Pěstovat tajemně vyhlížející taku velkokvětou, když rozvine svá černá netopýří květenství, bude určitě radost pro nejednoho sběratele rostlinných rarit. Nebude to však snadné, již jen samotné vyklíčení semen je oříšek.
Prastaré Welwitschie jsou jedním z největších zázraků evoluce. Původně to totiž byly stromy rostoucí v pralesech, ty se však před miliony let, kdy pralesy ustoupily a na jejich místech vznikly vlivem klimatických změn pouště, natolik přizpůsobily, že dokázaly přežívat v nových podmínkách. Další zajímavostí je rozmnožování těchto rostlin, přesto však není obtížné je pěstovat v domácích podmínkách. Stačí si koupit semínka.
Pryšec běložilný je vzpřímená rostlina se sukulentním čtyřhranným stonkem a podlouhlými listy, na kterých jsou patrné výrazné bílé žilky. Rozšířen je v našich domácnostech značně, ale měli bychom si na něj dávat pozor.
Austrálie, Nový Zéland, Tasmánie. Země původů tří druhů stromových kapradin, které mohou pro svou mrazuvzdornost zdobit i naše zahrady, nikoli však přes zimu, až tolik mrazuvzdorné nejsou. Milujete kapradí? Může být i stromového vzrůstu.
Více plánování a chystání na počátku, a méně práce později, nebo byste to raději měli naopak? Zhruba takový je ten nejpodstatnější rozdíl mezi extenzivní a intenzivní střešní zahradou. Co tu sadit?
Od jara do zimy může hrob zářit živými květy. Prodávají se sice i květiny umělé a různé jiné umělé dekorace, postavme je však nyní do klatby jako nevhodné kýče (byť mnohé působí velmi realisticky) a vyzdobme hroby nebožtíků životem. Květinami živými, pěstovanými v květináčích a nebo přímo vysazenými na hrobová místa.
Podražce, tyto vytrvalé, přímé a nebo popínavé byliny, keře, dřevnaté liány a výjimečně i stromy jsou zpravidla aromatické a překvapí roztodivností svých květů (pozor však, květy obvykle nevoní, ale zapáchají) . Je to orchidej, není to orchidej? Ale je nějaká divná. Tak asi zní slova mnohých, kdo podražce spatří poprvé.
Škornice nás budou v zahradách těšit v době, kdy listopad sejme stromům listí a květiny ztratí barvy. Škornice, ušlechtilé příbuzné dřišťálů, překvapí barevnou rozmanitostí a rekordní výdrží. Na jaře pak jemnými kvítky neobvyklých tvarů.
Strelície královská, rostlina s nádhernými exotickými květy, které se podobají ptákům a mají dlouhou životnost. Jsou proto oblíbené jako řezané do vázy a najdeme je poměrně běžně i v našich květinářstvích. Květy jsou vhodné dokonce i k tvorbám ikeban. V teplém podnebí je rostlina dosti nenáročná a odolná vůči škůdcům, v našich podmínkách ji však lze pěstovat pouze ve vytápěných sklenících a zimních zahradách, případně jako letněnou v interiérech.
Na konci zimy patří lýkovce mezi první kvetoucí otužilce. Tyto keříky přitom rostou i v naší přírodě, ale pouze v počtu dvou druhů. A dlužno dodat, že jsou všechny lýkovce nebezpečně jedovaté. Obzvláště dětem hrozí velké nebezpečí v podobě lákavých červených bobulí.
Žlutolící předjarní slečinky se zelenými sukénkami. Talovíny jsou neobvyklé okrasné rostliny, které se vyskytují v přírodě mnoha částí světa. Nevyžadují žádnou péči, rychle se bez našeho přičinění množí a zaberou jakoukoli plochu, kterou jim zabrat dovolíme.
Štírovník Berthelotův, endemit Kanárských ostrovů, je řazen mezi nejkrásnější rostliny světa. Abychom se však u nás mohli kochat květy štírovníků, musíme se sehnout o trochu níže k zemi. Nejčastějším druhem je štírovník růžkatý, kterému se lidově říká také pantoflíček.
Stýskalo se vám už po jaru a nemůžete se dočkat, až zase vaše okenní parapety a balkóny rozkvetou? Na klasické truhlíkové rostliny je ještě čas, jelikož by je případný mráz mohl spálit. Můžete si ale osázet truhlíky jarními květinami, které vydrží i nepřízeň počasí.
Oleandry nejsou extrémně náročné rostliny a pokud dodržíme základní pravidla, pokvetou ochotně a hojně každou sezónu. Ostatně především kvůli květům je pěstujeme. Pokud se však v daném roce kvetení nedostaví a nebo je slabé, je třeba odstranit příčinu. A vlastně ani nemusí jít o naší chybu, oleandry totiž dovedou být pěkně tvrdohlavé, pochází totiž ze Středomoří.
Hluchavky jsou v našich zahradách všudypřítomné, můžeme si ale pořídit i takové, které zvětší své kvítky i jejich objem a vyrostou do mnohem větší výšky. A právě řetězovka viržinská nabízí řadu šlechtěných kultivarů různých barev květů a jejich kombinací.
Zvonky v naší přírodě mohou někomu připadat tak trochu stejné a je pravdou, že je mnoho lidí ani nerozlišuje. O to složitější je však situace ve světě. Představujeme boubelku velkokvětou, královnu zahrad se zvonkovitými květy.
Kůra sazaníku květnatého voní po rozemnutí kořenitě, půvabné květy pro změnu voní po jahodách. Tento opadavý, vzpřímený keř má skutečně co nabídnout. Dorůstá výšky až 3,5 metru a vykvétá v červnu a červenci. Ne všechny druhy sazaníků jsou však vonné, největší květy pak vyrůstají na komplexních křížencích.
Čeleď pryšcovité nabízí tak širokou škálu rodů a druhů, že ji můžeme nazvat naprosto univerzálním rostlinným společenstvím schopným obsadit jakékoli místo zahrady, ale i květináče určené do interiéru. A určitě není člověka, který by alespoň jeden z pryšců neznal a nebo v zahradě či doma neměl, byť třeba ani neví, že jde o jedince z čeledi pryšcovité. Pryšce jsou fenomén. Však třeba taková vánoční hvězda je také pryšcem.
Potřebují masožravé rostliny vůbec hmyzí kořist? Proč se u nich tato schopnost vyvinula? A je nutné své masožravky doma přikrmovat třeba mouchami nachytanými na mucholapku? Nebo je třeba běhat po louce se síťkou na hmyz či chytat v rybníce zooplankton?
Kosatce zahradní čili irisy mají kořeny již v antické mytologii. Pojmenovány byly podle řecké bohyně duhy, v květomluvě pak znamenají porozumění. Květy ve tvaru meče jsou opravdu nádherné, věděli jste však, že právě kosatce mohou vykvést i vícekrát do roka? Stačí přitom pouze dodržet zásady jejich správného pěstování. Pokud budete své kosatce rozmazlovat, zaručeně se vám odvděčí opakovaně.