Kdy má bytový dům povinnost mít PENB?

Na co jste se ptali v energetické poradně? Přinášíme vám tři zajímavé dotazy a vyčerpávající odpovědi na ně. První dotaz se týká PENB a bytových domů, druhý izolace stropu s podlahou ve starém venkovském domě a třetí využití nevyužívané jímky.

Dobrý den, jsme bytový dům s 8 bytovými jednotkami a o celkové ploše 500 m2. Není nám jasné, kdy máme povinnost mít průkaz energetické náročnosti budovy. Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den, povinnost opatřit průkaz energetické náročnost budovy (PENB) je stanovena zákonem č. 406/2000 Sb., konkrétně v paragrafu 7a, odst. (2), kde je uvedeno:
Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni
a) opatřit si průkaz
- při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
- při pronájmu budovy,
- od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,
b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
- možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,
- možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,
c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
- kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
- nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

Z výše uvedeného tedy vyplývá povinnost opatřit PENB při jakékoliv změně, buďto větší změně dokončené budovy, či při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její ucelené části.

Dobrý den, chystáme se rekonstruovat strop s podlahou v našem domě, jedná se o vesnické stavení. Izolaci bychom chtěli umístit mezi strop a podlahu. Existuje nějaký druh izolace, který má obdobné vlastnosti jako minerální izolace, ale lépe se aplikuje než foukaná izolace? Do konstrukce stropu budeme v budoucnu možná ještě různě zasahovat, takže foukaná izolace není ideální.


Dobrý den, hlavním úkolem izolace je vytvoření bariéry, z jedné strany udržet v domě teplo a zároveň zabránit přehřívání v letních měsících. Aby vše dobře fungovalo, je potřeba vybrat nejen správný typ, ale i správná skladba celé konstrukce a aplikace jsou zásadní. Pokud nechcete použít variantu foukané minerální izolace, existují minerální vaty v rolích nebo deskách, se kterými je bezproblémová manipulace. Pokud vám jde o alternativní izolace k minerálním, lze použít konopí či ovčí vlnu. Technické konopí nevyžaduje žádnou zásadní péči ani chemické ošetření. Tepelně technické vlastnosti má obdobné jako minerální izolace – lambda cca 0,040 W/m.K. Izolace z ovčí vlny dokáže aktivně působit na klima v prostoru tím, že dokáže pohlcovat a uvolňovat vlhkost. Lambda izolace se pohybuje také na úrovni 0,040 W/m.K.

Dobrý den, máme u domku v zemi betonovou jímku s plastovou vložkou, kterou momentálně nijak nevyužíváme. Její objem je cca 30 m3 a mohu do ní svádět dešťovou vodu. Dá se jímka rozumně využít na zalévání zahrady a případně i jako vodu pro spotřebu v domku (sprchování, mytí, praní)?


Dobrý den, objem vaší jímky je značně velký. Dnešní komerčně nabízené systémy pro využívání dešťové vody obsahují nádrže podstatně menší, ideálně umístěné pod zemí. Tato systémová řešení obsahují řadu komponentů pro zajištění kvality vody a její další využití. Prvním je přívodní potrubí dešťové vody a její filtrace. Voda, která se dostává ze střechy, obsahuje značné množství nečistot, které je třeba odfiltrovat a byla zajištěna co nejlepší kvality vody pro pozdější využití. Objem nádrže se volí dle velikosti střechy a spotřeby dešťové vody. Optimální objem je důležitý především pro udržení kvality vody. Zásobníky bývají buďto nadzemní, nebo lépe podzemní, jelikož jsou výhodnější na skladování díky stálejší teplotě a absenci světla. Otevřená hladina určitě není vhodná pro toto využití. Dalším systémem je odběrné zařízení, které zásobuje spotřebiče vodou z nádrže. Součástí je hladinový spínač a čerpadlo. Systém lze doplnit i o zařízení pro finální dočištění, např. kvůli požadavku na mikrobiologickou kvalitu. Jako odběrné zařízení můžete využít i klasickou domácí vodárnu s tlakovým spínačem. Budoucí využití dešťové vody závisí tedy především na její kvalitě. Je třeba si uvědomit, že srážková voda může být chemicky znečištěna (např. v oblastech s těžkým průmyslem), dalším rizikem je znečištění střechy (např. fekálie od holubů a jiného ptactva) nebo dokonce nevhodný materiál střešní krytiny. Využití na zalévání zahrady a případně splachování velké riziko nepřináší, na praní nebo umývání už je třeba zvážit tato rizika. 
Zodpověděl: Ondřej Pokorný, energetický specialista a konzultant ECČB 
Energy Centre České Budějovice Poslat poptávku