Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

72. díl seriálu

Datum vydání: 02.10.2012 | autor:

V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o plíseň v interiéru za okapem či izolaci dřevostavby.

Dotaz na téma: Plíseň v interiéru za okapem

Dotaz: Mame radovy dum, nezatepleny (neplanujeme), cihlovy (*1935). Problem mame v jednom rohu, kdy sousedni dum ma v tomto rohu chodbu, my obyvak. V nasem rohu (z ulice) je "vyklenek" pro zapusteni okapoveho svodu. V zime nam na tomto rohu vevnitr kondenzuje vlhkost, jinde ne. Zed ma 50 cm, v rohu diky okapu jen 25 cm. Ma smysl do "vyklenku" nacpat za okap zatepleni (je tam cca 5cm mista mezi okapem a zdi). Pripadne ktere zatepleni - polystyren, vata, ci neco jineho? AD

Naše odpověď: Jedná se o poměrně typický tepelný most v důsledku oslabení obvodové stěny. V tomto případě je oslabení na 25 cm dost zásadní a myslím, že i když by se na zadní stěnu drážky vlepil polystyrén 5 cm, tak to situaci nijak nezlepší. To by bylo potřeba stejně tak vylepit i boky drážky a to by asi znamenalo sekat do fasády.

Nabízí se varianta, zda okapový svod přeložit před zeď a celou drážku pak vyzdít, patrně Ytong kvůli snadnému zpracování, nebo použít jiný materiál, ale spíše s lepšími izolačními vlastnostmi.

Řešení je možné i ze strany interiéru. Pokud by zde nevadila na výšku stěny v rohu přizdívka, mohla by se provést například z 5 cm EPS s přizděním Ytong 10 cm. Provést se to dá i obkladem omítanými deskami Lignopor apod. Plísní napadené omítky je potřeba v každém případě odstranit.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vytápění jednoho bytu v bytovém domě

Dotaz: Dobry den,chtel bych se optat jestli existuji i jine moznosti vytapeni bytove jednotky (prizemi, krajni byt, cihla) nez je elektricke ci plynove? Nyni vytapim akumulacnimi primotopy a kamny, plyn v lokalite je nedostupny. Pod bytem jsou volne sklepnni prostory. Dekuji za kazdou informaci. RM

Naše odpověď: Jedná se zřejmě o bytový dům, každý byt řeší své vytápění individuálně. Vytápění elektrickými akumulačními kamny je drahé, kamna na tuhá paliva v místnostech velmi nekomfortní. V prvním případě lze odhadnout cenu 1 protopené kWh na 2,35 Kč, v kamnech kolem 1 Kč. Samostatnou bytovou jednotku lze jistě vytápět i jinak. Předpokladem bude pořízení teplovodní otopné soustavy s radiátory. Zdrojem pak může být například kotel na pelety nebo malé tepelné čerpadlo.

V případě vytápění peletami vychází cena 1 kWh kolem 1,2 až 1,3 Kč. Výhodou je automatický provoz peletového kotle s přikládáním do násypky jen občas, dle její velikosti. Předpokladem je suchý sklad pro pytlované pelety a možnost osazení kotle do sklepa s možností napojení do komína. Pořizovací náklad je jistě poměrně veliký, ceny kotlů se pohybují nejčastěji od 60 do 100 tis. Kč, rozvody topení lze odhadnout na 30 až 40 tis. Kč. Měl by se vyvložkovat komín (může být kolem 25 tis. Kč.).

Druhou variantou je tepelné čerpadlo, které by patrně bylo vzduch-voda. Umístěno by bylo rovněž patrně ve sklepě, na zvážení je však jeho hlučnost s ohledem na okolní byty. Pořizovací náklady se pohybují u menších čerpadel od 120 do 200 tis. Kč dle výrobce, odpadá komín. Od příliš levných výrobků odborníci spíše odrazují. Zkuste si nechat udělat pár cenových nabídek.

V obou případech se dosáhne značného uživatelského komfortu. Návrh otopné soustavy a zdroje včetně vhodného způsobu regulace doporučuji svěřit projektantovi, který i přesně spočítá tepelné ztráty.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Kondenzace na půdě na podstřešní fólii

Dotaz: Dobrý den, měl bych následující dotaz. Jedná se o novostavbu. Problém je v tom, že v zimě v teplotách pod 0 stupňů se mi sráží a mrzne voda na půdě na vnitřní fólii šikmin střechy. Podlaha na půdě není pochozí. Skladba stropu v patře je: sádrokarton, par.fólie a vata mezi krokvemi. Nevím čím to je, že na půdu projde tolik páry (vody). Nedostatečnou instalací parozábrany či nedostatečnou tloušťkou izolace (cca 15cm)? Moc děkuji předem za odpověď. VK

Naše odpověď: Ke kondenzaci dochází z důvodu vysoké vlhkosti na půdě. Na chladném povrchu fólie vlhkost kondenzuje a přimrzá. Vlhkost na půdě si můžete změřit vlhkoměrem. Příčinou je nejčastěji to, že parotěsná a vzduchotěsná vrstva stropní konstrukce nad vytápěným posledním podlažím neplní dobře svou funkci. Pokud se parotěsná zábrana provádí pod sádrokarton při jeho montáži, je velmi obtížné dosáhnout těsného přelepení spojů. Rovněž se provede velké množství perforací vruty přichycení sádrokartonu. Vlhkost do půdy může pronikat i netěsnými prostupy nebo dveřmi (poklopem).

Druhým faktorem je, že půdní prostor asi není dostatečně odvětrán. To se nejčastěji děje u plechových krytin nebo asfaltových šindelů. Může být, že pokrývači při pokládce pojistné fólie spoje přelepovali. To se dělá při menších sklonech. Pak je možnost odvodu vlhkosti z půdy velmi omezená. Řešením by bylo zajistit lepší provětrání půdy, nejlépe příčné. Například větracími mřížkami dostatečného profilu ve štítech apod. nebo jak umožní tvar střechy.

Tepelné izolace ve stropě, pokud je 15 cm, není moc a mohlo by být více. Na problém s kondenzací to vliv nemá. Půdu vytápět přece nechcete. V případě novostavby může kondenzaci ještě ovlivňovat i vysoká technologická vlhkost, která je dosud ve stavbě.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Izolace dřevostavby

Dotaz: Dobrý den, měl bych na Vás prosbu ohledně skladby dřevostavby,jedná se o novostavbu. Z venku jsou obkladové fošny na pero o síle 4 cm, provětrávací rošt 15 mm, difuzní fólie, OSB 15 mm, konstrukce 18 cm a v ní min. izolace, vnitřní rošt 8 cm, v něm minerální izolace, reflexní parozábrana, na ní hranole 4 cm i jako instalační mezera a dřevěný vnitřní obklad. Je tato skladba vyhovující z hlediska kondenzace? Děkuji mnohokrát. DT

Naše odpověď: Parozábrana před minerální izolací (bráno z  vnitřní strany) zabraňuje pronikání vlhkosti (vodní páry) do izolace a do vlastní konstrukce stavby. Z hlediska kondenzace lze proto uvedené složení obvodové stěny označit za vyhovující.

Před parozábranou není ve stěně žádná její část, která by zachycovala, případně regulovala vznikající vlhkost. Vodní páru, vznikající při pobytu osob a běžném užívání domu, bude proto nutno odvádět pravidelným větráním, případně instalací vzduchotechniky (rekuperací tepla apod.).

Další dotazy a odpovědi na téma "Dřevostaveb" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE