Sdílet
 
Bydlení, stavba, zahrada

Proč a jak se slaví Silvestr a Nový rok?

Datum vydání: 31.12.2013 | autor:

Skrovné, střední a nebo gigantické ohňostroje, novoroční přípitek, oslavy, tanec, zábava až do rána, to je Silvestr, respektive oslava příchodu Nového roku a loučení se s tím starým nejen u nás a v Evropě, ale ve velké části světa. Silvestr se v dnešní době slaví téměř po celém světě, ovšem v jednotlivých zemích se k těmto oslavám vztahují různé tradice. Nejveseleji oslavuje poslední den v roce a příchod toho Nového západní civilizace a poslední minuty a vteřiny doslova odpočítáváme. 

Ohňostroj Ohňostroj
Ohňostroj

Od kdy se Silvestr slaví?

31. 12. 335 n.l. zemřel papež Silvestr I. - 33. papež katolické církve. Vládl 21 let a známý je například tím, že léčil Konstantina Velikého z malomocenství. Snažil se šířit křesťanství a zažil kvůli tomu dokonce i persekuce. Ovšem nakonec byl blahořečen. Svatý Silvestr se stal patronem dobré úrody a ochráncem domácích zvířat a právě jeho smrtí skončilo pronásledování křesťanů, čímž mohla začít zlatá éra církve. A právě kvůli tomu začaly každoroční silvestrovské oslavy západní civilizace. Ovšem chápáno celosvětově jde o oslavy Nového roku. V roce 46 př. n. l. založil císař Julius Ceasar juliánský kalendář, dosud se sice ctí v ortodoxních církvích 14. leden jako začátek Nového roku, ovšem právě podle juliánského kalendáře je to 1. leden.

A on je v tom vůbec chaos - v jednotlivých zemích připadal konec kalendářního roku v různých staletích na různá data. Byl to i 1. březen, 25. březen, 25. prosinec a nebo doba Velikonoc. Začátek Církevního roku se zase slaví o první adventní neděli (nejdříve od 27. listopadu a nejpozději do 3. prosince). A současná a současně datovaná Silvestrovská noc žije až od 16. století, kdy se ve většině západních křesťanských zemí ustálil gregoriánský kalendář, který přisoudil začátek nového roku (tedy Nový rok) právě na 1. leden.

České novoroční pověry

Již předtím, než jsme přijali beze zbytku křesťanské tradice (nebudeme se nyní zabývat obdobím husitství a stejně šlo o formu protestantství, které je dnes běžně uznávané) měly oslavy Nového roku pohanský původ a v církevních kruzích u nás nebyly oblíbené. Do 19. století chodili lidé děkovat za příchod nového roku jen do kostela, ovšem u nás se o půlnoci jedl horký ovar, kroupy a křen s jablky. Přinášelo to štěstí. Dům od domu zároveň chodily takzvané ometačky, což byly černě oděné chudé ženy, které vždy ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého třikrát zaklepaly a třikrát ometly kamna. Bez toho by v novém roce nehřála dobře. O Silvestru nesměly hospodyně prát a věšet prádlo, jinak by způsobily smrt někoho blízkého. Nesměla se též pojídat drůbež, jinak by uletělo štěstí. To velké silvestrovské veselí a bujné oslavy, jak je známe dnes, začaly až s příchodem století páry (19. století) a s hospodářským rozmachem, kdy se stal kalendář civilní záležitostí. 

Silvestrovská novoroční předsevzetí

Tato tradice pochází již z 16. století. Nový rok vyvolává pocit, že máme šanci něco ve svém životě zlepšit. Svá předsevzetí sice lidé většinou neplní, ale existuje zde jeden fígl. Pokud do svého předsevzetí zasvětíte co nejvíce lidí a necháte se jimi hlídat, může se vám to podařit. 
Přípitek je typický pro západní civilizaci Přípitek je typický pro západní civilizaci
Přípitek je typický pro západní civilizaci

Jak se Nový rok slaví ve světě?

Nový rok chápou různé národy různě, různě oslavují a v různou dobu. Australané troubí na trumpety a rohy až do 6. ledna, Japonci zahánějí chrámovými zvony zlé vášně, Židé zahajují oslavy dnem Roš Ha-šana a končí Yom Kippur, což je podle gregoriánského kalendáře období září až října. Oslavují stvoření světa a nesmí v tu dobu pracovat, smí jen rozdělávat oheň, pokud nebyl zapálen již před svátky a každé ráno troubí na beraní roh šofar. Podávají se jablka a chléb s medem, případně beraní hlava, která je symbolem vůdcovství. Keltský Nový rok byl zase pojmenován Samhain (v irském jazyce listopad) a pro Kelty šlo o nejdůležitější svátek. V tu dobu věštili budoucnost pomocí lískových oříšků a symbolů moudrosti. Přivolávali též jídlem a otevřenými dveřmi mrtvé, zpívali keltské písničky a tancovali. A právě s příchodem křesťanství se tento svátek postupně přeměnil na svátek všech svatých, čili dušičky či Halloween (ten se slaví v USA, Irsku, Velké Británii, Kanadě, Novém Zélandu atp. jako anglosaský lidový svátek). Hinduisté zase slaví na Nový rok svátek Vikram Samvat, což je většinou v dubnu. Zapalují olejové lampy, zdobí domy květinami, časně ráno vstávají, oblékají si nové oblečení, dávají si dárky, pojídají cukroví. Islámu zase začíná Nový rok první den Muharram (první islámský měsíc). Ovšem nejde o slavnost, muslimové se v klidu modlí v mešitách, vzdávají hold proroku Mohamedovi. Někde dokonce chodí v černém a recitují smutné básně. Tibeťané zase zahajují oslavy Nového roku několik dní před Novým rokem. Připravují novoroční jídla a obdarovávají jimi buddhistické mnichy. Tancují a odhánějí tím zlé duchy. A třeba na Filipíně skáčou do výšky, asi už chtějí konečně duchem i tělem opustit hmotnou Zemi? Kdepak – má to zaručit dobrou úrodu. Blahobyt zase zajistí otevřené dveře a okna, rozsvícená světla a mince na okenních parapetech a v kapsách. V Jihoafrické republice vítají Nový rok karnevalem a vrcholem veselí je 2. leden – nad Kapským městem prochází za zvuku bubnů pestrý průvod – úžasné kostýmy, taneční skupiny, kapely, chóry. 
Hudba, tanec, alkohol Hudba, tanec, alkohol
Hudba, tanec, alkohol

A co Silvestr a západ?

Oslavy v křesťanských evropských a neevropských zemích dobře známe, ovšem v těch neevropských se též najdou mnohé odlišnosti související s původními tradicemi. Křesťanský západ nechává oslavy hlavně na mladých a starší lidé často zůstávají v klidu, ale třeba ve Španělsku pojídají na Silvestra hroznové víno (s dvanácti údery zvonů snědí s každým o půlnoci vždy kuličku, což jim zaručí štěstí v novém roce), Rakušané se do Nového roku doslova protancují, lijí olovo a darují si talismany, ovšem uznávají i ohňostorje a sklenky sektu. Bulhaři zase zahánějí tancem upíry (asi tam opravdu žili, byť je Drákula situován na území Rumunska), v Řecku zůstávají doma a mastí karban a hrají i jiné hry, bujaré veselí tu o Silvestru nevládne. V Řecku a na Kypru lidé také skáčou 6. ledna do vody, čímž slaví Ježíšovo pokřtěni svatým Janem Křtitelem a Zjevení Páně. Zároveň tak zahánějí zlé duchy. V Rumunsku se děti prohánějí po ulicích s čerstvě narozeným jehnětem v náručí – kdo jehně pohladí, bude mít v novém roce štěstí, musí však za pohlazení zaplatit drobností.

A co Vy, najdete si na internetu a v moudrých knihách další zajímavosti o silvestrovských a novoročních oslavách?
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Katalog zboží

Novinky v katalogu zboží
  • Black Angel valouny 16 Kč
  • Zátěžový nájezd 80 x 11 mm elox (cena za bm) 712 Kč
  • PVC rohový profil s perlinkou a přiznanou okapničkou dl.… 33 Kč
  • Houpací síť Caribeňa - modrá 1 503 Kč
  • Novaservis 32481.0 NOBLES OVAL Stojánková dřezová… 4 499 Kč
  • Masonite CZ Dveře bílé hladké 110/197 pravé plné -… 1 860 Kč

Další kategorie e-shopu

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Proč a jak se slaví Silvestr a Nový rok?"

Buďte první a napište komentář k  "Proč a jak se slaví Silvestr a Nový rok?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE