Sdílet
 

Jak zahradničit bez rašeliny

Datum vydání: 30.01.2016 | autor:

Pokud zajdete do zahradnictví a chcete si koupit pěstební substrát, prakticky všechny obsahují rašelinu. Složení substrátů se liší podle nároků konkrétních druhů rostlin, ovšem můžeme se snadno obejít i bez rašeliny. Nakonec než se začala těžit a používat, obešli se zahradníci a rolníci bez ní. Klíčem je kvalitní kompost.

Rašelina Rašelina
Rašelina
Dodávat do půdy pouze minerální hnojiva nelze. Ta sice půdu obohatí o důležité minerály, ovšem bez přidání organických látek (ať už jakýmkoli způsobem) se neobejdeme. A právě rašelina je cenná díky vysokému obsahu humusu (huminových kyselin a huminu). Ovšem tyto látky se nacházejí i v půdě a mikroorganismy je dovedou vyrobit pomocí enzymů z různých organických zbytků. Humus má v půdě nezastupitelnou roli i proto, že zadržuje vodu, nejen kvůli vysokému obsahu živin. V zásadě lze říci, že čím více humusu půda obsahuje, tím je úrodnější a tím lépe dovede zároveň udržet vodu a též přivést ke kořenům vzduch – půda je kyprá. 
Rašeliniště Rašeliniště
Rašeliniště
Těžba a sušení rašeliny Těžba a sušení rašeliny
Těžba a sušení rašeliny

Co je rašeliniště

Rašeliniště představují unikátní lokality, které vznikly unikátním přírodním procesem. Známe rašeliniště vrchovištní a slatinná. Jde zároveň o vzácné přírodní lokality, kde rostou vzácné a zajímavé druhy rostlin. Rašelina je cenná i proto, že za rok vznikne její pouze milimetrová vrstva. V rašeliništích se totiž v mokrém a chladném prostředí organické zbytky rozkládají jen velmi pomalu. Dochází k takzvané ulmifikaci. A rašelina se po tisíceletí ukládá v mocných vrstvách. Vrchovištní rašeliniště vznikají v chladných oblastech s nepropustným podložím, kde se hromadí voda. Mnoha rostlinným druhům se zde nedaří, obstojí především mechy zvané rašeliníky (
Sphagnum), ovšem i některé druhy trav, dřevin a některé vzácné byliny. A právě z mechů rašeliníků rašelina především vzniká, jelikož ty shora stále dorůstají, ale zdola odumírají. Rašeliníky vlastně žijí jen ze slunce a dešťových srážek. Jinak je prostředí vrchovištních rašelinišť silně agresivní, kyselé, chudé na živiny, proto se zde jiným druhům nemůže dařit. Ty se vyskytují většinou až okolo rašelinišť či na ostrůvcích při krajích. Slatinná rašeliniště vznikají na okrajích stojatých vod, v prameništích a v nížinných oblastech bezodtokých. Najdeme zde více živin, méně kyselé prostředí, přičemž rostliny získávají minerály z podzemní vody, která zde často vyvěrá. Najdeme zde i více druhů rozkladných organismů a je zde i mnohem bohatší vegetace. Na vrchovištních rašeliništích rašeliník doslova vytlačí svou rostlinnou konkurenci. Pod porosty rostlin na slatinných rašeliništích se postupně ukládá slatina, která má trochu jiné složení než čistá vrchovištní rašelina.
Rašeliniště Rašeliniště
Rašeliniště
Z rašeliny si lidé nejprve začali sušit otop, suchá rašelina byla skutečně oblíbeným palivem, ale i tepelnou izolací. Ve velkém se rašelina začala těžit až v 19. století, začala se používat v zahradách, ale i jako stelivo pro zvířata. Ovšem rašelina vzniká tak pomalu, že jde o neobnovitelný zdroj a těžba již většinu ložisek, která nejsou chráněna jako vzácná přírodní území, vyčerpala. Hlavně moderní způsob těžby, kdy jsou jednotlivé vrstvy postupně frézovány až na dno, znemožnil regeneraci rašelinišť. Ta sice lze opět zavodnit, ale nové rašeliny se dočkáme až za tisíce let. Proto se při takzvaném ekologickém zahradničení bez rašeliny obejdou. A snadno to dokážeme i my.
Kvalitní kompost a z čeho jej lze vyrobit Kvalitní kompost a z čeho jej lze vyrobit
Kvalitní kompost a z čeho jej lze vyrobit
Objemný kompostér, lze v něm selektovat druhy kompostu podle potřebné půdní reakce Objemný kompostér, lze v něm selektovat druhy kompostu podle potřebné půdní reakce
Objemný kompostér, lze v něm selektovat druhy kompostu podle potřebné půdní reakce

Kvalitní kompost

Přitom kvalitní zahradní kompost, který je též silně humózní a navíc lze ovlivnit jeho pH volbou druhu odpadu, vznikne za necelý rok a každoročně si můžeme vyrábět nový. Ze zbytků jehličnanů dosáhneme jeho kyselé reakce, z listnáčů zásadité. Nejčastější je však výroba kompostu z různého zahradního a domovního odpadu. Rašelinu nejlépe ušetříme tak, že využijeme rašelinný substrát pouze pro kyselomilné druhy rostlin, ovšem i ten si můžeme vyrobit (viz výše) – z rostlinných zbytků jehličnanů.

Při výrobě kompostu je obzvláště bohatý na huminové kyseliny trus žížal. Ty se do kompostu samy nastěhují, ovšem nesmíme jakkoli zabednit dno kompostu - dnem je vždy terén. Rašelina též obsahuje lignin, který vylehčuje půdu, ten ale snadno nahradíme pilinami, kokosovými vlákny, jemnou dřevní štěpkou (z listnáčů i jehličnanů – podle požadované reakce kompostu).

Zásadně platí, že pokud bychom rašelinu využívali hlavně tam, kde je jí opravdu třeba, spotřeba rašeliny by výrazně klesla. A nakonec lze opravdu zahradničit i zcela bez rašeliny. 

Zdroj:
dumazahrada.cz, wikipedia.org, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:

    Další články

  • Ometat v zahradě z rostlin sníh a nebo ne?Ometat v zahradě z rostlin sníh a nebo ne?

    Jak využít v zahradě sníh? Ometat jej z rostlin a nebo ne? Čím je sníh v zahradě užitečný a čím naopak škodí?

  • Jak si v zahradě udržet ježkyJak si v zahradě udržet ježky

    V dokonale uklizené zahradě se nebude líbit nejen ježkům. Pokud však ježkům poskytnete ve své zahradě úkryt, dobře se vám odmění.

  • ZahradaZahrada

    Dostali jste se do do fáze budování nové zahrady? Určitě začněte u náčrtů svých vlastních představ a promýšlení, co všechno ve své zahradě vlastně nezbytně potřebujete. Poté navštivte zahradního architekta a nechte si…

Diskuze na téma "Jak zahradničit bez rašeliny"

Buďte první a napište komentář k  "Jak zahradničit bez rašeliny"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE