Olověnec je oblíbená popínavá rostlina, kterou je možné pěstovat od jara do podzimu na záhoně. Před prvními zimními mrazíky je však třeba rostlinu přenést do místnosti. Ideální je proto jej pěstovat v nádobě. Ke svému růstu vyžaduje podporu. Pro olověnec jsou typické chomáče trubkovitých květů s kolovitou korunou bledě modré nebo čistě bílé barvy. Plodem je tobolka.
| Odrůdy: | Existuje 10 – 15 druhů: P. capensis nese od června do října blankytně modré květy, Alba (bílá); P. auriculata kvete od července do října světle modrými květy, druh Alba býlími květy. |
| Původ: | Jižní Afrika |
| Druh: | popínavá rostlina |
| Typ listu: | vejčité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | modrá |
| Kvete: | Kvete od června do září. |
| Výška: | 50 - 200 cm |
| Použití: | Rostlina se nejlépe hodí pro pěstování v nádobách. V zimě se jí daří ve studeném skleníku. |
| Tvarování / řez: | Rostlinu před přezimováním seřízneme. |
| Trvanlivost: | Při správném přezimování rostlina vydrží řadu let. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červen, červenec, srpen, září |
| Stanoviště: | Olověnec vyžaduje plně slunné stanoviště. |
| Teplota: | V létě rostlinu pěstujeme venku. Před prvními mrazíky je nutné rostlinu uchovat na světlé stanoviště. Ideální teplota v zimě je 7 – 10 ° C. Při teplotách nad 10 ° C může rostlina v zimě vykvést. |
| Voda: | V zimě není dobré nechat substrát zcela vyschnout, v zimě zaléváme mírně. |
| Hnojení: | Hnojíme od jara do podzimu standardním tekutým hnojivem. |
| Množení: | Můžeme množit semeny nebo stonkovými řízky na jaře nebo na podzim. |
| Zemina: | dobře propustná půda |
Orientální (marocký, berberský) styl ladění zahrady je perfektní. A kouzelný je už tím, jak z dříve už poněkud přežitého designu dělá senzačně aktuální záležitost. Vyšel z módy a zase se stal vynikající inspirací, protože odpovídá dokonale současným trendům.
Tak jako se každý rok těšíme na rozkvetlou zahradu a hojnou úrodu, tak právě v tomto období sklízíme plody své práce, ale někdy také bohužel i plody své zapomnětlivosti. Řeč je o našich milých pokojových rostlinách.
Ba že, teď už je všechno hotovo. Až do této doby ryl, kopal a kypřil, převracel, sázel, přesazoval, dělil, kropil a proléval, sekl trávu, plel; a teprve teď, když mu zahrádka zapadla sněhem, si vzpomíná, že na něco zapomněl: podívat se na ni.
