Sdílet
 

Jak vybrat "opadavé" dřeviny pro živé ploty

Datum vydání: 25.02.2014 | autor:

Teprve až živé ploty vysoké alespoň 1,5 metru vytvoří skutečnou zelenou bariéru. Ovšem příliš vysoké živé ploty zastiňují zahradu či její část. Nižší živé ploty jsou vhodné k lemování chodníků a pěšin, jako obruba záhonů (do 50 cm), k dělení pozemků a vytváření přírodních architektonických prvků na nich. Ale rozdělení běžné zahrady nejlépe zajistí malé skupinky keřů s výškou do jednoho metru. Do nízkých živých plotů, které drží rovné linie, se hodí třeba zakrslý zimostráz a nebo stálezelený dřišťál. Rozvolněné linie zase vytvoří třeba levandule. 

Dřišťál Dřišťál
Dřišťál

U nás oblíbené „opadavé“ dřeviny pro živé ploty

Dřišťál

Velmi oblíben je též dřišťál (Berberis), který dříve rostl přirozeně na mezích, ale byl odsud vymýcen. Je totiž hostitelem cizopasníka, který poškozuje obilí (námel), ovšem meze byly svého času trnem v oku i politikům. Dřišťál je trnitý a téměř neprostupný keř s rudými listy. Můžeme jej tvarovat do výšky až 2 metry, kvete v květnu, ovšem v zimě je skrz něj vidět jako skrz řešeto, je opadavý. Dřišťál je oblíben i pro svou nenáročnost na pěstování a údržbu. 
Pámelník Pámelník
Pámelník

Pámelník

Pámelník (Symphoricarpus) je vedle dřišťálu též jedním z nejméně náročných keřů. Roste dobře na plném slunci i ve stínu a v téměř každé půdě. Jeho vzrůst je přímý, ale pozor – pámelník vytváří hojné odnože a právě tato vlastnost není uváděna pro dřeviny živých plotů jako ideální. Odnože musíme občas odpichovat, aby plot nebyl příliš široký. Hlavní ozdobou pámelníků jsou jejich bílé bobulovité plody, na které když šlápnete, praskají. Zná to snad každé dítě. Nejčastěji se u nás vysazuje pámelník hroznatý (Symphoricarpus albus laevigatus BLAKE), který pochází z Kanady a severní části USA a dorůstá výšky až 1,5 m. Plody pámelníku jsou bílé a drží na keři dlouho do zimy. Oblíben je též pámelník červenoplodý (S. orbiculatus MOENCFI), který má purpurově červené plody a okrouhlé listy, které na podzim červenají. Nejkráenější je S. chenaultťi REHD (kříženec S. microphyllus a S. Orbiculatus) s drobnými zašpičatělými listy a fialově červenými plody. 
Čimišník Čimišník
Čimišník

Čimišník

Čimišník (Caragana arborescens LAM) pochází ze Sibiře a východního Mandžuska. Je to rychle a vzpřímeně rostoucí hustě olistěný, 4 až 6 m vysoký a 3 až 5 m široký keř s tmavozelenými, v mládí chloupkatými a později lysými větvemi. Listy jsou 8 až 10 cm dlouhé, sudozpeřené, složené z 10 drobných, sytě zelených lístků. Motýlokvěté, světležluté květy rozkvétající v květnu a jsou sestavené z drobných hroznů. Na podzim dozrávají světle hnědé měchýřkovité tobolky, které jsou suché. Živé ploty z čimišníků necháváme volně rostoucí (v tom případě kvetou a plodí) a nebo tvarované. Tvarované živé ploty jsou 1,5 až 2 m vysoké a 60 až 80 cm široké. Řez provádíme opatrně a nikoli příliš hluboký, protože se při hlubokém řezu prázdná místa špatně zacelují. Hlízkové bakterie na kořenech rostlin shromažďující dusík, proto je rostlina nenáročná na hnojení. Je též velmi otužilá a daří se jí i v nejhorších a nejchudších půdách - netrpí suchem a roste i ve zcela suchých polohách. Ovšem živé ploty z čimišníků nejsou příliš krásné a vysazují se jen tam, kde nemusí být žvý plot ozdobou, ale plní jen svůj účel. Sazenice se vysazují ve vzdálenosti 40 až 50 cm.
Dřín Dřín
Dřín

