Sdílet
 

Jak a čím natřít srub a roubenku

Datum vydání: 13.06.2014 | autor:

Dřevěné stavby, u kterých je dřevo v exteriérudokonce obnaženo, jsou háklivé na vlivy slunečního záření a působení vody. Bez ochrany se jejich dřevěné prvky neobejdou. Jak účinně ochránit konstrukční dřevo srubů a roubenek? Paradoxně není na prvním místě nátěr, ale přesahy střechy ve všech směrech - hovoříme o takzvané pasivní ochraně dřeva. Nejprve si ale řekněme to nejdůležitější o samotném dřevě.

Těžba dřeva Těžba dřeva
Těžba dřeva
Vyschlé dřevo a stavba srubu v pozadí Vyschlé dřevo a stavba srubu v pozadí
Vyschlé dřevo a stavba srubu v pozadí
Po pokácení stromu prochází dřevo procesem vysychání. Ovšem neplatí, že se po vyschnutí na požadovanou úroveň vlhkosti množství vody ve dřevě nemění. A právě na nás je ochránit dřevo tak, aby zůstalo zakonzervováno, přitom mohlo dýchat a mělo co nejdelší životnost. Nežádoucí je též nadměrné pracování dřeva právě u dřevěných staveb, jde zde o konstrukční materiál, a ten by svými nadměrnými pohyby stavbu poškozoval.

Vysychání dřeva

V okamžiku pokácení, kdy jsou stromy plné vody (buněčné stěny, i vnitřky buněk), se procentuální obsah vody ve dřevě liší podle druhu dřeviny, ale i ročního období. Například nejvíce vody je ve dřevě na jaře, kdy stromy doslova „chlemstají vodu," respektive mízu z kořenů. Ovšem k objemovým změnám a ke vzniku výsušných trhlin ve dřevě dochází až při vysychání buněčných stěn dřevních vláken, což je při stavu mezi cca 30% vlhkostí a absolutně suchým dřevem. A při styku dřeva s venkovním prostředím bude podle vlhkosti vzduchu docházet k neustálým změnám objemu dřevní hmoty v kontrukci srubové či roubenkové stěny. Rozeznáváme sesychání dřeva radiální (dostředné), tangenciální (po obvodu) a axiální (podélné). Přitom platí, že v podélném směru dřevo sesychá 10x méně než v příčném (radiálním). Čerstvý trám o tloušťce 30 cm bude mít po seschnutí tloušťku o cca 1 cm menší. A to je už rozdíl mezi dobře izolující a profukující stěnou, 1 cm je opravdu hodně. Proto je třeba stavět z kvalitního a kvalitně vysušeného dřeva.
Starší srub - na dřevě jsou patrné známky stáří, ovšem stále odolává Starší srub - na dřevě jsou patrné známky stáří, ovšem stále odolává
Starší srub - na dřevě jsou patrné známky stáří, ovšem stále odolává
Smrkový les Smrkový les
Smrkový les

Sruby a roubenky stavíme z dřeva jehličnanů

Jelikož tuzemské jehličnany vyrůstají v podmínkách mírného klimatického pásma, není jejich dřevo tolik odolné jako to severské či sibiřské, nebo třeba dřevo z Aljašky. Ovšem i dřevo tuzemských dřevin vydrží právě po vhodném ošetření poměrně mnoho. A navíc je okamžitě dostupné.

Smrk

Z dřevin se nejčastěji používá smrk, jelikož má rovný kmen, ovšem i nejměkčí a nejméně odolné dřevo, byť je nejběžnější a tedy nejdostupnější. Svými vlastnostmi je smrkové dřevo nejvhodnější ke stavbě krovů a dalších nepravidelně namáhaných konstrukcí. Smrk má totiž „tvarovou paměť“ (pokud se výchýlí z přirozené polohy třeba působením tlaku shora, po zmizení tohoto tlaku se nejsnáz vrátí do původní polohy). Smrkové dřevo také neoplývá výraznou vůní.
Větve, jehličí a šišky modřínu - opadavého jehličnanu Větve, jehličí a šišky modřínu - opadavého jehličnanu
Větve, jehličí a šišky modřínu - opadavého jehličnanu
Borový les Borový les
Borový les

Modřín

Skvělou dřevinou je modřín, jelikož je svou trvanlivostí při vystavení povětrnostním podmínkám srovnatelný s dubem. Skoro celý objem kmene modřínu je vyplněn prosmoleným a velice odolným jádrovým dřevem. Ale pozor, toto dřevo tmavne. U srubů a roubenek se modřín doporučuje alespoň jako první spodní klády – trámy. Ty jsou v kontaktu se základovou deskou nebo pilíři. Zde bude nejlépe odolávat vyšší vlhkosti.

