Výluh nebo jícha?Mezi rostlinným výluhem a jíchou je zásadní rozdíl. Jícha je dostatečně dlouho uleželý roztok z nakvašených rostlin, který používáme jako tekuté hnojivo, zatímco výluh nenecháváme kvasit, utržené byliny pouze vyluhujeme a roztokem pak pouze zlepšujeme zdravotní stav užitkových a okrasných rostlin na zahradě. Obrazně bychom mohli říci, že jde o „bylinkový čaj pro rostliny.“ tento čaj – výluh zlepšuje obranyschopnost rostlin vůči chorobám a podporuje jejich zdravý růst. Pouze komplex dusíku, fosforu a draslíku nestačí – výluhy též obsahují zinek, železo a další prvky, ovšem to i jíchy. Složení hnojiva ovlivníme výběrem rostlinVýběrem rostlin ovlivňujeme složení budoucího hnojiva. Některé jíchy jsou proto vysoce dusíkaté a silně podporují růst rostlin, jiné zase podporují jejich obranyschopnost před chorobami a škůdci a vůbec zdravotní stav jako takový. Určitě platí, že ke svému růstu a plození potřebují téměř všechny na zahradách pěstované rostliny kvalitní hnojivo. Rostliny prostě vyčerpávají půdu - a často každá jinak. Organická hnojiva (chlévská a ovčí mrva, koňský hnůj atd) působí dobře, ale pozvolně. Navíc je mnohdy nemůžeme aplikovat v sezóně. Hnojit zase jen hnojivy anorganickými se příliš nedoporučuje – organické hnojení je stále považováno za základ. Jistou alternativou je zelené hnojení, které se ale provádí před a po sezóně. Ovšem organickými hnojivovými roztoky můžeme hnojit kdykoli a potřebné látky tak mají rostliny k dispozici bezprostředně. Samozřejmě si můžeme tekuté hnojivo pořídit, ale když zjistíme, kolik stojí a porovnáme to s rostlinnou jíchou, kterou získáme zcela zdarma, není co řešit. TIP: Vždy dejte pozor, aby do výluhu použitý plevel a části sklizené zeleniny neobsahovaly zralá semena. Spolu s výluhem či jíchou bychom je totiž zaseli do záhonu. Jinak lze použít prakticky veškeré plevele a veškeré listové zbytky sklizené zeleniny. Něco prostě dáme na kompost a něco do jíchy. Nezapomeňte též, že zdraví, odolnost a obranyschopnost rostlin podpoří výluhy stejných bylinek, jaké pomáhají i lidskému zdraví. Jak připravit rostlinnou jíchuK přípravě rostlinné jíchy potřebujeme vhodnou nádobu (plast, dřevo, kamenina), vodu, posečené rostliny a čas na kvašení. Vyhneme se kovovým nádobám, které by rychle zkorodovaly. Vhodné je nasekat rostliny na jemno – jícha bude zkvašena a tudíž hotova dříve. Nádobu naplníme rostlinami ze tří čtvrtin a zalijeme měkkou dešťovou vodou, aby byla rostlinná hmota zcela ponořena. Směs bude poté kvasit 2 až čtyři týdny. Kvašení urychlíme každodenním promícháním směsi. Jakmile přestane směs pěnit a získá tmavou barvu, je jícha hotova. V tu dobu jsou rostliny z velké části rozpuštěné a zbylá hmota klesla ke dnu (můžeme ji po vysušení použít jako mulč). Zápach kvasící směsi zmírníme trochou hašeného vápna – ale nesmíme pak hnojivo použít na rostliny, které vápno nesnášejí. Vápno přitom prospívá i urychlení samotného kvašení. Jak a kdy hnojit jíchou?Jde o silně koncentrovaná hnojiva, byť jsou na začátku listy a stonky vonících bylinek. Proto je třeba vydatně ředit! Jíchou je vhodné hnojit za deště a po dešti. Nikdy ji nesmíme použít za slunného počasí a horka. Za suchého počasí ředíme ještě radikálněji! Ideálně použijeme při hnojení po dešti 1 díl jíchy k alespoň devíti dílům vody. V případě suchého počasí a při hnojení mladých rostlin poměr vody klidně i zdvojnásobíme. Pokud nechceme takto hnojit jednou měsíčně, můžeme hnojit denně běžnou zálivkou v poměru až 1:50. Za suchého počasí hnojíme brzy ráno či před setměním. Nejvíc využijeme rostlinné jíchy na jaře a v létě. Z jakých bylin připravíme rostlinné jíchy a výluhy?Naprostým základem je kopřiva. Kopřivové tekuté hnojení prospěje zelenině i okrasným rostlinám a dřevinám, jelikož obsahuje vysoký podíl dusíku. Kopřivová jícha je vhodná především v období růstu rostlin. Pro kvetení a plození vybíráme později jiné bylinky. A pozor – kopřivová jícha silně zapáchá – vyberte proto vhodné místo na nádobu s připravovanou jíchou a vůbec není od věci nádobu zakrýt. Zelenině chutná především kostival, který obsahuje kromě dusíku i dostatek draslíku a navíc příliš nezapáchá. Neprohloupíme však, když přidáme listy již sklizené zeleniny - kapusty, červené řepy, rajčat, … Tekuté hnojivo nesmíme aplikovat na listy (vpíjí se do země v okolí rostlin), ale silně naředěný výluh z kostivalu ano! Bude dobře fungovat právě jako listové hnojivo. Heřmánkový výluh provedeme tak, že zalijeme 1000 gramů čerstvých heřmánkových květů deseti litry vody a necháme vyluhovat 1 týden. Tento výluh lze použít i v poměru 1:5. Heřmánek chrání klíčící rostliny před houbovými chorobami a plísněmi a podporuje jejich další zdravý vývin. Je tudíž logické, že tento výluh využijeme spíše na jaře. Ovocným dřevinám nejlépe prospěje jícha z pampelišky – smetánky lékařské. Podpoří jejich úrodu. Neuděláme chybu, když v tomto případě vytvoříme jíchu z kopřivy a smetánky, třeba v poměru 1:1. Pokud chceme posílit rostlinná pletiva, nešetříme přidáním přesličky rolní. A zdravý růst též podporuje měsíček, máta, žebříček, levandule, yzop, tymián, meduňka a další druhy. V zásadě můžeme posbírat, co najdeme na zahradě a v okolní přírodě a například kopřivu použijeme jako základ. Získáme tak zcela univerzální tekuté hnojivo pro aplikaci do půdy v okolí rostlin po naředění alespoň 1:9 s vodou. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.ireceptar.cz, www.wikipedia.org., www.shutterstock.com
