Dřevěný obklad je praktický

Dřevěný obklad stěny je především lehká stavební konstrukce, která mění vzhled i vlastnosti interiéru. Obložení interiéru je nejen vzhledné, ale zároveň ochrání povrchy stěn. Nejčastěji se pro tento účel používá v různých veřejných prostorách, restauracích a podobně. Stejný problém nám však vyřeší doma, pokud máme malé děti a psa, kočku či jiné zvíře v bytě. Obložení tedy brání poničení omítky, navíc se na rozdíl od poničené omítky snadněji udržuje. A druhý praktický dopad dřevěného obložení je čistě relaxačního charakteru – dřevo uklidňuje a působí teplým dojmem, výborná je navíc i jeho akumulace tepla ve spojení s izolačními schopnostmi.

Dřevěné obložení mění vnímání místnosti

Dřevěné obložení funguje na lidské oko i jako optický klam, mění vnímání velikosti místnosti, jejích rozměrů. Důležitá je výška obložení na stěně, počet obložených stěn, druh a povrchová úprava masivu nebo jiného materiálu vyrobeného na bázi dřeva. Svislé obložení místnost opticky zvýší, v ostatních dvou rozměrech zase zmenší, podélné zase protáhne (zvětší na šířku a délku) a zároveň místnost opticky snižuje. Stejně tak prostor zvětšíme, pokud použijeme menší dělené plochy, dělení prostoru na větší plochy místnost opticky zmenší. Do menších prostor je vhodné světlé obložení, do větších můžeme použít i povrchovou úpravu tmavým lakem.

Pokud chceme podtrhnout geometrii obdélníkové místnosti, stačí obložit jednu čelní či dvě protilehlé stěny. Nedoporučuje se obkládat sousední pravoúhlé stěny, na druhou stranu však nevypadá špatně ani místnost se zcela obloženými stěnami a stropem, doplněnými třeba dřevěnou podlahou v konstrastním odstínu nebo keramickou dlažbou v povrchové imitaci kamene.

Jaké použít obkladové dřevo

Nejčastěji se pro obklady interiéru používá smrk, borovice, modřín a jedle, tedy dřevo běžných tuzemských jehličnanů. Používají se ale i tvrdší a dražší dřeviny – bříza, dub, buk, ale i lípa. Dříve se hojně používaly exotické dřeviny, z ekologických důvodů a důvodu vysoké ceny jsou však dnes většinou nahrazeny těmi tuzemskými. Imitaci povrchu exotické dřeviny je navíc možné vytvořit třeba vhodným odstínem laku. Pokud si ale chcete sáhnout do kapsy, jsou exotické dřeviny stále v oblibě, například teak nebo mahagon. Budou působit báječně svou texturou i barvou a vytvoří teplé exotické prostředí místnosti. Kromě masivních dřevěných obkladů se používají i materiály vyrobené na bázi dřeva, nejčastěji DVD, OSB a MDF desky, ale i překližky a laťovky.

Čím se stěny obkládají?

Místnosti obkládáme dřevěnými prkny na pero a drážku nebo vloženým perem – takzvanými palubkami, rámovým obložením s výplněmi, deskovým obložením, tyčovým obložením a na stropech se pak ještě používají kazetové obklady. Nakonec platí, že podobnou atmosféru jako dřevěné obložení vytvoří i konstrukce stěn srubů a roubenek, případně ze dřeva postavených rekreačních chat.

Palubky se vyrábějí nejčastěji o šířce 150 mm a tloušťce prkna 15 až 22 mm, setkáme se však s prkny různých formátů. Vzhled obložení je závislý na orientaci jednotlivých prvků, navíc uplatňujeme i barvu a texturu použitého dřeva. Pera palubek mohou dokonce vytvořit doplňující výtvarný prvek, naopak ale lze drážky překrýt ozdobnými výplněmi.

Masivní desky nebo desky vyrobené na bázi dřeva a s dýhou na povrchu se přichytávají na nosnou konstrukci. Deskové obložení je vhodné pro větší plochy, hodí se pro stěny i stropy. Z architektonického hlediska je důležité členění desek, formát, orientace i odstín povrchu.

Rámové obložení je složeno jako sestava rámů a jejich výplní z masivu či materiálů na bázi dřeva. Výplně mohou být v rámu zalištované, ale nemusí, lišta však zvýrazní a podtrhne celkový vzhled rámování.

Tyčové obložení tvoří dřevěné tyče (kulatina) s různým profilem. Mezi jednotlivými tyčemi se tvoří uzoučké spáry. Tyčové obložení se používá nejčastěji pro obkládání zaoblených stěn a jiných oblých ploch.

Je dřevěné obložení vhodné i do koupelen?

Ano, ale pouze za použití dřeva některých exotických dřevin, například teaku. Tyto dřeviny se vyznačují vysokým obsahem pryskyřic, odolností vůči vlhkosti a plísním, ale i vůči chemickým prostředkům, které v koupelně používáme poměrně hojně. Přesto se však doporučuje vodou přímo namáhané plochy raději obložit keramikou či jiným odolným materiálem, v kombinaci se dřevem budou dobře působit dlaždice v povrchové imitaci kamene nebo samotný kámen, surový i broušený a na povrchu leštěný.

Jak se dřevěné obklady montují?

Pokud je do domu nezabudováváte dodatečně, montujeme dřevěné obklady zásadně na neomítnuté stěny. Obložení připevňujeme na konstrukci z dřevěných latí (ta tvoří mezi obložením a stěnou mezeru širokou 2 až 3 cm). Díky mezeře dochází k žádoucímu odvětrání dřeva a vytvořený vzduchový polštář navíc brání tepelným ztrátám. Latě jsou do stěn kotvené hmoždinkami a šrouby, obložení se ke konstrukci kotví malými hřebíčky v místech spár mezi jednotlivými prkny a v pravidelných rozestupech. V novostavbě, která nebyla stavěna suchou cestou, je nutné s obkládáním počkat cca alespoň 2 až 3 měsíce od dokončení stavby (konstrukce realizované mokrými procesy musí dostatečně vyschnout). Jinak by nám dřevo pracovalo a vytvořily by se spáry široké až několik mm. Ještě před obkládáním nechte dřevo alespoň týden v místnosti, kterou budete obkládat, vyrovná se vlhkost dřeva a prostředí místnosti.

Povrchová úprava dřevěných obkladů

Na povrchu obložené stěny můžeme sáhnout po moření, lakování, voskování, olejování, ale i kartáčování, které zvýrazní strukturu dřeva. Vhodným odstínem povrchové úpravy lze dřevěné obklady sladit s vybavením interiéru. Výhodou bude použití přírodních olejů či vosků, které dřevu zachovají jeho přirozené vlastnosti – dřevo pak dýchá.