Sdílet
 

Jak poznáme dobrého zahrádkáře? Podle kompostu!

Datum vydání: 30.04.2016 | autor:

Kompost je nejen nejlepší možný způsob likvidace bioodpadu především rostlinného původu, ale také úžasným způsobem, jak v zahradě udržet živiny. A jak poznáme dobrého zahrádkáře? Právě podle kvality jeho kompostu! Pokud proséváme uleželý kompost a vypadnou na nás kameny, prasečí kosti ze zabijačky, zdechlina kočky, psí výkaly, dřevěné špalíky a podobně, určitě nejde o ideální stav. Samozřejmě nyní tak trochu přeháníme, ale do kompostu skutečně nepatří cokoli.

Co patří do kompostu Co patří do kompostu
Co patří do kompostu
Kompost prostě není skládka, i když i ve špatně založeném kompostu nakonec vše zetleje a vytvoří se humus, pokud do něj sice dáváme, co máme, ale nepromícháváme vrstvy. Trvá to však o mnoho déle. Pokud ale zahrádkář hodí do kompostu vše, co ho napadne, nejde o kompost, ale skládku.

Na tvorbě kvalitního kompostu se podílí půdní bakterie a jiné organismy včetně žížal. A základní podmínkou je používat takové materiály, které se ke kompostování hodí. Jenom tak získáme ekologický, čistý, kvalitní materiál. A za druhé je též zásadní způsob kompostování!

Co se týká materiálu, nejcennější jsou pro kompost zbytky rostlinného původu, čili zbytky rostlin a jejich plodů, tráva, listí, sláma, seno, některé odpady živočišného původu (např. koňský hnůj, chlévská mrva atd.) a další komponenty – vyvezená pařeništní zemina, zemina ze záhonu, piliny, dřevěný popel, písek a nehašené vápno.
Kompostování Kompostování
Kompostování
Z rostlin a rostlinných zbytků se vyvarujeme právě vytrženého oddenkatého plevele (svlačec, bršlice kozí noha, pýr), který je třeba nejprve pořádně vysušit a nebo z něj vytvořit kvašený hnojivový roztok (jícha, zákvas), dřevnatých a snadno zakořeňujících částí rostlin (bez černý, planá růže), které musíme nejprve nadrtit, napadených částí rostlin a jakýchkoli zbytků živočišného původu (kůže, celé kosti, maso, oleje, tuky) s výjimkou vaječných skořápek. Další výjimkou je mletá kostní moučka. Samozřejmě do kompostu nepatří chemikálie, plasty, textilie a papír, od toho jsou kontejnery na tříděný odpad.

Obrovskou výhodou jsou pro kompost štěpkovače a drtiče. Štěpkovač zpracuje dřevní odpad na hrubou drť, kterou pak můžeme využít k mulčování a nebo právě na kompost. Štěpku lze dokonce nadrtit v drtiči, čím ještě více urychlíme její rozklad. Je už jedno, zda založíme velký zahradní kompost z palet či dřevěných prken a nebo si koupíme kompostér. Kompostéry jsou na objem poměrně malé, proto jsou vhodnější do malých zahrádek.
Třídění odpadu Třídění odpadu
Třídění odpadu
Prosévání kompostu Prosévání kompostu
Prosévání kompostu
Vyvýšené záhony jsou stavěné na podobném principu, jen je nahoře kvalitní zemina a pod ní obsah tleje Vyvýšené záhony jsou stavěné na podobném principu, jen je nahoře kvalitní zemina a pod ní obsah tleje
Vyvýšené záhony jsou stavěné na podobném principu, jen je nahoře kvalitní zemina a pod ní obsah tleje
Kompost Kompost
Kompost
Z kompostérů jsou prodávané plastové kompostéry uzavřené a termokompostéry. Jejich obrovskou výhodou je životnost, nulová údržba a rychlost zpracování organické hmoty do podoby kvalitního kompostu (humusu). Nabízen je též takzvaný „urychlovač“ kompostu, který by měl zajistit kompostování ne delší jak 3 měsíce.

Kompost se zakládá na holém terénu, aby se do něj dostaly žížaly a další půdní organismy. Dát pod kompost fólii je holý nesmysl. Například u vyvýšených záhonů se uvádí uložení sítě proti hlodavcům na dno, ovšem jen z logiky věci je to zbytečné, stejně jako v případě kompostu, hlodavci se tam dostanou jakkoli jinak. Při každém přehazování uleželého kompostu zřejmě objevíte myši. Kompost je pro ně velkým lákadlem právě kvůli rozkládající se organické hmotě a prostě se v něm zabydlí.
Plastový kompostér Plastový kompostér
Plastový kompostér
Důležité je vrstvení kompostu, jednotlivé vrstvy různého odpadu vždy prokládáme vrstvou zeminy a pokud můžeme, poprášíme je vždy vápnem. Zeminu použijeme podle množství nového organického odpadu v kompostu. Na 40 cm silnou vrstvu odpadu nahrneme cca 10 cm vrstvu zeminy. Je třeba, aby byla v kompostu cca 1/5 zeminy a 4/5 organického odpadu. Pokud je na zahradě lehčí zemina, použijeme mleté vápno, pokud těžší, použijeme vápno hašené. Přidat můžeme i malé množství hnojiva (např. Cererit). Nebojte se vzít trochu zeminy ze záhonů, jelikož se jí na ně později vrátí 5 krát tolik. Hmotu v kompostu uváženě střídáme, mícháme vlhké a suché, zelenou a hnědou hmotu (dusíkatou a dřevnatou), porézní materiál s hutným. A právě zelené rostlinné zbytky bychom měli prosypat vápnem. Vrchní část kompostu udržujeme ve tvaru mísy, nikoli kopy, jelikož je třeba, aby dešťová voda nestékala po bocích kompostu, ale dostala se dovnitř. Kompost nesmíme sešlapávat, musí zůstat vzdušný, lépe pak probíhá tlení. Nezbytný je též přístup vzduchu, proto má konstrukce kompostu mezery, štěrbiny (prkna na sebe nepřiléhají). Kromě zeminy můžeme přidat též rašelinu, chlévský hnůj, exkrementy králíků a slepic a jiná organická hnojiva.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak poznáme dobrého zahrádkáře? Podle kompostu!"

Buďte první a napište komentář k  "Jak poznáme dobrého zahrádkáře? Podle kompostu!"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE