Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.

Nízké, bohatě kvetoucí polštáře

Vitálka poléhavá či položená, neboli též sanvitálie (Sanvitalia procumbens) má hustě větvené, plstnaté stonky, ze kterých vyrůstají drobné vejčité listy a jasně zářivé, zlato-žluté květy. Tvoří nízké, bohatě kvetoucí polštáře, které v případě pěstování v mobilních nádobách půvabně přepadávají přes jejich okraje. Vlastně se polštář jakoby snaží nádobu opustit a šířit se dál.

Aztécké zlato (Zdroj: Shutterstock)
Aztécké zlato (Zdroj: Shutterstock)

Zlatavé květy sanvitálie jsou tvořené žlutými jazykovitými květními úkrojky a středovým terčem, který je zbarven nejčastěji do barvy nahnědlé, hnědé až černé. Květy jsou přitom takzvaně samočisticí, což znamená, že se nemusíme po odkvětu zbavovat suchých květů, prostě se v kvetoucí záplavě ztratí a rychle zmizí. Sanvitálie jsou skvělé v závěsných nádobách i v okenních truhlících, vyniknou však i na trvalkovém či letničkovém záhonu.

Sanvitálie v popředí (Zdroj: Shutterstock)
Sanvitálie v popředí (Zdroj: Shutterstock)

Minimální nároky na péči

Nároky na péči mají vitálky minimální. Snesou přelití i opomenutou zálivku, jsou velice vitální, což je vlastně hlavní část jejich jména. Daří se jim v horkém i vlhkém létě, snesou prakticky jakoukoli půdu, zeminu a substrát s výjimkou těžké jílovité, nejsou extrémně náročné ani na výživu, kromě výsadby do výživného substrátu stačí v sezóně mírně přihnojit jednou za 14 dní. Přihnojovat začínáme od května. Množí se semeny, bohužel však nejde o mrazuvzdorné rostliny, proto jejich životní pouť končí venku v našich podmínkách pouhou jednou sezónou, na jejímž konci musíme své vitálky zlikvidovat.

Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)
Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)

Kvetou od června do září

Vitálky kvetou podle podmínek dané lokality od června až do září (října), preferují stanoviště slunné a teplé, nevadí jim ani prudké polední slunce na jižně orientovaných terasách, balkónech a venkovních okenních parapetech. Domovinou vitálek je především jihozápad USA, Mexiko a Guatemala, což jsou oblasti slunné a horké. Rostliny dorůstají výšky 15 až 20 cm a šířky maximálně 50 cm, lodyhu mají poléhavou až vystoupavou, ze které rostou listy vstřícně. Mají kopinatý tvar a jsou prohnuté do tvaru V.

Vitálka poléhavá je nejznámějším druhem sanvitálií, existují však i vnitrodruhové taxony (např. 'Ligulosa' a 'Mandarin Orange' s oranžovými květy). V zahradnictvích a květinářstvích najdeme vitálky již od začátku května a doma nám pak kvetou až do prvních mrazíků. Za mírné zimy dovedou vitálky dokonce překvapit kvetením až do Vánoc. 

Zakoupit si můžeme sazeničky, ale i semínka, která vysejeme v teple v březnu až dubnu a rostlinky přesadíme ven v druhé polovině května.

Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)
Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)

Žádné choroby, žádní škůdci

Svému jménu reflektujícímu vitalitu jsou vitálky věrné i co se týká chorob. Byť jsou rostliny rostoucí okolo vitálek nějakými chorobami zasažené, aztécké zlato prostě nemarodí, nekazí se. Dokonce se vitálkám vyhýbají i škůdci. Zato jde o rostliny medonosné lákající užitečný hmyz.

Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)
Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)

Z čeledi hvězdnicovité

Vitálka poléhavá (Sanvitalia procumbens) patří do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), která se pyšní cca 1300 rody a cca dvaceti tisíci rostlinnými druhy. O šlechtěných kultivarech nemluvě. Kromě letniček tato čeleď zahrnuje i dvouletky, trvalky, byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Charakteristické jsou pro čeleď hvězdnicovitých nejčastěji pětičetné květy seskupené v úboru. To znamená, že je na středovém terčíku seskupeno mnoho drobných kvítků vedle sebe, přičemž u krajů rostou protažené lístky, které jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky hvězdnicovitých rostlin. Typickým příkladem je například dobře známá kopretina, stejně jako vitálka, o které je tento článek. Plodem hvězdnicovitých je nažka.

Zdroj: Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz, zahradkarskaporadna.cz, rostliny.net, biolib.cz, identify.plantnet.org, osej.cz

Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)
Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)