Pokud sbíráte bylinky s rozumem, zásobíte se každý měsíc především těmi, jejichž sezóna právě nastala a brzy zase skončí. Ovšem mnohé byliny jsou k dispozici i velmi dlouhou dobu, či vykvétají vícekrát. Sběrem aktuálně důležitých bylin si ušetříme prostor na sušení, nikdy ho totiž není dost.Základní pravidla pro sběr bylinek:Bylinky sbíráme do látkové prodyšné tašky, košíku a nebo papírového pytle různých rozměrů v závislosti na množství bylin, jaké potřebujeme. Zcela nevhodné jsou plastové nádoby a igelitové tašky.Zásadně sbíráme pouze bylinky, které známe a sbíráme je pouze na takzvaně čistých místech, čili nikoli u hnojiště, na louce s pasoucím se skotem, u silnic a podobně. Prostě vyrazíme hlouběji do přírody. Třeba park uprostřed Prahy je ke sběru bylinek též nevhodný, byť mnohé rostou i zde. Rostlinami či jejich částmi, které jsou napadené plísněmi a chorobami, si skutečně moc nepomůžeme, ba naopak.Bylinky sbíráme nejlépe za suchého počasí, nikoli po ránu, kdy na nich ještě leží rosa a vůbec už ne po dešti či za deště. Byliny sušíme bezprostředně po sběru a pro většinu z nich platí, že je třeba sušit na suchém a dobře větraném místě, ovšem nikdy ne na přímém slunci. Použít lze též sušičku, je ale třeba vědět, při které teplotě můžeme tu či onu bylinu sušit. Dříve se bylinky sušívaly ve svazcích na dobře větraných půdách a naše babičky a prababičky určitě věděly proč. Většinou však svazujeme pouze větší rostliny, ty malé či pouze sklizené květy sušíme samostatně. V žádném případě neproplachujeme po sklizni bylinky ve vodě. To se samozřejmě dělá pouze v případě kořenů a to z jednoduchého důvodu – aby nebyly zašpiněné od zeminy. Po usušení je třeba bylinky též vhodně skladovat. Skladujeme je v uzavřených nádobách, v temnu a při teplotě 5 až 20°C, kdy vydrží i více jak rok. Ovšem ty zavěšené mohou zároveň fungovat jako doplněk interiéru, jejich životnost ale bude kratší. Další možností uskladnění bylinek je zmražení, ovšem v tomto případě bylinky nesušíme, nýbrž nasekáme na drobno, zalijeme vodou ve vhodné nádobě a necháme zamrazit. Zkušení bylinkáři vědí, u kterých bylinek nedojde vlivem mrazu k poškození účinných látek.A nakonec lze bylinky uskladnit v podobě tinktury, čili nálevu. Ten může být alkoholový, olejový a nebo třeba octový. Jaké bylinky sbíráme v květnuV květnu sbíráme například devětsil lékařský, ovšem bude třeba zajet si za ním do hor, respektive výše položených míst s nedotčenou přírodou, jinak již v květnu najdeme většinou jen velké okrouhlé listy. Léčivé jsou však i listy devětsilu, nejen květy a dokonce nejléčivější jsou oddenky a ty lze sbírat stejně jako listy po celou sezónu. V květnu též sbíráme květy jírovce maďalu, čili kaštanu koňského, ty nádherné bílé svícny s červeným značkováním tyčící se z větví mohutných stromů. Sbíráme též květy bezu černého a to až do odkvětu, který může nastat i později v červnu. Velmi chutné jsou tyto květy obalené těstíčkem a smažené, ovšem jinak jde o neocenitelnou léčivku. Květnová sklizeň se také týká hluchavky bílé, ale jen jejích drobných pyskatých kvítků, proto je třeba obrnit se trpělivostí. A týká se i hlohu, byť tato kvetoucí bylina voní trochu nepříjemně (odštipujeme celá květenství i s několika lístky), listů jahodníku, maliníku a ostružiníku, dokud ještě nemají příliš trpkou chuť pro vysoký obsah tříslovin, mladých listů břízy, celých rostlin kostivalu, zběhovce, rozrazilu, popence a smeranku, květů heřmánku pravého, mladých listů borůvky brusnice, natě kontryhele, macešky violky a mochny husí v době květu a listů rybízu černého po odkvětu. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.jaktak.cz, www.shutterstock.com
