Skvrny na dlaždicích v koupelně? Jak se vypořádat s vodním kamenem na sprchové hlavici?

Spousta lidí rozlišuje vodu na pitnou a nepitnou, potažmo na horkou a teplou. Taková je realita, a proto lekce z pokročilé chemie teď necháme bokem. Omezíme se jen na to, že zdrojem problémů s vodním kamenem je nesjpíš sama voda. Přesněji řečeno, voda tvrdá, s uhličitanem vápenatým. Ten se z ní totiž vysráží, a umí vytvářet dost nevábné povlaky. I naprosto nová koupelna tak může dojet na to, že jejím potrubím protéká něco, z čeho vznikají v jeskynních krápníky. Jak nejrůznější usazené skvrny a fleky vyčistit? Překvapivě, zase tak těžké to není.

Ano, můžete si koupit speciální přípravek na odstraňování vodního kamene. Ale víte co? Nejspíš byste si zakoupili jen předražený ocet, odlišující se od toho, který máte doma, jen luxusní etiketou. Takže si s pomocí obyčejného octa a vody můžete vyrobit čistič vlastní (ve směsi 1:2). Kyselé prostředí totiž uhličitanu vápennému, tedy vodnímu kameni, vůbec nesvědčí. Což je pro vás dobře. Vámi vyrobený přípravek pak stačí nastříkat na znečištěné plochy, a nechat jej působit. Po cirka 20 minutách se můžete přesvědčit o tom, že dosud odolávající skvrna mizí obyčejným setřením.

Chybu děláme často v tom, že se do boje s vodním kamenem snažíme vyrazit s těžkým arzenálem. Někdy je ale artilerie zbytečná. Snažit se silně drhnout, používat čisticí písky a kartáče, vede jen k poškození povrchu a definitivní ztrátě lesku. Opravdu tedy stačí nanést octový roztok, a po čase vše vyřešit papírovou či látkovou utěrkou.

Tam, kde vodní kámen vytváří silnější povrch (například kolem výlevky), můžete k octu přidat ještě jedlou sodu nebo citronku. S jedlou sodou se také vyplatí pracovat tam, kde se bojíme o chemického poškození kovu. Neříkáme, že zrovna u vás doma máte na umyvadle postříbřené kohoutky, ale i nejrůznější moderní chromové báze koupelnových baterií jsou k agresivním čističům na bázi kyselin citlivější. Tak jen, abyste svým zápalem pro úklid neponičili něco, na co budete muset smutně koukat ještě dlouhá léta. Čištění je samozřejmě jen 50 % úspěchu. Jak to?

Vápenatá skvrna nevznikne jen tak sama od sebe: je třeba vysušit louže. Vanu tedy po každém použití vysušujte/setřete do sucha, a cákance vody neponechávejte ani na keramickém umyvadle nebo zrcadle. Jinak budete muset čistit zbytečně často. Že se suchem máte jasno, ale přesto vypadá hubice vaší sprchové hlavice jako byste ji vytáhli z minerální lázně? Nebojte se ji jednou za čas odmontovat, rozebrat a naložit do octového roztoku. Budete příjemně překvapeni, jak efektivně se pročistila a zlepšil její proud. Octem se dá pročistit i sama hadice, do které jej nalijete a necháte působit.

Přítomnost zabarveného vodního kamene a rzi (třeba tam, kde baterie „vystupují“ z umyvadel či zdí) je také dobrým signálem, že těsnění potrubí nefungují tak, jak mají. Možná byste se na to měli podívat, než bude pozdě.

Už jste z octa nakyslí? Zkusit se dá i něco jiného. Aktivní gely, multifunkční čističe. Preventivně proti vodnímu kameni a pro bělící efekt čištění skvěle funguje tzv. melaninová houba. Její plus tkví v tom, že přečišťuje i tvrdé povrchy dlaždic a keramiky, a zbavuje je zažraných nečistot. Podobně fungují speciální ubrousky s mikrovláknem, ale jsou poněkud drahé. A samozřejmě, pokud s tvrdou vodou a následnými skvrnami nechcete vést nekonečný zápas, uvažujte o pořízení filtru. Vyplatí se. Tvrdou vodu si dopřávejte v lázních, a ne v koupelně.

Sežeňte si nějaký laciný citrusový džus, a vylijte jej do zašpuntované vany. Stačí trocha šplouchání, a odstranili jste bázi vodního kamene. Máte doma někoho, kdo už nemá své zuby a používá protézu? Ten bude jistě znát tablety na údržbu zubních náhrad, které proti vápenným usazeninám také působí skvěle. Jedna stojí asi korunu, takže ji můžete přihodit do plné vany a nechat působit.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com