Jedni se rozplývají nad názorným příkladem recyklace a chytře zužitkovaným odpadem. Druzí se hrozí toho, co by z nich mohlo unikat do půdy a jak by to mohlo kontaminovat úrodu. Mají staré pneumatiky na zahradě místo?
Ještě před pár lety jich byl internet plný. Vévodily úpravným zahrádkám, lemovaly záhonky, používaly se ke stavbě vyvýšených záhonků a při dekoracích chodníků, obkládala se jimi dětská pískoviště, využívaly se ke stavbě kapsovitých umělých skalek, zavěšovaly se na stěny při stavbě vertikálních zahrad, kotvily se jimi erozní svahy, pracovalo se s nimi při vytváření výhřevných pozic a budování teplotních bariér, využití našly i při budování vodu zadržujících jezírek a kaskád.
)
Staré pneumatiky byly zkrátka všude, a všude byly také náležitě chváleny. Jako příklad odpadu, který nemusí zbytečně ležet na skládce, ale může ještě dobře posloužit. Pokud vás trochu oslovují myšlenky domácí ekologie, tenhle trend vás nejspíš neminul. A dost možná jste také kromě slávy pneumatik v zahrádkářských kompozicích zaznamenali i propad jejich popularity. Byl to učiněný pád do propasti.
Proč? Karta se obrátila, a o starých pneumatikách se začalo hovořit jako o zdroji znečištění, o učiněné zhoubě zahrady. Jak byly oblíbené, tak se staly nenáviděné. A tam, kde jde zahradníkům o nějakou „bio“ organickou kvalitu, dnes už místo rozhodně nemají. Do půdy totiž luhují nejrůznější závadné a toxické chemikálie, a také mikroplasty. Se starými gumami si zkrátka trávíte půdu, úrodu i sebe. Prý.
)
Problémy s pneumatikami
Řekněme, že nějakou shodou náhod jich doma máte skladem tolik, jako kdybyste dělali přesčasy v Mišelince, a plán na zahradu dotvořenou pneumatikami vás nějak oslovil. Anebo ještě jinak, už takovou zahradu vyskládanou pneumatikami máte, a teď řešíte, jestli ji nemáte celou zase rozorat. Lidé kolem vás si totiž klepou na čelo, protože se dopouštíte nějaké újmy na přírodě a zahradě.
Jak to tedy je? Škodí ty pneumatiky půdě i vašemu zdraví?
)
Odpověď nepotěší zastánce ani odpůrce pneumatik. Protože žádná prostá odpověď na tuhle otázku neexistuje. Jen spousta indicií, podle kterých se můžete sami nezávisle rozhodnout. V jednotlivých bodech totiž dávají střídavě za pravdu jedněm i druhým. Vezmeme to postupně.
Z hlediska životního prostředí jsou pneumatiky skutečně problém. Ale hlavně ve dvou oblastech. Když se vyrábí - a když se protáčí na silnicích. Obě ty oblasti jsou poměrně vtipné tím, že se týkají zrovna tak „špinavých“ spalováků jako „čistých“ elektromobilů. Auta na naftu benzín či na baterky v tomhle aspektu znečišťují svět víceméně stejně. S výrobou pneumatik ale asi nic neuděláme.
Co je tedy špatného na pneumatikách protáčejících se na silnicích? Při pojezdu se z nich obrušují drobné částečky. Ten super-jemný lepivý gumový prach vzniklý otěrem uniká do životního prostředí. Do vody, do půdy, do vzduchu. A dělá problémy, protože pneumatiky, to už dávno není čistá přírodní guma. Jejich pryž obsahuje změkčovadla a urychlovače používané při vulkanizaci.
Kromě toho v sobě také nesou hliník, kadmium, chrom, měď, železo, hořčík, mangan, molybden, selen a síru. A poměrně dost zinku. Kovy těžké, toxické. Nic dobrého. Když se tyhle prachové částečky dlouhodobě luhují, třeba do vodních zdrojů, tráví to vodní bezobratlé, ryby a degraduje to čistotu přírodních biotopů. Nadýchat se takového prachu nechcete, je to poukázka na rakovinu zdarma.
)
Ono se to netočí
Takže je to jasné! Pneumatiky škodí až hrůza. Ano. Když se protáčí na těch silnicích, při akceleraci, prudkém brzdění.
Ale když je máte vyrovnané v pyramidě na záhonku, zavěšené jako květníky na zdi anebo v nich rostou begónie? To se moc neprotáčí. A neobrušují. Jejich otěr je prakticky nulový a zůstávají víceméně tím, čím byly vyrobeny. Tuhou gumou, která odolává horku i mrazu, vodě i suchu. Dohromady nic z nich neodpadává. Nemají jak škodit.
A co ty chemikálie a prvky, neluhují se z nich do půdy?
Je zajímavé, že zrovna tuhle tolik palčivou záhadu se dosud nikdo nenamáhal nějak solidně vyřešit. Odborných studií, které by se tímhle tématem zabývaly, zatím bylo publikováno jako šafránu. Shoda panuje v tom, že pneumatiky škodí, když se točí. Ale když se netočí, je ono luhování z nich velmi, velmi pozvolné.
V roce 2017 někdo zkoumal, jak se pod pneumatikami žije žížalám. Ukázalo se, že žížaly měly v průměru o 14 % menší hmotnost. Při dalším opakování to ale vypadalo spíš tak, že je to žížalám úplně jedno. Výsledek tedy nebyl přesvědčivý. O rok později řešili výzkumníci, co nebezpečného by se konkrétně mohlo z pneumatik do půdy vlastně luhovat.
Tím nejškodlivějším pro lidské zdraví co v pneumatikách je, jsou heterocyklické aromatické aminy a polycyklické uhlovodíky. Jenže ty jsou ve vodě prakticky nerozpustné, takže se z gumy nevyluhují.
Luhovány mohou být různé soli obsažených kovů. Jenže ty zjevně unikají jen v nepatrných koncentracích, na hranici měřitelnosti. Aby toho k obraně pneumatik nebylo málo, v půdě se ty soli kovů neakumulují a rostliny je z větší části ani neabsorbují. Ani ten zinek, který by mohl blokovat růst rostlin, se z pneumatik neuvolňuje v takových koncentracích, aby to prokazatelně ovlivnilo růst testovaných rostlin.
)
Vadí snad jen na zahradách?
Na případu domnělé či skutečné závadnosti starých pneumatik na zahrádkách se moc hezky vyjevil i jeden příklad pokrytectví.
Zhruba v ten moment, kdy začala být diskutována jejich závadnost v rámci domácí produkce ovoce a zeleniny, vystřelila do nebes popularita umělých změkčených venkovních povrchů. Na dětských hřištích, na sportovištích, jako gumovaný asfalt parkovišť. A taky ve formátu umělého mulče pro městskou zeleň.
Tohle všechno se rovněž vyrábí ze starých pneumatik.
Obava o to, že se vaše děti nějak onemocní na zahradě plné pneumatik, se nutně kříží s absencí obav, když běhají na hřišti. Mulče z drcených pneumatik a umělé povrchy byly rigorózně testovány, a jejich závadnost se neprojevila. Dá se tedy odvodit, že pokud je to „nezávadné“ pro dětské hřiště anebo park, asi to nebude úplně škodlivé pro zahradu.
Ale pokud chcete slyšet jasný a zřetelný verdikt, budete zklamaní.
)
Rozhodnutí je na vás
Nepanuje stoprocentní jistota, která by staré pneumatiky zcela očistila nebo definitivně očernila. Že by ale přímo nebo vyluhováním pneumatiky škodily vaší půdě, vaší úrodě a vašemu zdraví, není příliš pravděpodobné.
Hodí se vzít do úvahy, že to tempo luhování solí kovů ze starých pneumatik je velmi pomalým procesem při velmi nízkých koncentracích. A v porovnání s tím je doba růstu zeleniny, které v nich pěstujete, velmi krátká. Jinými slovy, i kdyby tam nějaká neplecha byla, jednoletka ji nemá čas úplně pochytit a stát se jedovatou.
)
Zelenina a ovoce, které si na zahradě vypěstujete, zpravidla tvoří jen menší díl vaší celoroční stravy. Kdybyste skutečně po dlouhá léta nevzali do úst nic jiného, než to, co na vaší zahradě vyrostlo, možná by na té „čistotě“ úrody záleželo víc. Ale takhle je to opravdu jen maličkost.
O to, co možná pneumatiky uvolní do půdy, se velkou měrou postarají půdní mikrobi. Těm degradace chemických organických látek v malých koncentracích problémy nečiní. Takže se nejspíš nedá hovořit ani o znehodnocování, trávení půdy pneumatikami.
Pokud se vám pneumatiky na zahradě nelíbí – nepřijdou vám dostatečně estetické – anebo pro ně jednoduše nemáte využití, nikdo vás nenutí si je tam osazovat. Ale jestli s nimi máte zahradnické plány, rušit je nemusíte. Když vám kombinace pěstování užitkové zeleniny a pneumatik nepřijde správná, nepoužívejte je. Argumentovat jejich závadností se ale nedá.
Zdroj: WSP.edu, HappySprout.com, NCSU.edu, FamilyHandyman.com, McGill.ca, ScienceDirect.com
)
