energetické poradny najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE