Pod střechou je dobře, zvlášť když prší. Ale jakmile přijde na zařizování bydlení v podkroví, omezeném profilem sedlové střechy, nastávají potíže. Američtí architekti museli vyřešit, jak jedno takové přepracovat do trochu obyvatelnější podoby. A dílo jim vůbec neusnadňoval fakt, že dům spadal pod památkovou ochranu.
To, co se mohlo změnit, muselo být jen uvnitř. Navenek nesmělo být z rekonstrukcí na domě, usazeném nedaleko newyorského Ditmas Park, patrného nic. Zachovat původní profil a být přitom tísněni krovem, to nejsou zrovna lichotivé startovní podmínky. A nedá se říct, že by to vylepšilo dispoziční řešení. Rozlohou poměrně velká historická stavba byla během své existence mnohokrát rozdělena do menších, tmavých a nepohodlných prostor. Na ty ještě rekonstrukce čekala, první mělo na řadu přijít podkroví.
)
)
)
)
Jak architekti doplňují, zrovna podkroví patří – minimálně tedy ve Státech – až k trestuhodně podceňovaným prostorům. Nevyužité, pasivní a prakticky nadbytečné. Tím, že jsou umístěné až za několika schodišti a jejich prostorová geometrie bývá až překombinovaná, povětšinou slouží jen jak náhradní místa pro skladování. Tady se to mělo změnit, a daly naplno rozvést zajímavé kreativní řešení.
Aby byl dům hned k bydlení
Za zmínku stojí i to, proč si klienti zvolili jako počáteční bod rekonstrukce domu právě podstřeší. Vysvětlovali to jednak faktickou nutností oprav staré střechy, ale především tím, že jim renovace domu, netradičně vedená od střechy po podlahu, přiblížila klidné zázemí pro bydlení. Pokud by zahájili rekonstrukci v přízemí a zabydleli se, při každé další opravě v patře by rodinní pohoda vzala za své. Z bydlení by se stal „průchoďák“ pro dělníky. Takhle už mohou v klidu bydlet a nevadí jim, že podlaží pod nimi ještě na svou práci čekají.
)
)
)
)
Architekti v podkroví proměnili bezútěšné bludiště malých půdních prostor na světlem naplněné primární apartmá. A zvoleným designem, architektonickým provedení, naznačili i proces pro další úpravy domu. Zvoleno bylo soudržné, flexibilní pozadí interiéru, přerušované tu a tam výbuchy barev. Hlavní část podkroví, která se klene po šířce domu, je na spodní straně střechy a na koncích štítů obložena směsí bílého „lodního“ obkladu.
)
Ovladatelná střešní okna přivádějí přirozené světlo a vzduch do prostor, které byly dříve velmi tmavé. Odkryté panely z přírodní překližky pokrývají stěny a vikýře, a dříve střechou tísněné prostory se změnily na nové vestavěné úložné skříně, komody, police na knihy. Tyto zásahy vytvářejí světlý, vzdušný prostor, který je elegantně tvárný, s řadou jemných, soudržných vestaveb na podporu této flexibility.
Materiály: Shakespeare Gordon Studio
Foto-kredit: Katherine Marks
)