Borovice

Dalším skvělým materiálem je borovice, jelikož starší stromy mají velké prosmolené jádro, které je neobyčejně trvanlivé a přitom i krásně voní díky pryskyřici (jejímu vysokému obsahu). Řezivo je u krajů světlé a uprostřed (v jádru) červené. Ovšem právě světlé - bělové (vnější) dřevo borovice při zapaření modrá, což nemusí působit zrovna dobře esteticky.

Samozřejmě lze použít i cizokrajné materiály, například cedr, ale i severský či sibiřský smrk nebo borovici. Mnozí stavebníci toto dřevo upřednostňují, jelikož však doprava takového dřeva značně zatíží životní prostřední a také naši peněženku, je otázkou, zda ještě vůbec můžeme hovořit o ekologicky šetrné výstavbě.
Výstavba srubu Výstavba srubu
Výstavba srubu

Podle čeho vybrat dřevo pro stavbu srubu či roubenky a kdy kácet

Pokud uděláme průřez stromem, narazíme na 3 druhy dřeva – vnitřní, které je levotočivé, jádrové, které je v podstatě rovné – má rovná vlákna a vnější, které bývá nejčastěji pravotočivé.

Pro stavební konstrukce se snažíme vyhnout levotočivému dřevu, jelikož vnitřní a vnější levotočivost se u něj sečtou a toto dřevo má při vysychání značnou tendenci kroutit se, což může bohužel vést až k nadzvednutí srubové stěny. Proto se vybírá dřevo jehličnanů netočivé nebo pravotočivé, u kterého se vnitřní a vnější točivosti v součtu částečně vyruší, v nejhorším případě jen mírně levotočivé.

Vždy vybíráme stromy, které nerostou osamoceně, na okrajích lesů, ve svazích, které jsou nestabilní. Jelikož musí tyto stromy více bojovat s přírodou, je vyšší vnitřní pnutí jejich dřeva a to se při vysychání kroutí. Ideální je zimní dříví, tedy dřevo pokácené v zimě, kdy je převážná část mízy stromu v zemi, čili v jeho kořenech. Strom rychleji vysychá, méně praská (má méně výsušných trhlin) a méně se i bortí a kroutí. Ideální je kácení stromů při couvajícím Měsíci, kdy se mnoho látek stahuje do kořenů, nejlépe v „novoluní.“Nikoho však nenutíme k přijetí tohoto názoru a poznatku vypozorovaného v příprodě. Pokud si navíc dřevo pouze objednáte, neovlivníte, kdy bude pokácené.
Srub Srub
Srub

Pasivní a aktivní ochrana dřeva srubů a roubenek

Pasivní ochranou dřeva rozumíme vytvoření co nejideálnějších podmínek zajišťujících maximální trvanlivost dřeva. Dřevo totiž potřebuje sucho a odvětrání. Čili přesah střechy by měl být dostatečný, jelikož v opačném případě nepomůže ani ten sebedokonalejší nátěr (třeba od Remmers). Dokonce platí, že při dostatečném přesahu střechy neprodlouží nátěry dřeva jeho trvanlivost nijak významně! Tuto „formulku“ je třeba si dostatečně zapamatovat a respektovat. Navíc pod přesahy střechy získáme příjemný stinný prostor, chráněný před deštěm a sněhem, což oceníme i my sami. Z jedné strany může být terasa, z druhé pak můžeme třeba uskladňovat „zdravé“ palivové dřevo.
Stavba srubu Stavba srubu
Stavba srubu

