Kdy je nejlepší nedělat svépomocí a bez odborného posudku nic?Určitě v případě bytových domů, obzvláště těch panelových. Jeden vytoužený velký oblouk třeba z kuchyně do obývacího pokoje by mohl ohrozit i ostatní obyvatele domu. Statika těchto budov je spočítána tak, že může být problémem i jen odstraněná část jedné konkrétní stěny, neřku-li stěna celá. Pokud chceme v jakémkoli domě například vyzdívat příčku, rekonstruovat starou umakartovou koupelnu, budovat podkrovní byt či jen místnost, vždy je lepší sáhnout po lehkých materiálech (sádrokartonové konstrukce, palubkové obklady, pórobeton, …). I podlahový beton lze použít lehčený například s kuličkami polystyrenu – obzvláště tento materiál zpevní klenby a přitom je tolik nezatíží vlastní hmotností. Na půdách lze zase použít i podlahy sádrokartonové apod. Lehké materiály jsou při rekonstrukcích starších budov vůbec klíčem k úspěchu, nejčastěji však s výjimkou přízemních bytů, pokud mají problémy s vlhkostí. V takovém případě se nevyhneme nezbytným sanacím a ty jsou doprovázeny tunami materiálu. Platí zde pravidlo, že pokud odstraníte z jedné místnosti včetně podlahy například 15 tun materiálu, stejné množství se při sanaci vrátí zpět. Nejčastější projevy statických poruchNejvětším problémem bývají chybějící základy budov. A pokud se v důsledku toho a působením vlhkosti a mrazu naruší statika domu, může dojít k jeho zbourání, protože některá statická zajištění takových budov jsou natolik finančně náročná, že se prostě nevyplatí. A nemusí jít jen vyloženě o chybějící základy, základy pouze z vyskládaných kamenů, ale i základy příliš mělké. Největším problém je situace, kdy stojí část domu na tvrdém a část na měkkém podloží, nemluvě o domu, který by byl takto postaven ve svahu. Jelikož každá část takové stavby sedá na podloží jinak, začne se budova na hranici různých podkladů trhat. Ve svahu pak může dokonce i sjíždět dolů. A pokud dokonce chybí v úrovni stropů ztužující věnec, stane se problém marginálním. A že staré domy s chybějícími základy nemají právě ani ztužující věnce. Na rozdíl od chybějících základů můžeme věnec zrealizovat dodatečně (ubouráním zdiva pod stropem a vybetonováním), nebo jej lze nahradit ocelovými táhly, která nosné stěny sepnou. V obou případech ale nejde o lacinou záležitost. Chybějícím základům můžeme částečně vypomoci nově vybetonovanými podlahami v přízemí, opět však jde o náročný zásah a navíc bez podřezání stěn či chemické injektáže se nezbavíme vzlínající vlhkosti. Trhliny též mohou být způsobené provozem na pozemních komunikacích, především těžkou technikou, ale zcela zaručeně také rekonstrukcí komunikace u domu, kdy těžké stroje a silné vibrace udělají své. V těchto případech ale většinou postačí sádra a nová výmalba, přičemž se můžeme dožadovat svých práv u investora stavebních prací. Často se také trhliny objevují v místech změn stavebních konstrukcí, čili nejchoulostivějšími místy bývají například napojení přístaveb. Často mají přístavby jen mělké základy a pokud je dům podsklepený, u přístavby se již podsklepením nezabýváme. V zimě pak přístavba podmrzá, klesá a naklání se, což způsobí trhliny ve stěnách. Statické zajištění je v těchto případech investičně nesmyslné a nakonec dochází ke zbourání přístavby a postavení nové. Často dochází ke statickým poruchám i neodbornými rekonstrukcemi střech, kdy se krov začne rozjíždět, zvedají se pozednice a podobně. Problémem může být i nadměrné zatížení starého krovu novou, ale těžší střešní krytinou spolu s mezikrokevní tepelnou izolací a sádrokartonovými či palubkovými obklady šikmin (i to něco váží) apod. K vážnému narušení statiky dochází také po povodních a skutečně bývá nařizována i demolice zasažených budov, stejně jako při silných větrných bouřích, i když ty nás na našem území zrovna netrápí, zato povodně ano. A v některých lokalitách i opakovaně. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
