Dotaz: Na starém domě mám pískovcový sokl, který zasahuje zhruba 0.5 m nad podlahu. Dům není podřezaný, nemá základy, ale je suchý po zbytek roku. Každý podzim mám ale problém s kondenzací vody a vznikem plísně na vnitřní stěně domu v místech soklu. Mám za to, že vzniká mj. i tím, že stěna z pískovce je chladnější, než cihlová. Pomohlo by mi zateplení soklu? (nechci zateplovat celý dům). Pokud ano, nevím jak na to. Děkuji za radu.

Odpověď

V případě, že k zavlhnutí stěn a tvorbě plísní dochází od podzimu do jara, souvisí to s nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodového zdiva. Zde se problém objevuje v místě tepelného mostu – konstrukce obvodové stěny je zde oslabená z hlediska tepelné izolace použitím jiného materiálu, kamenný sokl vede více teplo.
Plísně se uchytí v místech povrchu omítky, kde dojde ke kondenzaci vlhkosti (vodní páry) obsažené ve vnitřním vzduchu. Princip kondenzace vodní páry na povrchu vnitřních omítek spočívá v tom, že vlhkost obsažená ve vnitřním teplém vzduchu se sráží na chladném povrchu vnitřních stěn. Teplota na povrchu stěny není v každém místě stejná.

V místech tepelných mostů je nižší. Pokud je teplota povrchu na omítce nižší než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu, dojde ke kondenzaci. K výskytu plísní a kondenzaci dochází v zimním období, kdy sokl o nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech promrzá a naopak teplý vzduch ve vytápěné místnosti obsahuje velké množství vlhkosti. Aby k tomuto jevu nedocházelo, je nutno zvýšit teplotu stěny na vnitřním povrchu. Řešením je zde zvýšení tepelné izolace stěny, tedy provedení dodatečného zateplení právě soklu. Tloušťku izolace a provedení je potřeba již navrhnout s ohledem na požadavky příslušných norem (ČSN 73 0540-2).

Pro účinný zásah vedoucí k odstranění vlhkosti je ale potřeba odhalit všechny příčiny. Zvážit tedy i vliv působení zemní vlhkosti. Dům izolace nemá a proto se dá předpokládat, že vlhkost zdiva, především v soklové části bude mírně zvýšená. Nemusí to být pozorovatelné, uvádíte, že po zbytek roku je dům suchý. Ale po provedení zateplení soklu například nalepením desek z extrudovaného polystyrénu znemožníme odvod vlhkosti odpařováním z povrchu pískovcových kvádrů. Bylo by tedy dobré, zjistit skutečnou vlhkost zdiva (v létě) laboratorním rozborem z odebraných vzorků a podle toho se rozhodovat, nebo provést takové zateplení které odvod vlhkosti umožní. Například obkladem s odvětráním.

Tepelná izolace se zde vkládá do roštu, který pak nese fasádní obklad soklu. Jako izolant se zde používají výhradně paropropustné vláknité izolace. Nejlépe z materiálů, které netrpí tolik nasákavostí, což je problém. Při použití minerální vlny je potřeba zajistit, aby se vlhkost (odstřikování za deště, sníh) k izolaci nedostala. Mezi tepelnou izolací a fasádním obkladem je 4 cm vzduchové mezery, která je odvětrávaná (přívod vzduchu u země a odvod nad soklem mezerou pod krycí lištou). Použít lze buď typizovaná řešení (kompletními systémy tohoto typu jsou například Vinyl Siding (www.comfort-siding.cz), nebo Novabrik se zateplením (www.novabrik.cz), nebo konstrukci navrhnout jinak. Rošt na soklu bude vhodný z kovových prvků s nerezovou úpravou, nebo snad i dřevěný z latí. Obklad lze provést i z desek na bázi dřeva (např. fasádní systémy Cetris), cemento-vláknitých desek (Beternit), možností je více, určitě je ale nutno použít takový, který bude dobře odplovat většímu zatížení povětrnostními vlivy na, optimální se zdají plastové obklady. Naleznete je na webu - na trhu jsou i další typy plastových fasádních profilů s dekorem imitací různých povrchů - Decobrick, Decostone, Vinyplus, Vinybrick, profily Deceuninck a další.


Návrh tloušťky dodatečného zateplení soklu by měl vyjít z posouzení stávající stěny a požadavků normy. Ty stanovuje současná platná norma ČSN 73 0540-2. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby v případě dodatečného zateplení byla již naplněna hodnota doporučená, tedy 0,25 (W/m2.K).
V případě kamenného sokl se doporučená síla dodatečného zateplení pohybuje kolem 14 až 16 cm. Tato tloušťka, nebo i větší, bude pak provedena i na fasádě (až se jednou bude zateplovat), takže je potřeba nyní promyslet dle tvaru soklu (odskoky apod.), jak bude budoucí návaznost. Není potřeba se tedy bát toho, že obložený sokl bude předstupovat výrazně před líc. Uvážit je nutné i to, jak vysoko je podlaha nad terénem, protože zateplení by mělo pokračovat i pod terén. Provedení je potřeba promyslet dle tvaru základu, a pak to, že zde se použijí XPS desky, tedy doporučení je provést pak odvlhčení spodní stavby. Vyplatí se pozvat odborníka na místo a detaily předem navrhnout a rozkreslit.

Dobrý den pane Michaloviči, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.

Energy Centre České Budějovice