Orchideje patří mezi populární pěstované pokojovky, řazené jsou dokonce k nejkrásněji kvetoucím rostlinám na světě. Současně však mají pověst až nesmírně choulostivých rostlin, u nichž je třeba zvažovat předem každou maličkost.
Asi už tušíte: denní teploty mezi 22 - 27 °C, ale s nočním poklesem aspoň na osmnáct. Světla potřebují nezvykle mnoho, 12*- 14 hodin denně. Ale nikoliv přímé, jen rozptýlené. A vlhkost vzduchu? Svůj ideál vidí někde mezi 50 – 80 procenty. Další trable se pojí s tím, že mají rády vlhký vzduch od kořenů, ale přitom se nechtějí dotýkat vody.
)
Ne každý pěstitel je zkrátka schopný nabídnout těmto kráskám vše, co k životu potřebují. Takže častěji než s vytrvalou krásou květů se musí potýkat s tím, že se orchidejím moc nedaří a je třeba je nějak zachraňovat. A rozmnožování, zaštipování, sestřihávání, podpora růstu nových výhonků, odstraňování vyschlých a nahnilých kořenů, škůdci, hniloby… je s nimi zkrátka spousta práce, a v podstatě každý zásah nesou nelibě.
)
Užitečnou fintou – ať už chcete vyzkoušet něco nového anebo jste jen unavení z věčně nespokojených krasavic – si tu práci s nimi můžete dost ulehčit. A tím nejlepším pomocníkem pro přesazování, množení ale i záchranu odumírajících rostlin se vám pak může stát dočista obyčejný brambor.
)
Řešení bramborou
Tedy, hlíza lilku bramboru (Solanum tuberosum), té dočista nejobyčejnější kuchyňské přílohy. Opravdu.
Kromě středně velké brambory – se slupkou, syrové, vyzrálé, pevné, bez klíčků - budete pochopitelně potřebovat kořenovou část orchideje, výhonek anebo zastřižený kus stonku. A nějaké perforační náčiní. Většinou postačí šroubovák o průměru odpovídajícím tloušťce části rostliny, se kterou budete pracovat.
Dá se odtušit, co bude následovat. Skrze bramboru šroubovákem vytvoříte dutinu, do které oddělenou část orchideje vložíte. Zasunete. Část stonku anebo kořínku vykukuje ven na jedné straně, neměla by se viklat, ale nezlomená a nestlačená pevně držet. A to je prakticky celé.
)
)
Takhle perforovanou bramboru s orchideovým štěpem vložíte do hrnku nebo malého květináče, překlopíte průhlednou vrstvou (postačí průhledný plastový kelímek, ale můžete zkusit třeba potravinářskou folii. A za pravidelného rosení v tomhle umělém mini-skleníku – a uměle bramborovém substrátu – držíte sedm až deset dní.
Za tu dobu už začne na opačném konci otvoru brambory vyrážet kořenové vlášení. Z odlomku orchideje se stala nová rostlina, kterou už můžete – velmi opatrně (i s bramborou) – přesunout do nového bydlení. Jako řádnou rostlinu, s rašelinným substrátem a všemi těmi serepetičkami okolo.
)
)
)
)
)
)
Jako náhradní orgán
Přes bramboru je možné oživit téměř odumřelou orchideu, podpořit u ní růst nových kořenů – poté, co je hniloba připravila o stávající – a taky velmi elegantně zmnožovat svou sbírku.
Odborníci při téhle bramborové metodě kladou velký důraz na čistotu užitého náčiní i pracovního prostoru, protože každá nečistota je vstupní branou pro infekce, plísně a houbová onemocnění.
A tedy – co za touhle fintou vlastně stojí?
)
)
Jde o to, že brambor v sobě nese nejen dusík podporující růst výhonků, stonků a listů, ale taky porci fosforu, podporující kořenový systém. Syrový brambor je na řezu vlhký, ale ne mokrý. A tahle vyvážená přiměřenost pak dohromady po nějaký čas zajišťuje orchideji vše, co potřebuje. Správnou kombinaci faktorů, podporující její další růst. S bramborou je napojená na umělou výživu i náhradní oběh.
Ty odumírající se tak mohou vzpamatovat, mladé zase prosperovat.
Napoprvé to asi nebude dokonalé, chce to získat trochu cvik. Ale v situaci, kdy už nemáte co ztratit, to rozhodně za pokus stojí.
Zdroj: 1millionideas.com, bestslimmingworld.com, 10gardentips.com
