Velká Británie má problém. Tedy - Britové těch problémů poslední dobou řeší víc najednou - ale debata o sporné efektivitě zateplování domů se u nich dostala až do parlamentu a notně otřásla sebevědomím občanů, reputací výrobců izolačních materiálů a důvěryhodností stavebních firem.
Začít musíme informací, že stavební řešení britských domů je z hlediska energetické efektivity dost mizerné. I podle našich standardů. Jejich „národní“ fond nemovitostí je přestárlý, domy tam nejsou zrovna moc adaptované na současné nároky, domácnosti jsou vůbec nebo jen částečně zaizolované. Z hlediska energetických štítků většina stojí na pomezí kategorií D až E. A vzhledem k tomu, že 85 % z nich využívá k vytápění plyn, je jejich provoz enormně nákladný.
)
Britové většinou přistupují k velkým změnám rozvážně a pozvolna, ale celonárodní kampaň na zvýšení energetické efektivity domácností tu oslovila prakticky všechny a hned. Utrácet za energie víc než je nutné prostě nechce nikdo. Britská vláda všestranně také tuto snahu o zlepšení provozní bilance domů a zvýšení úspornosti podporuje. Jsou tu nejrůznější dotační schémata, motivace, poradenství. V britském vládním rozpočtu si na to nechali 11 miliard liber, rozpočítaných do dalších tří následujících let.
Výsledkem je, že Britové teď zateplují domácnosti jako diví.
)
Někde se stala chyba
Ještě něco se ale Britům nechat musí. I když se do něčeho s buldočí vytrvalostí a zápalem „zakousnou“, umí se přitom i zastavit a ohlédnout se, jestli to přináší kýžené výsledky. A tak se před časem pozastavili nad tím, jaká je provozní bilance 55 000 domácností Anglie a Walesu, které si relativně nedávno prošly komplexním zateplením. Byla na to zacílená studie, která řešila výstup celonárodní kampaně a měla – nikdo to neskrýval – sloužit jako podpůrný argument pro ty, co se ještě k zateplování neodhodlali.
Z hotových čísel mělo být jasně patrné, že kdo zateplil – ať už zdi, stropy, půdu, střechu anebo rovnou celý dům – tak na tom neprodělal. Háček byl v tom, že se z hotových čísel oněch 55 000 domácností ukázalo, že úspory energie po zateplení jsou výrazně nižší, než se očekávalo – a než v rámci všemožných kampaní tvrdila vláda a nejrůznější odborníci.
Jednak proto, že Britové nemají rádi, když jim vláda neříká pravdu. A taky nemají rádi, když se mrhá s penězi z daní. A nejspíš i proto, že na ostrovech teď 12 milionů domácností čeká na to, že zainvestuje nemalé peníze do zateplení a výrazně tím ušetří – a ono se to nejspíš neděje.
Byl z toho pořádný poprask, a nejedna divoká debata v tamním Parlamentu.
Já ne, to ten druhý!
Hledal se viník a jako první na ráně byli dodavatelé stavebních řešení – firmy řešící izolace a zateplení objektů. Spekulovalo se o tom, že jen těží z dotační vlny, práci flákají a neodvádí kvalitní dílo. Firmy se hájily tím, že pracují s tím, co mají od výrobců. A že jestli je někde chyba, tak v nekvalitních izolačních materiálech.
Jinak se přeci vysvětlit nedá, že po přijetí energeticky efektivních opatření (zateplení podkroví a dutinových stěn) se spotřeba plynu v domácnostech sníží jen po dobu asi dvou následujících let, a že kolem čtvrtého roku od zateplení má taková domácnost stejnou spotřebu plynu, jako před zateplením…
Výsledky skutečně nebyly lichotivé. První rok po zateplení stěn poklesla spotřeba plynu v průměru o 7 %, druhý už jen o 2,7 % a ve třetím už byly úspory neznatelné. U zateplení podkroví to bylo v prvním roce okolo 4 %, v druhém roce 1,8 % a pak už nic. To už se dost divoce řešilo, že by se měl celý ten slavný program vládních dotací do zateplování nejspíš úplně zrušit. Vypadalo to na výbušný propadák, který měl potenciál znovu potopit tamní vládu.
Růst znamená větší spotřebu
Naštěstí někoho napadlo, že by se ještě hodilo podívat se na zoubek tomu, proč to tak je. A výzkumníci – ekonomové i stavební inženýři z univerzity v Cambridge – se do toho pustili.
Když to hodně zkrátíme - se zateplováním domácností a jejich úsporností je všechno v nejlepším pořádku. Izolace fungují a šetří energie, stavební dělníci jejich montáže a instalace nešidí, a neméně poctivé jsou zateplovací produkty dodávané výrobci.
Chybička spočívá v tzv. rebound efektu.
Jako když se pozitivní změna odrazí nečekaně negativním výsledkem…
Britové, a to hovoříme o těch 55 000 sledovaných domácnostech, totiž zateplování svých domovů pojali jako komplexní proměnu, rekonstrukci, přestavbu. Něco, co už dlouho odkládali, ale když už se tedy jednou zateplovalo, pustili se s gruntem i do dalších stavebních úprav a zásahů. Zobytnění suterénu, přestavba půdy na obytné pokoje a ložnice anebo – jedny z nejčastějších úprav – přístavby v přízemní části anebo rozšíření domu o zimní zahradu.
Rekonstruovaná a zateplená domácnost by nejspíš výrazně snížila svou spotřebu energie na vytápění (až o oněch slibovaných a očekávaných 15 %), ale protože se spolu se zateplením současně rozrostla o 2-3 místnosti, potažmo o polo-otevřenou zimní zahradu, jsou v součtu ty úspory výrazně nižší. Ne proto, že by to nefungovalo. Ale protože se spotřeba energie/plynu na vytápění zvýšila objemem nové vytápěné plochy.
Pozor na malé velké chybičky
Statistika tenhle růst domácností nezachytila, a tak to na první pohled vypadalo, že jde o obří selhání. I když tomu tak není, s důvěrou v zateplovací kampaň a činorodost stavebních firem to ve Velké Británii dost zamávalo.
Poměrně časté byly podle výzkumníků i další „neúsporné“ chybičky obyvatel již zateplených domů. Přetápění, hrubé vyvětrávání vytopené domácnosti otevřenými okny… znovu se tím ukázalo, že zateplování domácností je sice vynikající nástroj k dosažení energetické efektivity a úsporného provozu. Ale že ani to nejfikanější řešení nemůže dost dobře fungovat samo o sobě, když mu trochu nepomohou svým přirozeně úsporným chováním obyvatelé zateplených domácností.
Zdroj: Guardian.co.uk, Cam.co.uk, UtilityWeek.co.uk, SustainabilityEnvironment.com, TreeHugger.com, EnergyEconomics
