Listová zelenina ze zahrádky nemusí být jen pochoutka plná vitamínů. Spolu s ní se do kuchyně a na talíř mohou dostat také bakterie, které vás dokážou pořádně prohnat. Předejít se tomu dá docela snadno.
O půdě na zahrádce pějeme zpravidla jen chválu. Aby taky ne, vždyť té úživné prsti vděčíme za celou úrodu. Ale úplně idealizovat si ji také nesmíme. Má své nedostatky. Například? Hlína z principu není zrovna hygienicky čistá záležitost. Zvlášť, když ji tu a tam vylepšíme várkou poctivého hnoje.
Problém to samozřejmě není, takové obohacení o živiny je vyloženě žádoucí. Ale může se snadno stát, že pak část patogenů z půdy přejde na pěstované rostliny. Je to docela přirozené. Ale tam, kde vypěstovanou zeleninu před konzumací tepelně nezpracováváme, se pak mohou objevit problémy.
)
Typickým příkladem je listová zelenina. Saláty (listové, hlávkové, římské, ledové), rukola – roketa, polníček mangold, čekanka kadeřavá, špenáty – ale také kapusty a zelí – často patří k těm, které se cestou ze zahrady na talíř neohřejí. Většinou je jen oplachujeme vodou.
A to rozhodně nestačí k tomu, abychom je zbavili patogenních bakterií.
Například takové Escherichia coli, která se jinak v půdě docela běžně vyskytuje. Z výživného salátu, zdroje vitamínů a vlákniny, tak může být pořádná… komplikace s vyústěním na toaletě.
)
Chlad bakterie nerady
Dá se tomu nějak předejít? Jistě.
Stačí k tomu vlastně maličkost. Pobyt té zelené listové zeleniny v dobře vychlazené ledničce. Alespoň tak to plyne ze závěrů výzkumu, který kvůli prevenci kontaminace listové zeleniny věnovali odborníci z univerzity v Urbana-Champaign.
V krátkosti: bakterie E. coli patří k těm, co se velmi dobře a velmi rychle množí.
)
Zvlášť, když k tomu mají příhodné podmínky. Třeba za pokojové teploty, při dvaceti stupních Celsia, se tak utržený hlávkový salát – se stopami bakterie – stal poměrně rychle závadným pro konzumaci. Protože se bakterie na povrchu listů rychle namnožily.
Utrhnout si tedy salát na zahrádce, nechat na něj svítit sluníčko, navečer ho odnést domů a pak si z něj udělat večeři není úplně to nejšťastnější, co můžete udělat.
A vždycky to může být ještě horší. Když se takové kontaminované listy salátu nakrájí – a začne se uvolňovat z nařezaných listů i rostlinná šťáva – bude ta stimulace bakteriálního růstu ještě o něco intenzivnější, rychlejší.
Oplachování tu už ku prospěchu nebude, protože v takové situaci k šíření bakterií jen přispěje.
Jak tady pomůže lednička?
Jednoduše. Chlad totiž inhibuje (zpomaluje, částečně blokuje) rozrůstání kolonií E. coli. Při čtyřech stupních Celsia – což je taková průměrná ledničková teplota – se bakteriím na listech salátu moc bujet nechce. Je to tedy způsob, jak ochránit úrodu, chuť i zdraví.
„Patogenům v jídle se nikdy úplně vyhnout nemůžeme,“ říká Pratik Banerjee, spoluautor studie. „Zelenina roste v zemi, a ta zkrátka sterilním prostředím není. Výpěstky budou vždy v nějaké míře vystaveny působení bakterií.“
)
Dodává ale, že riziko kontaminace zeleniny je komplexní problém. A možné komplikace spojené s konzumací listové zeleniny je třeba vnímat v rámci kontextu jejich celkové prospěšnosti. „Určitě nechceme lidi odrazovat od konzumace zeleniny. Jen chceme, aby byli opatrnější,“ uzavírá Banerjee.
Vaše první cesta s utrženým salátem ze zahrádky by tudíž měla mířit k ledničce. Pro jistotu.
Zdroj: ScienceDaily.com, ScienceDirect.com, aces.illinois.edu
)
