V době, kdy se již mnohé listy rozložily jen tak, v místech, kam dopadly, listy ořešáku stále přetrvávají. A právě toto odolné listí najdeme v zahradách ještě nerozložené, ale již hnijící, i na jaře. Listy ořešáku královského jsou tvrdé a rozkládají se dlouho. Co však s nimi? Lze je přidat do kompostu a nebo nikoli? A pokud ano, za jakých podmínek?
)
Kompostovat a nebo ne?
Známá „listovka“ je vynikajícím kompostem, humózním materiálem, který skutečně prospěje každému záhonu, ale i květinám v mobilních nádobách. Listy stromů jsou vynikajícím zdrojem humusu, ale i minerálů, o některých se však říká, že do kompostu nepatří a měli bychom je zlikvidovat jinak. A právě listy ořešáku královského, známé dřeviny, která plodí chutné a zdravé vlašské ořechy, jsou předmětem věčných diskusí a dohadů. Jedni je zcela zatracují, jiní tvrdí, že listovce i běžnému zahradnímu kompostu prospějí. Kde je pravda?
)
Problém je ukryt ve voskové vrstvičce
Pravdou je, že právě s listím ořešáku královského to není vůbec jednoduché. V každém případě však jde o přírodní materiál, rostlinný odpad, který podléhá rozkladu. Ovšem kompostování právě tohoto shrabaného listí má svá pravidla. Problém listí z ořešáku je ukryt ve voskové vrstvičce na povrchu listů (tzv. kutikula). Tato vrstvička chrání listy před přílišným výparem vody a nebo naopak před přílišným přemokřením za silných dešťů. Zároveň slouží jako mechanická ochrana před okusem škůdci. Jenže právě takovou ochranu mají i listy mnoha jiných druhů dřevin, například hrušně, dubu, břízy, akátu a dalších. Pokud pak listy s voskovou vrstvou na jejich povrchu navrstvíme v jedné silné vrstvě, vytváříme vodě odolnou vrstvu, která vysychá. A ke kompostování tohoto listí pak vlastně ani nedochází. Tedy dochází, ale strašlivě pomalu a vítězí při něm plísně.
)
Listy nadrtit a to například i listí z hrušní
Existuje však řešení a je velmi jednoduché. Listy totiž stačí nadrtit na menší kousky a poté smísit s jiným organickým materiálem rostlinného původu, například s listy jiných druhů dřevin. Čím menší jsou nadrcené kousky listí, tím větší povrch tohoto materiálu se dostane do styku s mikroorganismy a tím rychleji dochází k rozkladu. A vůbec nemusíme kupovat elektrickou či benzínovou drtičku, stačí listí posbírat sekačkou na trávu do jejího koše, která je rozseká na kousky, nebo nasbírat do pytlů a důkladně sešlapávat.
Dalším problémem jsou třísloviny, čili pH
Pokud tak učiníme, máme vyhráno, pozor si však musíme dát ještě na jednu věc, totiž na uvolňované třísloviny (konkrétně taniny). Tyto třísloviny jsou hořké, vyloženě trpké. A při větším množství kompost silněji okyselují, jako například lesní hrabanka (rozložené jehličí). Pokud pak nechceme takový kompost pouze pro kyselomilné rostliny, musíme hmotu smísit převážně s dusíkatými materiály (posekaná tráva, zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, prostě vše zelené a dužnaté) a nejlépe ještě přidávat vápno.
)
Prospěšné antibakteriální a desinfekční látky
Tímto postupem vyvážíme pH v kompostu a vyrovnáme poměr uhlíku a dusíku. Suché listí totiž doplňuje do kompostu především uhlíkaté složky spolu se senem, slámou, dřevní štěpkou apod. Pokud tedy dodržíme zde popsané zásady, získáme opravdu kvalitní kompost i z materiálů, které mnozí vyloženě zatracují. Listy i oplodí ořešáku navíc obsahují látky, které mají antibakteriální a dezinfekční účinky. A to kompostu také prospěje. Pokud však stále zůstáváte zastánci nepřidávání listí ořešáku do kompostu, spalte je a do kompostu přidejte vzniklý popel. Obsahuje spoustu důležitých minerálů.
)
