Staré jámy, které vznikly z jakéhokoli důvodu, určitě nevypadají v zahradách a jinde na pozemcích pěkně. Lze je však velmi efektivně využít. Mají totiž jednu ohromnou přednost, již je nemusíte kopat. A co s takovou jámou?
Možná toho máte doma po ruce více, než jste si mysleli. Tedy prostředků a vůbec věcí, které lze využít k likvidaci plevelů a škůdců. Není nutné používat za každou cenu chemii, lze se bez ní celkem snadno obejít. Nebo alespoň částečně.
Informací o tom, že jedním z kouzel rychlé stavby pyramid bylo užívání masivních bičů, svou praxi při výstavbě kamenné zídky nasucho doma asi nevylepšíte. Ale jinými tipy byste klidně mohli. Takže jak na to?
Když se práce zhostí šikovní architekti, nemusíte si bolestně vybírat. Můžete mít obojí. Samozřejmě vás to bude něco stát, ale na to ve Westmountu moc nekoukají.
Fíkovník můžeme s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách a dokonce se dočkáme i jeho chutných plodů. Kdo se setká s pěstováním fíkovníku poprvé, bude překvapen, že barva zralých plodů může být různá podle odrůdy. Každopádně však stojí čerstvé fíky za ochutnání, je to něco úplně jiného než ty sušené, které běžně najdeme v obchodech.
Spousta práce navíc, s nejistým výsledkem. I tak se dá na „zimování“ rostlin dívat. Dopředu totiž nevíme, kdy a jestli přijdou mrazy, jak vydatné budou a zda je doprovodí vytrvalá sněhová nadílka. Přitom všechny tyhle detaily rozhodují o tom, jak nezbytné a důkladné má naše zimování být. Co určitě nepodcenit?
Každá sezóna je jako sázka do loterie a může být, že byť se český aktuální průměr sklizně jeví o 5 % nižší než loni, třeba zrovna vám se letos zadařilo. A teď nevíte, co s nimi. Jak efektivně zpracovat podzimní nadúrodu jablek?
Sklízení úrody je obvykle zábavnou a radostnou prací. Přeci jen, konečně se tu zhodnocuje naše celoroční péče. U vlašských ořechů to tak ale úplně neplatí. Je to zdlouhavá, rozfázovaná a zbytečně špinavá práce. Cožpak to nejde udělat snáze a lépe? Jde. Je na to ale zapotřebí být připraveni.
Přestože letos nebylo obecně zrovna parné léto, možná jste měli štěstí a na zahradě vás čekají jabloně obsypané plody. Pokud už jste obdarovali všechny sousedy a známé, máme pro vás několik tipů, jak bohatou úrodu jablek zužitkovat dále.
Zanechávání stop po své existenci je pro lidi vůbec jaksi vrozené, ovšem často je to nevhodné. Své by o tom mohly vyprávět mnohé kulturní památky, ale také především právě stromy. Proč je nezbytné, abyste nikdy neryli nožem do stromů? Řeknete si: „Takový velikán, nic mu to neudělá a já budu mít vzpomínku, až se sem vrátím...“ Omyl, stromům tak ubližujete a rány nikdy zcela nezregenerují. A vy sami jen ukazujete svou hloupost, omezenost.
Než ovoce nechat spadat a hnít, to je už lepší jeho nadbytek prodat a nebo ještě lépe jím někoho obdarovat. A udělat tím radost sobě i jiným zároveň. Co se týká prodeje, lze samozřejmě inzerovat na internetu, dát ceduli na vrata a nebo zajet na tržiště, existuje však ještě jedna možnost. Prodat ovoce výkupně.
Sotva jsme se museli smířit s povinnou výměnou již nevyhovujících kotlů na tuhá paliva, začíná se smrákat dokonce i nad těmi, do kterých jsme nedávno investovali a nebo ještě budeme na poslední chvíli investovat. WHO má totiž políčeno na veškeré kotle na uhlí a také na domácí krby na dřevo. Je otázkou, jak se k tomu postaví politici napříč EU včetně těch našich.
Obvyklou dobou pro sklizeň dýní je období od konce srpna do konce října. Letos můžeme počítat s tím, že se nám sklizeň obzvláště ve vyšších polohách i pěkně protáhne, jelikož bylo chladno a vlhko a to dýně nemají rády. Bez ohledu na datum v kalendáři však dýně sklízíme podle jiného kritéria, podle jejich skutečné zralosti. O kalendář se dýně nezajímají. A když je sklidíme a uskladníme správně, vydrží nám dost dlouho.
Skladování ovoce a zeleniny začíná už samotnou sklizní a pokračuje výběrem správných skladovacích nádob a místa uskladnění. Přečtěte si několik prověřených rad a tipů, které vám pomohou uchovat úrodu.
Na stáří kompostu se názory dosti různí, navíc byly tradiční způsoby kompostování doplněny moderními kompostéry nejčastěji z plastu a také vermikompostéry, kde “pracují“ kalifornské žížaly. Byť vždy kompostujeme podobný materiál, výsledek může být různý a bude trvat různě dlouho. A vždy samozřejmě záleží na tom, jak kompost zakládáme, jak přidáváme hmotu a jakou.
Motyčku nedáte z ruky, jen když si jdete zasprintovat s konví; po večerech rostlinkám zpíváte a pak ještě studujete ze zahradnických almanachů? Děláte pro ně první poslední - ale pořád to neroste tak, jak jste si představovali? Pak nesprávný vývoj plodin a jejich nedostatečná úroda nemusí být nutně výsledkem ne-péče nebo špatného počasí, ale nevhodného pH půdy. Co s tím?
Rajčata nám v zahradě plodí, dokud mohou, tedy dokud nezačnou mrazíky a nebo plody nezničí plísně. A jelikož bylo letošní léto deštivé a chladné, někdo dokonce začal sklízet až od konce srpna a někdo se plodů rajčat vůbec nedočkal, začaly hnít ještě zelené. Každopádně však bude brzy třeba sklidit všechny plody, i ty zelené a ještě nehnijící, nenapadené plísní. Co s nimi?
Materiál pro řízkování lze s úspěchem odebírat z různých částí rostliny. Z kořene, postranních výhonů, stonku, listů. U kaktusů například na sucho, z oddělků. Záleží pochopitelně na konkrétním druhu a jeho růstu. U bylinek se můžeme požadovaného výsledku dobrat různými cestami, s menším či větším úspěchem.
Popadaných, naďobaných od vos a jiného hmyzu, hnijících a nebo již zcela shnilých plodů jsou každoročně plné zahrady. Co ale s nimi? Můžeme je bez obav přidat do kompostu a nebo je zapotřebí velká opatrnost?
Tekoucí voda přivedená z vodovodního řádu a nebo ještě lépe studny s pitnou vodou je na zahradě požehnáním. Obzvláště v případě, že zde máte venkovní kuchyň. Ale i bez ní. Něco omýt čistou vodou včetně vlastních rukou, případně si v horku opláchnout ledovou vodou obličej, nebo pod kohoutek rovnou strčit celou hlavu, vůbec není k zahození. Ne ke všemu se prostě hodí dešťovka.