Pokud jde o kování a skla, dřevěné stavební výplně se dnes v podstatě shodují s těmi plastovými. Okna se používají buď s dvěma až třemi skly a většinou jsou prostory mezi skly vyplněny argonem, který zabraňuje kondenzaci vlhkosti.
Přestože jsou dřevěná okna a dveře vhodné téměř do všech podmínek, mají určitá omezení, která musíme respektovat. Například dřevěná okna není správné zasazovat do trvale vlhkého zdiva, neboť by je mohla napadnout plíseň, nebo by se mohla kroutit. Údržba dřevěných oken i dveří je pak časově náročnější než údržba těch plastových. Dřevěná okna a dveře jsou díky trvalému výskytu na vzduchu, dešti, slunci, sněhu atd…velice namáhané a proto je třeba je častěji a šetrněji čistit a udržovat.
Hodnota tepelné prostupnosti u dřevěných oken může dosáhnout až Uw = 0,69 W/m
2K, jsou proto plně využitelná i v pasivních domech (norma pro pasivní domy je Uw = 0,80 W/m
2K.
I okna z plastu mohou dosáhnout tepelné prostupnosti Uw = 0,79 W/m
2K a jsou také vhodná pro pasivní domy.
Obecně lze říci, že právě plastová okna jsou dnes nejrozšířenějším druhem otvorových výplní. Jsou barevně stálá, tepelně nepropustná a jsou považována za téměř nezničitelná. Velmi důležitým faktorem při rozhodování o materiálu oken a dveří je cena, která je v případě plastu podstatně nižší než u dřeva.
Plastová okna a dveře se vyrábí z PVC. Většina výrobců uvádí, že čím větší počet komor má profil, tím menší je tepelná prostupnost rámu a křídla. V praxi je to však v podstatě jedno, zda má profil komor pět, šest nebo sedm. Zásadní je opět provedení, těsnící systém a především pak provedení skleněné výplně.