Sdílet
 

Jak na jaře pohnojit zeleninové záhony

Datum vydání: 23.04.2013 | autor:

K růstu, respektive životu, potřebují rostliny kromě vody živiny, stejně jako lidé. Ovšem rostliny se nepohnou z místa a proto čerpají živiny ze svého prostředí, čili ve většině případů z půdy. Přitom se půda neustálou výsadbou vyčerpává a proto vyžaduje pravidelné hnojení. Rostliny vyčerpají z půdy velký podíl živin každý rok. Ovšem pro dobré hnojení půdy platí, že vůbec není jedno jak, kdy a čím budeme půdu hnojit, respektive jí vracet úrodnost.

Chlévský hnůj Chlévský hnůj
Chlévský hnůj

Na prvním místě jsou humusotvorná organická hnojiva

Na našich zahradách hrají nejdůležitější roli organická hnojiva, kterými zajišťujeme dostatečnou zásobu humusu v půdě. Pokud je půda pravidelně hnojena organickými hnojivy, udrží si dokonce díky velkému podílu humusu i větší množství vody. Díky tomu rostliny snáze překonávají i velká sucha. Taková půda je odolnější vůči okyselení, záhřevnější, lépe zadržuje živiny a umožní nejvýhodnější využití živin rostlinami.

Pokud tedy máte možnost půdě dát koňský, kravský, ale i ovčí či kozí hnůj, případně chováte slepice, sbíráte a ukládáte na stranu jejich exkrementy, jde o ideální stav. Kvalita takového hnoje je vždy závislá na druhu chovaných zvířat, která jej produkují.
Koňské exkrementy se průběžně ukládají na hnojiště, jde o cennou surovinu Koňské exkrementy se průběžně ukládají na hnojiště, jde o cennou surovinu
Koňské exkrementy se průběžně ukládají na hnojiště, jde o cennou surovinu

Vhodnost různých druhů hnoje

Nejméně vhodný je hnůj prasečí, jelikož má neblahý vliv na strukturu půdy, vývoj kořenového systému rostlin a je studený. Nejkvalitnější je hnůj koňský s vysokou samozáhřevností, ideální je například do  pařenišť a také skleníků při brzké jarní výsadbě či výsevu. Oproti tomu hnůj pocházející od hovězího dobytka je vodnatější a můžeme jím hnojit pouze na podzim, jelikož se musí do jara alespoň částečně rozložit. Chlévského hnoje se dává na podzim na zeleninové záhony 2 až 3 kg na 1 m2. V lehčích půdách jím hnojíme jednou za 2 až 3 roky, v těžších půdách jednou za 4 až 5 let.

Základní pravidla pro aplikaci hnoje

Vždy platí pravidlo, že je lepší hnojit častěji a v menších dávkách. U těžších půd je třeba zarývat hnůj mělčeji, u lehčích hlouběji. Hovězí hnůj je ideální právě pro lehčí půdy – pomalu se rozkládá ve větší hloubce, musíme jej však do půdy zapravit na podzim. Pro těžší zase hnůj koňský, jelikož se rychle rozkládá v menší hloubce, případně hnůj ovčí (ten je navíc bohatý na dusík). Koňský a ovčí hnůj je možné zarýt do půdy i na jaře, na záhony, které nebyly na podzim volné a nebylo je proto možné zrýt.
Stejně tak se sbírá slepičí trus, nejlepší je vybírat jej z podlahy kurníku Stejně tak se sbírá slepičí trus, nejlepší je vybírat jej z podlahy kurníku
Stejně tak se sbírá slepičí trus, nejlepší je vybírat jej z podlahy kurníku

Hnojivová zálivka

Hnojivová zálivka vzniká z trusu domácí drůbeže, holubů, králíků, ale třeba i netopýrů, pokud je máme na půdě. Zálivku připravíme tak, že nasbírané exkrementy zředíme vodou a necháme kvasit alespoň dva týdny. Použijeme sud či jinou větší nádobu, ze které nebude unikat voda. Nádobu naplníme do čtvrtiny až poloviny trusem (klidně i směsí trusu od více druhů zvířat), doplníme vodou, řádně promícháme a necháme kvasit. Čím déle, tím lépe, minimálně však dva týdny. Vykvašený roztok ředíme před aplikací opět vodou v poměru 1:4 až 1:5, ale i 1:10 v případě drůbežího trusu. Tímto roztokem polijeme záhony zásadně po dešti, nebo po důkladném zalití záhonů vodou.

Lze použít lidské fekálie?

Ano, ovšem ideální je jejich kompostování spolu s rašelinou. Kompost je navíc dřeba doplnit draslíkem. Potom lze takový kompost použít, ovšem jen na ovocné stromy a další rok je třeba stromy zavápnit. Rašelina zamezí zápachu a váže amoniak. Fekálie se nikdy nesmí používat na přímé hnojení – mažou, těžko se zaryjí, nelze je rovnoměrně rozdělit na pozemku. Čili na zeleninové záhony jsou absolutně nevhodné. Vůbec pak nelze využít třeba exkrementy psí a kočičí.
Kvalitní kompost je třeba překátrovat, nerozložené zbytky se opět použijí na založení nového kompostu Kvalitní kompost je třeba překátrovat, nerozložené zbytky se opět použijí na založení nového kompostu
Kvalitní kompost je třeba překátrovat, nerozložené zbytky se opět použijí na založení nového kompostu
Minerální hnojivo na záhonu se sazeničkami rajčat Minerální hnojivo na záhonu se sazeničkami rajčat
Minerální hnojivo na záhonu se sazeničkami rajčat

Na jaře je nejlepší hnojit půdu kompostem

Kompostovat lze až na výjimky téměř veškerý rostlinný odpad, dokonce i organický odpad z domu.
Pokud máme na zahradě již vytvořen kvalitní kompost, stačí jej prosít přes hrubé síto (stejné se používá například pro prosívání písku) posypat jím hojně záhony a zarýt. Prosetý kompost lze během sezóny libovolně přisypávat na záhony i bez následného zarytí, stejně jako rašelinu, která je však vhodná na zásaditější půdy.

Průmyslová hnojiva s rychlým uvolňováním živin

Tato hnojiva jsou spolu s kompostem ideální pro zeleninové záhony právě na jaře. Používají se jednosložková (močovina) a vícesložková (NPK). Průmyslová hnojiva jsou typická vysokým obsahem živin, které tak doplníme půdě rychle a účinně. Musíme je však aplikovat účelně a přiměřeně. Zvyšují výnosy a mají vliv i na lepší kvalitu a větší trvanlivost produktů při skladování, odolnost vůči chorobám a škůdcům, ale i nepříznivému klimatu. Pevná vícesložková hnojiva mohou být prášková či granulovaná. Rychle působí a jsou tedy vhodná pro aplikaci na jaře například hnojiva ledková, superfosfáty a draselné soli. Pomalu působí hnojiva dusíkatá, která je nejlépe aplikovat na podzim. Pozor však na to, která hnojiva lze použít společně a která nikoli, je tedy třeba studovat informace k výrobkům a dle nich též správně dávkovat. Jinak můžeme poškodit, ale i nevratně zničit úrodu. Pro rychlé jarní přihnojení je ideální NPK, což je směs živin (N, P2O5, K2O, MgO). Zelenině též na jaře chutná močovina.

Co lze s kompostem míchat

Jen u silně a středně náročných druhů zeleniny je třeba dodat kromě kompostu ještě další živiny. Silně náročná zelenina vyžaduje 7 litrů kompostu a 50 – 80 gramů rohové moučky, případně 25 – 40 gramů LAV (ledek amonný s vápencem). Středně náročná zelenina 4 litry kompostu a 35 gramů rohové moučky či 20 gramů LAV. Jinak stačí jen 4 litry kompostu. Uvedené množství je na 1 m2. Použít lze též NPK, ale v malém množství.
Rycí vidle Rycí vidle
Rycí vidle

Příprava půdy na jaře

Zeleninové záhony se na jaře již pokud možno neryjí, to jsme udělali na podzim a nechali jsme na záhonech hrubé hroudy, jelikož nerovný povrch zadrží zimní vláhu a mrazem se půda nakypří. Na jaře je pak dobře zpracovatelná. Jakmile na jaře půda oschne, pohnojíme ji kompostem a minerálními hnojivy (můžeme zároveň) a urovnáme její povrch kovovými hráběmi. Případně použijeme půdní kypřič (frézu). Následuje už jen výsev. Čím dříve půdu připravíme k výsevu, tím lépe.

Hnojit a rýt lze už v únoru – ty plochy, které nebyly přes zimu volné a nebylo je proto možné zrýt na podzim, ovšem vždy záleží na počasí a právě to letošní vše posunulo až na duben. Vždy je nutné zrýt půdu, která není zmrzlá a je již oschlá. Při jarním rytí se nesmí tvořit velké hroudy (rozbíjíme je), aby půda zadržovala vodu. Záběr musí být při rytí užší než na podzim, proto použijeme rycí vidle, nikoli rýč. Ihned po rytí půdu uhrabeme hráběmi, její povrch tak zůstane nakypřený.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Urovnání půdy hráběmi
Urovnání půdy hráběmi
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Jak na jaře pohnojit zeleninové záhony"

Buďte první a napište komentář k  "Jak na jaře pohnojit zeleninové záhony"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE