Objednáváme-li si na svou stavbu písek či různé drtě, určitě pro nás bude podstatná i jejich doprava. Pokud nepožadujeme jen malé množství, které se vejde na přívěs tažený osobním automobilem, nebo nejsme schopni si dopravu bez obtíží zajistit sami, bude nás určitě zajímat, zda dodavatel poskytuje i dopravu a za jakých podmínek a zda nám při větším odběru na dopravu poskytne alespoň slevu.
Stejně tak nás bude zajímat, zda je nám dodavatel schopen materiál naložit na náš přívěsný vozík, nákladní automobil či valník. Doprava a nakládka jsou kromě těžby materiálu a jeho drcení (při výrobě drtí) tím nejpodstatnějším, co obchod se sypkými materiály zahrnuje.
Definice sypkých látek
Písek a drtě patří mezi sypké látky, čili přírodní (písek, říční štěrk) nebo umělé (drtě) zrnité anorganické materiály, charakterizované průměrem a tvarem zrna. Syké materiály nemají bez použití pojiv absolutně žádnou soudržnost. Jejich odpor vůči účinkům zatížení je pak daný jen takzvaným vnitřním třením. Tedy odporem vůči vzájemnému posunování jednotlivých zrn. Posunem těchto částic tedy dochází buďto k zhutnění (setřesení) nebo naopak kypření. Stejné vlastnosti má i běžná zemina.
Foto: ANTONÍN MANDA, nakládka a autodoprava
Podle definice Wikipedia (a nikoli stavební literatury) je PÍSEK směsí drobných kamínků různého původu. Jeho hustota je závislá na vlhkosti v něm obsažené a pohybuje se přibližně od 1500 kg/m3 do 1700 kg/m3. Podle velikosti zrn se písek dělí do frakcí. Hlavním přínosem písku je jeho použití ve stavebnictví, ale i při výrobě skla a ve slévárenství.
Členění písků
Pro konkrétní technické použití pak stavební písek členíme, tedy třídíme, a to podle velikosti zrna, respektive rozpětí velikostí zrn. Písky pak dělíme na písek praný, určený do betonu a právě písek tříděný, určený do malt. Pokud nejsme rozhodnuti nakoupit již hotové betonové, maltové, omítkové či štukové směsi, bez písku se v žádném případě neobejdeme. Dále můžeme písky členit například na kátrované, zásypové a takzvanou stráž.
Podle původu rozlišujeme písek na kopaný, štěrkopísek a říční písek. Kopaný písek je velmi jemný a používá se jako přísada do malt a omítek. Vedle jemnosti se ještě vyznačuje tím, že po vyschnutí má i velkou tvrdost a soudržnost. Štěrkopísek je hrubší než písek kopaný, ovšem a má také dobrou soudržnost a pevnost po vyschnutí. Používá se jako přísada do betonů, kde není třeba až tak jemný písek jako pro malty, omítky a štuky. Říční písek bývá ještě hrubší a obsahuje i velké množství kamenů a balvanů. Těží se z koryt řek jako naplavenina. Používá se jako písek zásypový, k zasypání různých výkopů a podobně.
Foto: ANTONÍN MANDA, maltářský písek
Písek je však používán i pro další technické účely. Křemičitý písek se využívá pro sklářské účely a složen je výhradně z kamínků a zrn křemene. Bez křemičitého písku bychom sklo nevyrobili. Písek se taktéž používá ve slévárenství. Slévárenský písek je speciální druh písku, který se používá především při výrobě slévárenských forem, určených k odlévání různých strojních součástí.
Členění drtí
Drtě členíme dle jejich zrnitosti, která pak odpovídá konkrétnímu možnému použití. Drť o zrnitosti 0 až 4 mm se používá pro prosívky a drť o zrnitosti 4 až 8 mm pro podsypání a následné zhutnění pod zámkovou dlažbu. Při zrnitosti 8 až 16 mm používáme drť jako betonářský štěrk, při zrnitosti 16 až 32 mm jako štěrky podkladové. Uvedené členění je základní, rozlišují se i jiná rozmezí zrnitosti drtí, například 11 až 22 mm, nebo štěrk 32 až 63 mm. Známe ale například i takzvanou štěrkodrť.
Štěrk je dle Wikipedie nepevný zrnitý materiál přírodního původu, který vznikl rozrušením, následným opracováním a transportem pevné horniny, s velikostí jednotlivých zrn od 2 mm do 256 mm. Jednotlivá zrna štěrkové velikosti se nazývají oblázky. Nejbližší menší třída zrnitosti je právě písek, kterému jsme se věnovali výše a poté úlomky větší než 256 mm, které se nazývají balvany (v anglicky mluvících zemích je rozdělení velkých úlomků jemnější - s třídami 2 - 4 mm gravel, 4 - 64 mm pebble, 64 - 256 mm cobble, víc než 256 mm boulder).
Foto: ANTONÍN MANDA, drenážní štěrk
Aby se určitý sediment mohl nazvat štěrkem, musí celkový objem sedimentů obsahovat více než 30% částic (úlomků) štěrkové velikosti. Pokud je obsah úlomků nižší, používá se adjektivum štěrkový, s příslušným názvem (štěrkový písek, štěrkový jíl). Zpevněný ekvivalent štěrku se nazývá slepenec (v případě zaoblených úlomků), anebo brekcie (v případě ostrohranných úlomků).
Protože výskyt štěrků na zemském povrchu není tak častý jako výskyt písků, označuje se tímto názvem právě i komerční drť, vyráběná z horniny v kamenolomech, s průměrem zrn 2 až 15 mm.
Co je to kačírek?
Drtě se zásadně liší od takzvaných kačírků. Kačírky tvoří kamenivo a valouny v rozličných zrnitostech a barvách. Kačírek opět členíme dle rozpětí velikostí zrn a dále na kačírek drenážní a také dle odstínů barev – kačírek žlutý, bílošedý, … Kačírek je směsí štěrků a drtí.