Aktivní ochrana dřeva

Teprve aktivní ochranou dřeva rozumíme impregnace a nátěry. Přitom rozlišujeme impregnaci hloubkovou chemickou a povrchovou. Hloubková impregnace značně brání napadení dřeva dřevokazným hmyzem, ale je pro naše zdraví škodlivá a nelíbí se ani přírodě. Prostředků pro vhodnější povrchovou impregnaci je nabízeno mnoho. Přitom platí zásada, že čím dražší je přípravek, tím lépe. Ovšem jelikož se v kulatině a trámech vytvářejí vysycháním výsušné trhliny, kam se nátěr nedostane, je třeba povrchovou impregnaci častěji opakovat a to se velice prodraží. Navíc je takový nátěr sporný právě v oblasti ochrany před dřevokazným hmyzem. Pokud nebude povrch dřeva vlhký, měkký a pro hmyz voňavý po zaschlé míze a narušený dřevokaznými houbami, dřevokazný hmyz si raději pochutná na něčem jiném.

Nátěry zamezují především šednutí povrchu dřeva působícímu neesteticky. Dřevní hmota na povrchu degraduje vlivem UV záření a vlhkosti. Ovšem UV záření rozloží za 100 let pouze1cm z celkové tloušťky dřevěných prvků a ty jsou u srubů a roubenek skutečně masivní. Čili nátěry zabrání degradaci dřeva právě vlivem UV záření z dlouhodobého hlediska. Navíc zabrání pronikání vody do struktury dřeva. Ovšem je třeba nechat dřevo dýchat, čili vlhkost v něm se mění podle vzdušné vlhkosti.
Srub Srub
Srub

Doporučujeme

Výborný je lněný či konopný olej. Přitom jsou tyto oleje i násobně levnější oproti moderním impregnačním prostředkům. Jejich mikroskopické stavební části jsou oproti jiným olejům menší a snadno se proto vstřebávají do dřeva, repsektive do jeho povrchových buněk. Navíc v kontaktu se vzduchem lněný a konopný olej časem ztvrdne (zaschne) a vytvoří tam na povrchu pevný obal. A nejrychleji vysychá právě konopný olej. Ne nadarmo jsou fermežové nátěry ze lněného oleje s přídavkem těžkých kovů urychlujících zasychání a vytvrdnutí impregnačního nátěru. Ovšem pozor, tyto nátěry jsou zdraví škodlivé a proto je samotný lněný či konopný olej mnohem vhodnější.

Dalším vynikajícím přípravkem je terpentýn, který se přidává právě do lněného oleje a usnadňuje tak vstřebávání oleje dřevem.

Velice zajímavým řešením je dřevní dehet. Hovoříme o tradičním norském přírodním produktu, který je připravován pálením v tradičních milířích, nebo je vyráběn průmyslově. Ve Skandinávii má tisíciletou tradici.
Roubenka Roubenka
Roubenka
Roubenka Roubenka
Roubenka

Dřevní dehet

Jde o 100% přírodní dehtový olej z borovice určený k venkovnímu použití. Je typický silným aroma a delší dobou vysychání, proto není vhodný do interiérů. Vzniká pálením smolných oddenků (nejlépe kořenů) borovice bez přístupu vzduchu. Tato tmavá tekutina medové konzistence je oblíbena hlavně ve Skandinávii, je navíc antiseptická, čili chrání dřevo i před plísněmi. Dřevní olej se ředí terpentýnem (10:1 až 2:1) a lněným olejem (5:1 až 1:1). Lněný olej zesvětluje nátěr, při ředění terpentýnem v poměru 2:1 dosáhneme hlubokého proniknutí nátěru. Ředění lze různě kombinovat, je to v podstatě alchymie.

Dřevní dehet natíráme na dřevo štětcem, nejlépe za teplého a slunného počasí (rychle se vsákne a zaschne). Nehoblované povrchy se natírají minimálně 2x, tmavší barvy dosáhneme díky jedné silné vrstvě, ovšem je třeba zopakovat více nátěrů. Dřevo musí být před nátěrem suché. První obnovený nátěr provádíme po roce a další za dalších 2 až 5 let. Štětce umýváme terpentýnem.

Při prvním nátěru spotřebujeme 1 litr na 4 až 5 m2, u dalších nátěrů litr na 6 až 8 m2. Pokud dřevní dehet naředíme olejem či terpentýnem, zvýší se nám vydatnost až na 10 až 15 m2 / 1 litr směsi.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Jak a čím natřít srub a roubenku"

Buďte první a napište komentář k  "Jak a čím natřít srub a roubenku"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE