Terasu využijeme takřka po celý rok, dokonce i v zimě, pokud tomu nahrává příjemné počasí. Kvalitně realizovaná terasa umožní příjemné posezení a snadné umístění zahradního nábytku na zpevněném povrchu, usnadní manipulaci třeba s přenosným grilem, stane se estetickým doplňkem domu a zajímavě rozčlení pozemek. Důležitý je však výběr materiálu pro naši novou terasu. A že je z čeho vybírat.
Terasu lze postavit z přírodního kamene, betonu a keramické či betonové dlažby, ze dřeva či zcela nových kompozitních materiálů – například bezúdržbového dřevoplastu. Rozhodujeme se podle požadovaného vzhledu, aby se terasa hodila na pozemek a na něm již stojící budovu, ale také podle ceny a trvanlivosti použitého materiálu. Přibližme si vlastnosti a vhodnost použití jednotlivých materiálů.
V případě dřevěné terasy je zásadní výběr konkrétní dřeviny. Jelikož na dřevěnou terasu neustále působí klimatické podmínky, je nutné vybrat trvanlivější dřevo. Přednost dáváme z těch levnějších dřevin borovici, případně investujeme do douglasky, sibiřského modřínu, severských dřevin a ideálně pak dřevin exotických s vysokým podílem pryskyřic (například bankirai).
Terasová prkna by měla mít drážky (jsou nadrážkovaná), jejich povrch je tedy upraven protiskluzně. Musíme totiž počítat s tím, že po větší část roku bude na terase ulpívat voda ve svém kapalném i pevném (sníh, led) skupenství. Kromě terasových prken lze použít i dřevěné dlaždice, nevhodné jsou v tomto případě širší desky.
Konstrukci dřevěné terasy lze vytvořit na míru, nebo si pořídíme stavebnici, kdy mají dřevěné dlaždice ze spodní strany umístěnou plastovou mřížku. Ta je vybavena západkami a my tak dlaždice jednoduše pokládáme a upevňujeme vedle sebe.
Dřevěná konstrukce terasy
Dřevo je vždy příjemné na pohled i dotek a pokud budeme chodit po dřevěné terase na boso, nestudí nás, za velmi horkého počasí zase nepálí. Proto je dřevěná terasa vhodná třeba i k bazénům či alespoň jako volný přechod od domu k bazénu.V případě dřevěné terasy je zásadní výběr konkrétní dřeviny. Jelikož na dřevěnou terasu neustále působí klimatické podmínky, je nutné vybrat trvanlivější dřevo. Přednost dáváme z těch levnějších dřevin borovici, případně investujeme do douglasky, sibiřského modřínu, severských dřevin a ideálně pak dřevin exotických s vysokým podílem pryskyřic (například bankirai).
Terasová prkna by měla mít drážky (jsou nadrážkovaná), jejich povrch je tedy upraven protiskluzně. Musíme totiž počítat s tím, že po větší část roku bude na terase ulpívat voda ve svém kapalném i pevném (sníh, led) skupenství. Kromě terasových prken lze použít i dřevěné dlaždice, nevhodné jsou v tomto případě širší desky.
Konstrukci dřevěné terasy lze vytvořit na míru, nebo si pořídíme stavebnici, kdy mají dřevěné dlaždice ze spodní strany umístěnou plastovou mřížku. Ta je vybavena západkami a my tak dlaždice jednoduše pokládáme a upevňujeme vedle sebe.
Dřevoplastové terasy
Dřevoplast (WPC) patří mezi moderní kompozitní materiály. Oproti přírodnímu dřevu nemusíme tento materiál impregnovat a povrchově upravovat, vlastně to ani nejde. Dřevoplastová terasová drážkovaná prkna či dlaždice jsou složena z 60% ze dřeva a z 40% z polymerů (nejčastěji recyklovaných plastů). Nejznámější značkou dřevoplastových terasových materiálů s ochrannou známkou je Woodplastic®.Dřevoplastové terasy přitom na první pohled nerozeznáte od přírodního dřeva, stejně příjemná je i chůze po nich a navíc zde nehrozí riziko zadření případných třísek pod kůži bosých chodidel. Životnost dřevoplastových teras je uváděna od 50 let výš. Vybrat si lze ze široké škály struktury povrchů a barevných odstínů materiálu. Je ale nutné dát si při výběru pozor na provedení terasových prken, nesmí totiž být dutá – pokud na terase nevytvoříme spád, může v nich zamrzat voda či sníh a prkna pak popraskají (mrznoucí voda se rozpíná a tomuto tlaku dřevoplast neodolá). Větší spád je však v případě teras nežádoucí, představte si, že bude váš zahradní nábytek včetně stolku stát našikmo. Dřevoplastová prkna tedy musí být plná.
Betonová terasa
V případě betonové terasy nehovoříme o běžném „litém betonu,“ jehož povrch je jako pochozí plocha poměrně nevhodný, navíc se bude časem drolit, ale o „betonových dlaždicích,“ případně „anhydritovém povrchu“ s broušenou povrchovou úpravou a nátěrem. Obecně platí, že betonová terasa patří k těm nejlevnějším, konkrétně betonové dlaždice pak svým povrchem dokonale imitují například přírodní kámen, který je oproti betonu výrazně dražší. Betonové dlaždice vynikají dlouhou životností a vysokou odolností. Pokládat je můžeme na sucho do štěrkového lože nebo mokrou cestou do litého betonu. Betonové dlaždice mohou být na povrchu vymývané či pískované a mohou také dokonce napodobovat dřevo –nabídka povrchů a jejich barevnosti je dnes již nepřeberná. Betonovou dlažbu lze například sladit i s plotovými sloupky či celobetonovými ploty. Velmi praktickým řešením je použití dlažby zámkové, vybrat si ale lze i z dlažby plošné a skládané.Dlažba z přírodního kamene
Terasová dlažba z přírodního kamene je nejdražším řešením. Na druhou stranu je však každý kus skutečným originálem (to samé platí i pro dřevo, pokud je na povrchu neopatříme barevným nátěrem a zachováme tak jeho strukturu). Do tloušťky kamene 5 cm se kamenná dlažba ukládá do betonu a je vhodná i do interiérů, na podlahy či obklady stěn, krbů, … Pokud chceme pokládat kamennou dlažbu tloušťky od 5 do 20 cm, lze ji uložit do štěrkového lože. Vždy záleží na výběru konkrétního kamene a jeho sladění se samotným domem a dalšími použitými materiály na pozemku včetně oplocení, čili na estetickém záměru. Při výběru více druhů a odstínů kamene je možné pokládat dokonce působivé kamenné mozaiky. Pro terasy nejsou vhodné leštěné povrchy kamene (například leštěný mramor), snadno se po tomto materiálu uklouzne, nemluvě o jeho velmi vysoké ceně.Keramická terasová dlažba
Keramická venkovní dlažba patří mezi finančně dostupnější varianty povrchů teras. Při výběru venkovní keramické dlažby je zásadní kromě vzhledu její nasákavost a tedy mrazuvzdornost, odolnost vůči opotřebení a protiskluznost. Pro venkovní terasy je určena dlažba s nasákavostí do 0,5%, jde tedy o extrémně nízkou nasákavost. Zároveň je nutné, aby tato dlažba dosahovala protiskluzných vlastností třídy C (nejvyšší dosažitelná protiskluznost pro bezpečnou chůzi bosou nohou), v létě se budeme po terasové dlažbě mnohdy pohybovat bez obuvi, případně alespoň třídy B. U keramické dlažby je zásadní její správná pokládka, terpve tehdy dosáhne maximální životnosti.Venkovní dlažbu lze pokládat do betonového lože nebo na pevný betonový podklad do speciálního lepidla, což vyžaduje i následné vyspárování. Stále častějším řešením je však pokládka dlažby na rektifikační terče, která umožňuje tzv. suchou cestu instalace bez lepení a spárování. Tyto terče pod dlažbu jsou ideální pro vyrovnání větších výškových rozdílů i sklonu podkladu a zajišťují rychlý odtok vody z povrchu, čímž eliminují riziko popraskání dlažby vlivem mrazu. Navíc umožňují pod povrchem terasy snadno schovat vedení instalací nebo potrubí, což je velmi praktické například u bazénů.. Pokud dodržíme při výběru dlažby výše zmíněná kritéria, můžeme se už jen kochat nepřeberným množstvím povrchů, barev a vzorů nabízených výrobků. Nakonec je také řešením pokládka keramických pálených cihel, životnost tohoto materiálu je však nízká.>
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com