Dřín

Dřín (Cornus) je košatý keř vysoký 3 až 6 m. Pro živé ploty jsou vhodné jen dva domácí druhy – dřín obecný (Cornus mas L.) a svída (Cornus sanquinea L.). Dřín obecný dorůstá výšky 3 až 6 m a tvoří obyčejně košaté keře, někdy i keřové stromky. Ještě před vyrašením listů, v únoru až dubnu, keř žlutě kvete, kvítky jsou drobné, ale velmi početné a jsou hojně navštěvované včelami. Vejčitokopinaté listy jsou 3 až 5 cm dlouhé, celokrajné a mají nápadné obloukovité nervy. Od jara až do podzimu jsou jasně zelené. Korálově červené, na podzim dozrávající plody jsou asi 1,5 cm dlouhé a jsou jedlé. Ačkoli není náročný na půdu, daří se mu nejlépe ve středně těžkých a živinami bohatých půdách s vysokým obsahem vápníku a na výslunných sušších místech a na svazích. Dobře snáší i kouřové ovzduší. Ačkoliv najdeme v přírodě rozptýlené keře i ve světlých dubových, bukových a lužních lesích, musí být živý plot na plném výsluní. Dřínové živé ploty jsou sestřihávané, 1 až 2,5 m vysoké a 0,6 až 1 m široké. Řez musíme provádět opatrně a nesmí být příliš radikální. Svída dorůstá výšky 2 až 5 m a má větve na slunečné straně nápadné červené, listy krátce řapíkaté, široce vejčité a květy drobné a bílé. Rozkvétá koncem května a v červnu. Svída je vhodná jen pro volně rostoucí živé ploty, hodí se k ohraničování obor, remízů a podobně. U země je živý plot široký 2 až 3 m. 
Rakytník řešetlákový Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový

Rakytník

Rakytník úzkolistý (Hippophae rhanmoides L) roste převážně v písčitých půdách severní části střední Evropy, ovšem jeho výskyt dosahuje až do severní Číny. Tento stromkovitý keř je 4 až 6 m vysoký a 2 až 3 m široký, hustě větvený, s trnitými větévkami a čárkovitými stříbrošedými listy. Je dvoudomý, samčí keře nesou na podzim až dlouho do zimy oranžové červené plody bohaté na vitamín C. Hodí se i do vázy. Rakytník je vhodný pro volně rostoucí živé ploty. Je zcela nenáročný na půdu, daří se mu ve vlhku, ale i na písčitých půdách a štěrkovištích. V mládí vyžaduje řez, díky kterému zhoustne. Živý plot z rakytníku je pak neproniknutelný. Sazenice vysazujeme ve vzdálenosti 50 až 60 cm.
Zlatice Zlatice
Zlatice

Zlatý déšť - zlatice

Zlatice (Forsythia L.) kvete brzy na jaře zlatožlutě, známe ji z prvních jarních zlatožlutých váz, třeba v kombinaci s narcisy. Zlatici isce bežně vysatujeme jako solitérní keř, hodí se ale i pro živý plot. Ačkoliv snáší velmi dobře hluboký řez, vysazuje se téměř výlučně do volně rostoucích živých plotů. Pouze Forsythia intermedia se zakládá do tvarovaných živých plotů. V tom případě sestřihujeme v červnu nebo v červenci a srpnu, aby se co nejdříve vytvořily nové letorosty, které zjara vykvetou. Zlatice je naprosto otužilá vůči mrazu i škůdcům, rychle roste, brzy raší a nevadí jí ani přistínění. Ve volně rostoucím živém plotu musíme občas vyříznout až u země staré větve, aby keře postupně zmlazovaly a aby živý plot stále dobře kryl. Na půdu nejsou zlatice náročné, vysazují se na vzdálenost 40 až 70 cm.
Kdoulovec Kdoulovec
Kdoulovec

Kdoulovec

Kdoulovec (Chaenorneles LDL) je trnitý a kdouli podobný keř, hustě větvený a bohatě kvetoucí, s lesklými a velkými listy (3 až 5 cm v průměru). Květy rozkvétají ještě před vyrašením listů. Hodí se hlavně pro volně rostoucí živé ploty, i když snáší řez. Je totiž škoda zbavit se bohatého květenství. Chaenorneles lagenaria KOIDZ zase pochází z Číny a dorůstá výšky 2 m, Květy rozkvétající v březnu až dubnu jsou šarlatové červené, až 5 cm velké, plody mají 5 až 7 cm v průměru. Menší je japonský Chaenorneles japonica LINDL, který dorůstá výšky do 1 m, s květy velkými 2 až 3 cm a cihlově červenými a s plody jen 3 až 4 cm v průměru. Oba druhy jsou nenáročné na půdu, ale vyžadují slunné stanoviště a dostatek prostoru - jsou široce rozložité, téměř o polovinu širší, než je jejich výška. Sazenice vysazujeme 50 až 70 cm od sebe.
Vajgélie Vajgélie
Vajgélie

Vajgélie

Vajgélie (Weigelia) jsou velmi hezké, 1 až 2 m vysoké a téměř stejně široké keře s vystoupavými a obloukovitě zahnutými větvemi. Kvetou velice bohatě na začátku června – žlutobíle, růžově a nebo purpurově červeně. Pro 2 až 3 m vysoké volně rostoucí živé ploty se hodí W. florida D. C. s tmavorůžovými květy, pro 2 metry vysoké ploty bohatě kvetoucí W. styriaca KLENERT s květy jahodově červenými a na živé ploty 1,5 až 2 m vysoké se hodí hybridy (s výjimkou odrůdy 'E. Rathke', která roste slabě a pomalu). Vajgélie žádá výsluní a nepříliš těžkou, na živiny bohatou půdu. Každé dva roky bychom měli přihnojovat a řez omezujeme jen na odstraňování nejstarších větví na konci zimy. Sazenice vysazujeme ve vzdálenosti 70 až 90 cm.
Kalina Kalina
Kalina

Kalina

Z kalin (Viburnum) se hodí pro živé ploty jen 3 druhy: z opadavých: V. lantana L. a V. opulus L., ze stále zelených V. rhytidophyllum. V. lantana L. - tušalaj, která pochází z teplejších částí Evropy a u nás roste v nižších a středních polohách. Kalina je 3 až 4 m vysoký a 2 až 3 m široký keř s velkými šedozelenými listy (10 až 15 cm) a s plochými vrcholíky bílých drobných květů. Plody jsou v mládí červené, při dozrání černé. Kalina je vápnomilný keř, který snáší světlo i přistínění. Živé ploty jsou volné, nebo se sestřihuji na 1,5 až 2,5 m výšky a 1 až 2 m šířky. V. opulus L. vyžaduje lepší a vlhčí stanoviště. Zakrslá forma, V. op. nanum dorůstá jen 50 až 60 cm a V. op. pygmaeum jen 30 cm - obě se hodí pro nízké nesestřihované živé plůtky. Kalina drsnolistá (V. rhytidophyllum HEMSL.) pochází z Číny, dorůstá 3 m výšky, 2 m průměru a má 15 až 20 cm dlouhé, protáhle vejčité a kožovité, svraskalé a zdola plstnaté listy. Kvete v květnu až červnu, plody jsou zpočátku červené, při dozrání černé. Vyžaduje dobrou zahradní půdu a chráněnou polohu. Vyšší druhy se vysazují na vzdálenost 70 až 80 cm, zakrslé 30 až 50 cm.
Trojpuk Trojpuk
Trojpuk

Trojpuk

Trojpuk (Deutzia) jsou středně vysoké a nebo nižší keře. Rostou vzpřímeně, mají zvonkovité nebo nálevkově zvonkovité květy bílé či různě narůžovělé barvy, sestavené v bohatých latách. Vyšší druhy vysazujeme na ploty 1,5 až 2 m vysoké na vzdálenost 70 až 100 cm, nižší na ploty asi 1 m vysoké a na vzdálenost 40 až 50 cm. Z vyšších vysazujeme hlavně D. magnifica REHD (štíhle rostoucí 2 až 2,5 m vysoký keř s plnými bílými květy, které rozkvétají v květnu až červnu). D. scabra S. et Z. je vyšší a kvete v červnu až červenci. Její varieta candidissima REHD. dorůstá 2,5 až 3 m výšky a má plné čistě bílé květy. Varieta rosea plena REHD. je 2 až 2,5 m vysoká a má plné růžové květy. Pro nízké živé ploty se vysazují D. gracílis S. et Z. (bělokvě'tá a dorůstající jen 0,5 až 0,8 m výšky), nebo růžově kvetoucí D. rosea REHD., případně o něco vyšší hybridy D. lemoinei LEM. (košatá a cca 1 m vysoká s bílými květy) a D. kalmiaeflora LEM. (má květy světle růžové, s plátky zevně tmavšími, karmínově růžovými). Všechny druhy trojpuku jsou vhodné k založení volně rostoucích živých plotů na výsluní. Daří se jim v každé zahradní půdě, ale v době květu vyžadují zálivku. U starších keřů občas seřezáváme přestárlé výhony až u země, čímž keře zmlazujeme.
Brslen Brslen
Brslen

Brslen

Brslen (Euonymus) je téměř po celé Evropě i v západní Asii rozšířený keř. Dorůstá výšky až 6 m a má 3 až 4 m v průměru. Květy má drobné, zelenavě bílé, plody tvoří známé korálově červené kvadrátky. Na podzim se listy brslenu vybarvují a jsou karmínově červené. Brslen je vhodný pro volně rostoucí živé ploty, snese i stín, ale na podzim se pak méně vybarvuje. Vysazuje se ve vzdálenosti 50 až 60 cm.
Šeřík Šeřík
Šeřík

Šeřík

Šeřík (Syringa) se nejčastěji vysazuje jako solitér. Nejčastěji vysazujeme šlechtěné odrůdy Syringa vulgaris L.. Pokud máme ale dost místa, vysadíme ze šeříků i velmi hezké, dobře kryjící a vysoké živé ploty. Nesmíme je ale tvarovat, protože by špatně kryly a připravili bychom se o květy. Nejvhodnější je pro živé ploty šeřík čínský (S. chinensis WILLD), který dorůstá až 4 m výšky a 3 m šířky, je bohatě větvený a má tenké polopřevislé větévky. V druhé polovině května je šeřík čínský téměř obalen fialovými květy, které jsou sestavené v dlouhých válcovitých latách. Živý plot z šeříků je obzvláště hustý. Šeřík obecný je o něco vyšší, pochází z jihovýchodní Evropy, má silnější větve a větévky, větší listy a 20 až 25 cm dlouhé pyramidální laty v různě tmavých odstínech fialové, modré a červené, ale i čistě bílé barvy. Vedle jednoduše kvetoucích odrůd existují i odrůdy plnokvěté.


Odnože šeříků však bohužel vytvářejí vlky, které musíme odstraňovat. Když začnou květy vadnout, střiháme též odkvétající výhony. Podpoříme tak tvorbu nových poupat, která se vytvářejí velmi brzy. Staré živé ploty můžeme zmladit hlubokým řezem cca 30 cm nad zemí. Šeříky hojně kvetou, pokud mají slunné stanoviště a dobrou zahradní půdu. Dobře též snášejí přesazování, vysazují se ve vzdálenosti 60 až 100 cm.
Zimolez Zimolez
Zimolez

Zimolez

Ze zimolezů (Lonicera) se hodí pro živé ploty jen evropské druhy L. alpigena L., L. coerulea L. a L. xylosteum L. Použijeme je k založení středně vysokých plotů.

Zimolez horský dorůstá normálně 2 m výšky, je vzpřímeného vzrůstu, má světle šedé větve, protáhle vejčité listy, žlutohnědé květy a zářivě tmavočervené plody velikosti hrachu. Pokud jej však tvarujeme, plodů nedosáhneme. Když zimolez sestřihujeme na výšku 1,4 až 1,5 m, je velmi hustý, jemný a pěkný. Vyžaduje slunná stanoviště, ale daří se mu v každé zahradní půdě, když je dostatečně vápněn.

Zimolez modrý roste ve střední a severní Evropě a v severní Asii, je to 1,5 m vysoký vzpřímeně rostoucí keř s červenohnědou kůrou a s listy na spodní straně modrozelenými. Žlutobílé květy se rozvíjejí v dubnu až květnu. Snáší kouřové ovzduší a žádá kyselejší půdy. Na vápno je tedy naopak choulostivý.

Vyššího plotu dosáhneme vysazením zimolezu obecného, obvykle až 3 m a průměru 2 m. Větévky má v mládí pýřité, květy žlutobílé (kvete v květnu až červnu) a plody tmavočervené, velikosti hrachu. Snáší i zastínění a dovede se přizpůsobit suché i vlhké půdě. Jeho stinnou stránkou je podpora šíření vrtule třešňové.

Pro nízké živé ploty se hodí stálezelené druhy L. pileata OLIV. a L. nitžda WILS. Ovšem jen do teplých poloh, u nás běžně namrzají.

Opadavé zimolezy se vysazují ve vzdálenosti 30 až 40 cm, stálezelené 20 až 25 cm.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.cz, www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Jak vybrat "opadavé" dřeviny pro živé ploty"

Buďte první a napište komentář k  "Jak vybrat "opadavé" dřeviny pro živé ploty"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE